Samota dokonce ničí zdraví

Vydání: 2018/10 Novináře pohřbil arcibiskup, 6.3.2018, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Příloha: Doma

Staří lidé čím dál častěji zůstávají sami. Nedávný průzkum ve Velké Británii dokonce ukázal, že tato ostrovní země se dlouhodobě potýká s osamělostí obyvatel. Ve Spojeném království jí trpí více než devět milionů lidí.


Sociální izolace a pocit osamění smrtelně ohrožují lidské zdraví. Ilustrační snímek Josef Vrážel

Premiérka Theresa Mayová se proto rozhodla k radikálnímu kroku a jmenovala ministryni osamění. Řeknete si: mnoho povyku pro nic. Ne tak docela. Osamění lidstva se stává problémem tohoto století a podle odborníků může i zabíjet.

„Některé zahraniční studie hovoří o tom, že samota a společenská izolace mají významný vliv nejen na psychiku člověka, ale i na jeho fyzické zdraví,“ vysvětluje sociální antropolog Tomáš Retka. „Jeden z těchto výzkumů hovoří dokonce o tom, že samota má větší vliv na zdravotní stav člověka a jeho případné předčasné úmrtí než například obezita. Samota může být pro lidí stresující a frustrující. U lidí, kteří se cítí být sami, častěji dochází k tvorbě krevních sraženin (důsledek zvýšeného množství fibrinogenu) jakožto reakci na stresovou situaci. Tím narůstá riziko mozkové mrtvice a srdečních chorob.“ Podle Tomáše Retky se není co divit, vždyť pravidelné sociální kontakty a obecně lidská společnost jsou jednou ze základních lidských potřeb.

Vytěsněné stáří

Samota dnes útočí jak na seniory v zařízeních pro ně zbudovaných (přičemž zpravidla platí, že čím více klientů zařízení má, tím větší samota na jeho obyvatele doléhá), tak na ty, kteří svůj podzim života prožívají ve svém. Byť často fyzicky sami nejsou, trpí osaměním. Například pan Josef. On a jeho syn mají domy pár metrů od sebe, téměř na samotě v Beskydech. Přesto spolu více než dvacet let nepromluvili. Totéž platí o jeho vnucích a snaše. Dávné rozpory? Nejspíš. Faktem zůstává, že jedinou živou bytostí, která Josefa denně navštěvuje, je pečovatelka místní charity. V poledne mu přiveze oběd a najde si čas i na kus slova. Alespoň chviličku. „Víte, už bych i umřel, ale ta dobrá duše pečovatelská mě drží při životě. Prý mám počkat ještě do jara,“ směje se bělovlasý muž. A jen potvrzuje skutečnost, jak málo stačí k tomu, aby se svět babiček a dědečků rozjasnil. „Zatímco v minulosti byla díky běžnému soužití více generací přítomnost nemoci, stáří i smrti v rodinách mnohem častější, dnes se tyto věci z našich životů vytrácejí a zůstávají jen za zdmi pobytových a zdravotnických zařízení,“ vysvětluje antropolog Retka.

Nedoceněná moudrost

V souvislosti s rostoucí kvalitou zdravotnické péče, zlepšujícími se systémy prevence a efektivnější lékařskou diagnostikou lze předpokládat, že do budoucna bude seniorů stále více a budou se dožívat vyššího věku.

„Nemění se pouze demografické údaje a medicínské ukazatele, ale v současné době mají staří lidé méně významné postavení než v minulosti,“ domnívá se antropolog. „Zatímco v tradiční společnosti bylo na stáří pohlíženo jako na období moudrosti a zkušenosti, dnes je tento způsob nahlížení méně častý. V rychlé a na výkon orientované společnosti už nejsou zkušenosti stáří příliš oceňovány, spíše je tato životní etapa spojována s pomalostí, zastaralostí názorů a nízkou schopností porozumět okolnímu světu.“

Budou se o nás starat roboti?

Tato skutečnost podle Tomáše Retky vyvolává otázky, jak vhodně nastavit systémy pomoci, péče a podpory. „Nejedná se však pouze o otázku zdravotnickou, důchodovou či sociální. Je především nutné mít na zřeteli, aby byla zachována lidskost a důstojnost,“ podotýká a poukazuje na dokumentární film s názvem Pečovatelka Alice, který v roce 2015 natočil režisér Sander Burger. Snímek pojednává o zajímavém nizozemském experimentu na poli sociální péče. Výsledkem spolupráce výzkumníků z amsterdamské univerzity a sociálních pracovníků bylo „zrození“ robotky Alice, která byla zapojena do péče o tři nizozemské seniorky. Film podle jeho mínění významným způsobem reflektuje problematiku stáří, samoty a pocitů osamocení v evropské společnosti 21. století. Společnosti, která dokáže technicky zvládnout téměř všechno, ale úměrně tomu jí hrozí odlidštění.

RENATA HOLČÁKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay