Šel bych do toho znova
Vydání: 2019/20 Biskupové k eurovolbám, 14.5.2019, Autor: Zdeněk A. Eminger
Z římského exilu si přinesl lásku k italské kuchyni, zatímco nefalšovanou radost mu dokáže udělat chápavý, pro věc zaujatý a tvůrčí student. Křesťanský teolog, katolický kněz a univerzitní pedagog Mons. KAREL SKALICKÝ slaví 85. narozeniny.
„Mou touhou je, abych byl to, co ode mě žádá Ježíš: být svatý tak, jak to chce ode mě On,“ říká teolog, katolický kněz a univerzitní pedagog Mons. Karel Skalický. Snímek autor
Vzpomněl byste si ještě na své dětské narozeniny? Co si tehdy přál malý Karel?
Vesměs hračky: vláček, selské hospodářství se zvířátky, figurky frontových vojáků – to všechno mi utkvělo v paměti, jen už dnes nevím, po čem jsem tenkrát toužil nejvíc.
V plné síle a práci slavíte pětaosmdesátiny. Co vás udržuje v tak dobré kondici?
Lze na to odpovědět jinak než – víra? Jistě má svou důležitost rozumná životospráva, ale ten poslední důvod je tam někde výš nad námi. Když je mi ta kondice dopřána, musím z toho vyvodit, že se ode mne ještě něco očekává.
Božím řízením jste měl dva domovy, ten český a italský, a téměř čtyřicet let jste žil v centru církevního a teologického dění. Na co nejraději vzpomínáte?
V této situaci, v níž se zrovna nacházím, nejraději vzpomínám na moře. V létě, když je vedro, nejraději vzpomínám na horské túry po Alpách. Když mám při přednášce před sebou několik starších osob, vzpomínám nejraději na nabitou obrovskou aulu lékařské fakulty Gemelli s více než dvěma sty studenty, a tak bych mohl pokračovat. To „nej“ totiž nemůže být absolutní a řídí se tak trochu podle postavení, v němž se člověk zrovna vyskytuje.
I když vás křesťané a lidé z akademické sféry znají, jak byste se představil té nejmladší generaci? Kdo je Karel Skalický?
Svým raným pozemským zájmem jsem lesník, pozdější touhou srdce jsem Božím knězem a stálým sklonem rozumu profesor.
Chtěl jste být jako váš otec lesníkem na schwarzenberském panství. Vyslyšel jste Boží volání, za dramatických okolností odešel do exilu, stal se knězem a význačným teologem Lateránské univerzity. Nechyběl vám v Římě pořádný les a hory?
Samozřejmě že chyběly. Musel jsem si zvykat. A když už jsem to nemohl vydržet, ujel jsem na Monte Cavo a tam se toulal po lese, kde rostly převážně jedlé kaštany.
Poznal jste a spolupracoval s věhlasnými církevními a teologickými osobnostmi. Byl také někdo bezejmenný, kdo pro vás v životě hodně znamenal?
Ti lidé, kteří pro mne hodně znamenali, nebyli nikdy tak úplně bezejmenní. A ti, co jimi opravdu byli, jsou tak nesčetní, že je těžko říct, jak mě kdo poznamenal. Projeví se to někdy tak, že se mi zjeví ve snu, jindy zase tak, že si na něj či na ni vzpomenu v určité okamžité životní situaci.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Mons. KAREL SKALICKÝ (nar. 20. května 1934 v Hluboké nad Vltavou) je česko-římský teolog, vědec a spisovatel, katolický kněz, vysokoškolský pedagog, emeritní profesor Papežské lateránské univerzity a Teologické fakulty v Českých Budějovicích, kde dodnes působí. Mezi lety 1956 až 1994 žil v italském exilu, kde navazoval na dílo prof. Vladimíra Boublíka. Jeho významnou spolupracovnicí byla po řadu desetiletí doktorka teologie Monica Schreier. Byl redaktorem teologické revue Studie, duchovním asistentem mládeže v Oratoriu sv. Petra ve Vatikánu, duchovním správcem českých emigrantů v Itálii, druhým sekretářem kardinála Josefa Berana a účastníkem Druhého vatikánského koncilu. Je nositelem Řádu Tomáše G. Masaryka a autorem řady knih – letos vyšly jeho tituly Církev v Evropě, Evropa v církvi: Teologický vhled do dějin Evropy prismatem svobody a revoluce (Trinitas) a Revolvit lapidem. Projevy z let 1966–2019 (Trinitas).
ZDENĚK A. EMINGER
Sdílet článek na:
