Řekl Svatý otec František: „dáváš-li milodar a nepodíváš se přitom chudému do očí, nic jsi nedal“ a Svatý otec Benedikt: „Církev nabízí především duchovní pomoc. Dobročinnost, nemá-li za následek obrácení, Církvi nenáleží“.
Pokud se tedy česká katolická církev neujme se vší opravdovostí učitelského úřadu a sociální stránku nepřenechá těm, kdo jsou pro ni určeni, tj. řeholím a spolupracujícím laikům, opravdu se dostane do finančních potíží a zůstane ovládaná státem.
Jak lze chápat jednání komise nemající oprávnění jednat za stát, s komisí nemající oprávnění jednat za Církev? Mohou být taková jednání transparentní a mohou vymezovat spolupráci jinak, než příkazem? Jak přesvědčit prostého věřícího, že jeho kostelní příspěvek není daň do rukou státu?

Ani papežové na tom mohou změnit jen málo. Ovšem se najdou šermíři s čímkoliv. Zejména mediální marketing (včetně placených příspěvků v tzv. "diskusích internetu") je v žoldu osobností divoké privatizace, oligarchové nemají ani přes stovky miliard za pár let své práce, dost. Což ovšem volba všeho lidu a nutno to strpět, nikoliv respektovat. I sportovci, zpěváci, celebrity čekají s otevřenými ústy na nějaký pořádný job, co třeba další volební kampaň, kde herečka vezme za podporu zazobaného kandidáta ?desetimilionové částky? (Zdaněné, vše jak do školní čítanky)

Fraška prezidenta zachránce národa, který teatrálně posílá svého tajemníka na prověření, na poslední den, aby národ mohl klidně konsumovat. Ač i čtenáři agenturní literatury vědí, že odklad bývá jen pro zametení stop, popř. přípravu jiných legend. Ale i to je volba v šeho lidu za kterou národ připraven opět pykat.