S Kristem i za zavřenými hranicemi

Vydání: 2020/16 Není čas na sobectví, 14.4.2020

Průlet různými zeměmi světa, kde se velikonoční svátky také slaví ve stínu pandemie koronaviru, jsme učinili spolu s těmi, kteří v zahraničí působí. Položili jsme jim shodnou otázku: Jak mé letošní
slavení Velikonoc ovlivnila pandemie?


Kristovu trnovou korunu uctili v pařížské katedrále Notre Dame. „I když je v tomto Svatém týdnu celý svět zasažen pandemií, která šíří smrt a ochromuje nás, věříme v nový život,“ řekl pařížský arcibiskup Michel Aupetit při pobožnosti za nemocné koronavirem, oběti i lékaře. V zabezpečené části chrámu jej doprovázeli tři duchovní, dva herci a houslista. Katedrálu právě před rokem vážně poškodil požár, vzácná relikvie však byla zachráněna. Snímek ČTK



„Hudbou pro naději“ rozezněl slavný nevidomý tenorista Andrea Bocelli prázdný milánský dóm o neděli Vzkříšení za doprovodu varhan. Půlhodinový koncert duchovní hudby vysílal přes Youtube do celého světa, aby tak ve velikonočním čase potěšil miliony posluchačů a povzbudil je uprostřed pandemie v přesvědčení, že „život vítězí“. Snímek ČTK


P. DAVID VOPŘADA, teolog, vyučující na KTF UK, nyní na studijní stáži v Cambridge (Velká Británie)
Velikonoce trávím na teologické fakultě cambridgeské univerzity. Ta je ale již měsíc zavřena, teď by bylo zkouškové období mezi trimestry. Knihovny jsou bohužel zavřené také, ale mají bohaté přístupy online! A tak si užívám tvůrčí samoty. I kostely jsou zavřené a většina těch katolických má na svých stránkách kromě přenosů bohoslužeb pouze video kardinála Nicholse o tom, jak vzbudit dokonalou lítost.
V domě, kde bydlím, jsem se snažil o modlitbu breviáře a vůbec domácí liturgii v solidaritě se všemi, kdo se žádné účastnit nemohli. Na Velký pátek jsem zvláště docenil desátou přímluvu: „Kéž ty, kdo jsou v cizině, přivede domů.“ A pak tu byl samozřejmě svatý Ambrož – připravuji totiž vydání jeho křestních katechezí. To byla přiléhavá inspirace po tyto dny! A protože máme dovolen jeden sport denně, vyrazil jsem na dlouhou procházku za město.


Evelina Milfortová, dobrovolnice Salesiánské asociace Dona Boska (SADBA), Port Moresby (Papua-Nová Guinea)
Spolu se salesiány tu působím na internátní škole v Araimiri uprostřed džungle. Na konci března jsem ale přicestovala do hlavního města Port Moresby a kvůli náhlým restrikcím z důvodu koronaviru zde na pár týdnů neplánovaně uvízla. V komunitě je zde kněz z Filipín, Španělska, Srílančan a Ind. Svátky s těmito kněžími, sestrami a zaměstnanci probíhají komorně v areálu provinciálního domu, odkud se téměř nevychází. Všechny obřady v našem velkém kostele jsme tak prožili ve společenství asi padesáti lidí a s dostatečným rozestupem. I tak to byl nezapomenutelný, mystický zážitek sdílený s lidmi různých kultur a národností.


P. Antonín Kocurek, kněz ve farnosti Panny Marie Karmelské v New Yorku, Astorii (USA)
Letošní postní doba tu začala tragicky, virus zabil mnoho lidí, zbylo jen prázdné místo u stolu, v kostele, v práci. I nemožnost být pohromadě je velmi bolestná. V New Yorku nemoc řádí velmi silně. Může to být kvůli množství lidí (město má 8 milionů obyvatel), kvůli rozdílným zvyklostem různých komunit a také proto, že New York je dopravním uzlem, kudy se přijíždí do USA.
Česká komunita, která se schází v Astorii k bohoslužbám, je bohudík v pořádku. Jsem s lidmi v kontaktu přes telefon a téměř denně máme na naší webové stránce duchovní slovo. V neděli mám mši, kterou lze sledovat na našem webu či Facebooku. Někteří z nás se snaží po českém vzoru šít a posílat roušky. Snažíme se vyjít lidem vstříc, co se týká svátosti smíření. Před vstupem do kanceláře na faře jsou dveře se skleněnou výplní, kam mohou lidé přicházet a my je můžeme vyslechnout. Pomáhá i veřejnoprávní televize s pořady a rozhovory s duchovními různých církví, i s rabíny a imámy. Lidé se sdružují k modlitbám na internetu.
Věřím, že to, co se teď děje, nám dá možnost zamyslet se, co je v životě důležité, a uvědomit si, že na co jsme zvyklí mnoho let, nemusí být. Bůh sám ví, k čemu je to dobré.


EVA ENGELHARDT, dřívější jednatelka ve Sdružení  Ackermann-Gemeinde, Vídeň (Rakousko)
Žijeme s rodinou v Rakousku teprve tři měsíce, necítíme se tu být krajany, v české farnosti jsme dosud byli jednou. A tak se naše rodinné slavení tridua odvíjelo od toho známého a blízkého – a to byly online přenosy z pražských katolických farností (Břevnovský klášter a promluvy z kostela Nejsvětějšího Salvátora) a z Evangelického sboru ve Střešovicích. Rodiny tu kreativně vyhledávají cesty, jak si Velikonoce uvědomit a prožít. My máme malé děti, takže to byly například domácí dětská křížová cesta na Velký pátek a každodenní myšlenka, že Boha hledáme kolem sebe.
 

P. Antonín Špaček SDB, kněz ve farnosti Nejsvětějšího Srdce Páně v Curychu (Švýcarsko)
I u nás v Curychu platí zákaz veřejných bohoslužeb. Ovšem všechny kostely i kaple jsou přístupné od rána až do večera a lidé se skutečně častěji zastavují k osobní modlitbě. Pokud je tam zrovna přítomen někdo z kněží nebo jáhnů, mohou požádat o eucharistii či o duchovní rozhovor. Také je možno sledovat internetové a televizní přenosy bohoslužeb, ale někteří krajané dávají přednost vycházce do přírody – a tam se společně pomodlí růženec, litanie, přečtou si něco z Bible.
Osobně jsem s lidmi v kontaktu přes e-mail (třeba i s 50 denně), telefon, Skype. Kdo má zájem, s tím se setkám i osobně. Také bohoslužby slavíme denně v malých skupinkách (naše kantonální vláda v Curychu dovoluje shromáždění do patnácti lidí – samozřejmě pro zdravé). Jsou to tzv. „Hausmesse“ – domácí mše.
Velký pátek jsme tak slavili pro skupinu dělníků, kteří se zatím nemohou vrátit do Česka ke svým rodinám. Bylo to velmi krásné: nejprve osobní rozhovory (zatímco se ostatní modlili křížovou cestu, četli pašije), pak společná pobožnost a svaté přijímání. Vigilii Bílé soboty jsme prožili v rodině, kde mají krásný krb, takže to bylo i s živým ohněm! A neděli Vzkříšení jsme měli zase na dvou jiných místech.
Pokaždé jsem krajanům zdůrazňoval, že je to letos jiné, bez vnějších ozdob a ceremonií, ale o to víc to můžeme prožívat osobně s Kristem. A myslím, že pandemie nám v tom skutečně pomohla.

