Setkává se s námi tam, kde jsme

Vydání: 2021/49 Za svobodu vyznání, 30.11.2021, Autor: Jan Paulas

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán…“


Každý člověk je originál, tak i jeho cesta k Bohu je jedinečná. Ilustrační snímek Pixabay


Není těžké uhádnout, o jaké údolí a hory tu přesně jde. Jsou to naše selhání, malomyslnost, smutek či rezignace, anebo naopak pýcha, sobecké pohodlí, tvrdost srdce a rychlé soudy vůči druhým. To jsou doliny a pahorky, které bychom se měli snažit „vyrovnat“, aby nám nebránili v cestě k betlémské radosti.

Ale jsou tu ještě samotné cesty a těm bychom se chtěli na této dvoustraně věnovat. Těchto cest k Bohu (resp. Boha k nám) je totiž tolik, kolik je na této planetě lidí. A protože je každý člověk originál, i jeho putování je jedinečné. Z toho důvodu nelze slepě „kopírovat“ ani světce, jejichž cesty se jeví jako bezpečné. Mohou pro nás být jen inspirací či povzbuzením na té naší pouti.

Americký jezuita James Martin se přesto pokusil naše cesty k Bohu rozdělit do několika charakteristických skupin. A my se v tomto adventním čase můžeme zamyslet, na které z nich se asi nacházíme a co je na ní oněmi pahorky či dolinami. A přitom nemusíme malomyslnět, že někdo blízký s námi zrovna není na společné cestě. Bůh se s námi totiž setkává tam, kde právě jsme. V tom tkví adventní naděje.

Jedním ze způsobů, jak k nám Bůh promlouvá a jak nás zve na cestu k sobě, jsou také naše skryté touhy. Jak píše právě James Martin: „Naše nejhlubší touhy nám pomáhají dozvědět se, co pro nás Bůh chce a jak moc chce být s námi.“ Jde jenom o to je umět rozpoznat a odlišit od povrchních přání. Nad tím se zamýšlí jiný jezuita – P. Jan Regner. Správné duchovní rozlišování je ostatně neodmyslitelně spjato právě s jezuitskou spiritualitou.

V anketě pak předkládáme i několik příběhů lidí, které si Bůh našel v nejrůznějších životních situacích: v dětství při cestě na chalupu, ve vězení či v hospici. Jak říká potulný kazatel ve westernové komedii Podivné dědictví: „Cesty Páně jsou ještě neprozkoumaný.“

JAN PAULAS

 




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 6 7. – 13. února 2023

V Praze začala evropská synoda

„Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý, shromážděni ve tvém jménu.“ Slovy starobylé modlitby „Adsumus“, která od začátku doprovází společnou synodální cestu církve,…

celý článek


Přestaňte drancovat Afriku

„Chci dát hlas těm, kteří ho nemají,“ vysvětlil papež svou šestidenní cestu do Konga a Jižního Súdánu (31. ledna až 5. února), kde mluvil ostře o problémech kontinentu,…

celý článek


Někdy pláču i s rodiči

O svém trápení v nemoci si potřebují povídat nemocné děti, ale hlavně jejich rodiče. K tomu slouží mimo jiné nemocniční kaplani. V několika nemocnicích tuto službu…

celý článek


Rutina, kterou potřebujeme

Národní týden manželství, který začíná 13. února, má jako letošní motto „manželské kontrasty“. Zkusili jsme se proto podívat na jeden z nich: všední versus nevšední.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay