Vydání: 2021/18 Odkud jsme se vzali, 27.4.2021, Autor: Tomáš Kutil

„Je to dosud největší a unikátní soutěž v ČR, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Vzhledem k osobnosti, která položila základy genetiky, jsou na tento projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce 200 let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ říká Jakub Carda, ředitel společnosti Společně, která vše organizuje.

„Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora,“ sděluje představený augustiniánského řádu v ČR P. Juan Provecho. Ochotu darovat peníze předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Augustiniánské opatství obešle své bratry v zahraničních klášterech. Osloven bude mj. autor knihy o Mendelovi (Mendelův trpaslík) anglický spisovatel Simon Mawer. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, další prostředky dodá město Brno. „Socha bude stát na Mendelově náměstí, které se město u příležitosti výročí vědcova narození rozhodlo opravit. Chceme umožnit instalaci unikátního díla, jež vzejde z této soutěže, do krásného prostředí. Na samotné dílo hodláme přispět 10 miliony korun,“ uvádí náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví letos po 21. září, kdy má vítězný návrh vybrat porota. Ta se skládá z devíti porotců – ze zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. Jedním z členů poroty je bývalý předseda Norské akademie věd, genetik a biolog z univerzity v Oslu prof. Nils Christian Stenseth. Vítěz bude mít na zhotovení díla 18 měsíců. Monument by pak měl stanout v centru již zrekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně.

V soutěži obstojí návrhy děl odolných vůči klimatickým vlivům s vidinou trvanlivosti aspoň dvacet let. Do monumentu je možno zakomponovat i vodní prvek nebo elektřinu. Účastníci soutěže rovněž musí myslet na to, že dovnitř díla se umístí schránka s DNA největších donátorů. Další dárci budou jmenovitě uvedeni na plaketě u monumentu.

Gregor Johann Mendel (1822–1884) se věnoval experimentům s křížením rostlin (hrachu). Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.