 
P. Roman Czudek, rektor Papežské koleje Nepomucenum, Řím (Itálie)
Czudek.JPGOproti původním plánům jsme všichni zůstali na Velikonoce v koleji – celá, skoro padesátičlenná posádka. Více než polovinu z toho tvoří kněží a kromě těch z Česka jsou zde duchovní z Indie a Afriky. Dále jsou tu bohoslovci českých a moravských diecézí - v biblickém počtu dvanáct – sestry boromejky a spolupracovníci. Jsme tu zavření, avšak nejsme ochuzeni o každodenní slavení eucharistie v naší domácí církvi. Během velikonočního tridua byla asi největším zážitkem velikonoční vigilie, konkrétně bohoslužba slova, při níž se postupně každý mohl zapojit ve svém jazyce do čtení či zpěvu žalmů. Mohli jsme nádherným způsobem zakoušet katolicitu církve.

sr. ANDREA HÝBLOVÁ FSP, řeholnice, Boston (USA)
3_1hyblova2.jpgSe sestrami žijeme liturgií, ale i tím, co trápí celý svět. Naše povídání u stolu tak často obsáhne i téma koronaviru. Při modlitbách denně pamatujeme na nemocné, na ty, kdo někoho ztratili, a na všechny v první linii. U nás můžeme slavit mši svatou ještě každý den, i když veřejné bohoslužby jsou více než měsíc zakázány. Kněží, kteří k nám přicházejí, dodržují bezpečnou vzdálenost a hygienu rukou – a pokaždé děkují, že u nás smějí sloužit. Já se musela odhodlat ke své první zpovědi v angličtině, protože můj italsky mluvící zpovědník je od nás sice 10 minut autem, ale jet tam není teď možné.
Komunita tedy žije dále běžným životem, jen udržujeme větší rozestupy, starší sestry mají speciální režim, několikrát denně projde domem dezinfekční hlídka. Soustředíme se na online aktivity a velikonoční rekolekce pro dívky připravily sestry online. Doprovázely přes čtyřicet mladých žen a program sledovalo přes tisíc dalších! Já jsem se zase propojila s několika českými přáteli a scházíme se online nad biblickými texty.
Původně jsem litovala, že letos nebudu Velikonoce slavit v ČR, zvlášť proto, že si připomínám 20 let od svého křtu. Ale nakonec je to požehnání. A dokonce jsem během velikonoční vigilie mohla číst úryvek z listu Římanům v češtině. Jen to pozdravení pokoje a objetí při agapé chybělo. V neděli byl pak veliký oběd, skoro každá ze sester něco připravila. Máme tu dokonce „zeď úsměvů“, kam starší sestry vylepují články s pozitivními zprávami, kdo kde jak pomáhá. Sbor zkouší nové písně k liturgii, život pokračuje.

P. Tomasz dostatni OP, polský kněz, který v 90. letech působil v Česku, Lublin (Polsko)
dostatni.JPGUž měsíc žiju v klášteře zamčeném doslova na čtyři západy. Mohu samozřejmě vycházet, ale neslavíme veřejné mše svaté ani nezpovídáme. Sváteční liturgii jsme přenášeli přes internet z prázdného kostela. Bydlí nás tu 14. Společný život není vůbec snadný. Tato doba nás vyučuje, jak žít v rozdílnosti věku, citlivosti, postojů, názorů – a ne vždy to dopadá dobře. Je to čas intenzivní práce, kdy lze psát, číst, překládat a nahrávat pro ostatní, co byste chtěli říct naživo. Já sám mám kanál na Youtube, a tak se snažím naplňovat kazatelské charisma dominikánského řádu.

(sch, kk)

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 21 19. – 25. května 2020

Oslava 100 let Jana Pavla II.

Papež František v pondělí 18. května ráno u oltáře s ostatky sv. Jana Pavla II. ve svatopetrské bazilice připomněl sto let od narození polského papeže.

celý článek


Knihkupci zatím přežili. Co dál?

Vládní opatření v boji proti koronaviru dopadla tvrdě i na křesťanské vydavatele a knihkupce. Počítají milionové ztráty, ale zároveň věří, že zájem čtenářů jim…

celý článek


Žít svatě uprostřed světa

„Žila krátce, ale jednala rychle, hoříc nepřetržitě jako věčná lampa,“ napsal o sv. Zdislavě z Lemberka (1220–1252) spisovatel Jaroslav Durych. U příležitosti 800…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay