Vydání: 2008/10 Jak nás sourozenci ovlivňují?, 4.3.2008, Autor: Iva Peřinová

Příloha: Doma

MUDr. Petr Popov je primářem oddělení léčby závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejběžnější závislost je závislost na nikotinu. Co říkáte na reklamy, které doporučují náplasti, s jejichž pomocí má kuřák přestat se svým zlozvykem?
Nechci hodnotit úroveň reklam, ale náplasti obsahující nikotin, který se pomalu uvolňuje do krevního oběhu, „umí“ pomáhat velmi dobře. Používáme je také, zejména u pacientů, kteří nejsou schopni zvládnout okamžitou redukci počtu cigaret. Pacient na detoxikačním oddělení totiž může kouřit maximálně třikrát denně. Existují i náhražky s obsahem nikotinu ve formě žvýkaček, tablet, inhalátorů aj.

Nikotin se do těla ale pořád dostává.
Ano, ale když kouříte, vpravujete do sebe kromě nikotinu také spoustu jiných toxických látek. Tady jde jen o nikotin, který sám o sobě toxický je, ovšem v dávkách, jaké uvolňují například správně aplikované náplasti, toxicky nepůsobí.

Drogy ze světa zřejmě nikdy nevymizí...
A nikdy nebyly tak rozšířené, jako dnes. Dá se předpokládat, že jak půjde dopředu technický vývoj, budou se objevovat nové látky, pro psychiku možná ještě nebezpečnější. Nabídnou prožitky nebo stavy, které budou pro lidi natolik přitažlivé a zajímavé, že budou ochotni se užívání takových látek věnovat stále víc a nahrazovat jimi svůj reálný život. Největší riziko se objevuje zatím pouze ve sci-fi literatuře, ale blíží se i do reálného života. Virtuální realita je už dnes v omezené míře dostupná pro mnohé uživatele počítačové techniky a pokud se to spojí s účinkem nějakých psychoaktivních látek, může docházet k jakýmsi průnikům do „jiných světů“. Je pak otázka, zda je možný návrat a jestli dotyčný bude vůbec chtít se do reálného světa vracet.

Jak tomu čelit?
Nabízet reálnou a přitažlivou alternativu. Je to sice složitější cesta, dobrat se k prožitku přirozeně a ne účinkem drogy, ale bezpečná a s trvalejšími výsledky. Reklama, která drogy provází, říká, že se pod jejich vlivem může člověk dobrat podstaty vlastního já – což je ovšem často klam a cesta do záhuby. Řada psychoaktivních látek má velmi dlouhou historii a máme informace o tom, že byly používány velmi specifickým způsobem a s pozitivním efektem. Dnes se používají velmi široce a většinou s negativními účinky. Nestačí říct, že droga sama o sobě není špatná. Žijeme v jiných sociokulturních podmínkách než dříve a je prostě lepší s drogou nezacházet vůbec.

Na koho se má věřící obrátit, když má on sám, nebo někdo v jeho okolí, problémy se závislostmi?
Stojí za to vyhledat odbornou pomoc, případně se obrátit na někoho, v koho má dotyčný důvěru. Někdy může být takovou blízkou osobou kněz – ostatně řada našich pacientů řeší problémy z oblasti, která se nachází mezi medicínou a spiritualitou. S duchovními si vzájemně pomáháme. Uvedu konkrétní příklad: Kdysi u nás jako psycholog pracoval římskokatolický kněz profesor Tomáš Halík. Občas mi volal, jestli za mnou může poslat někoho, kdo má problémy se závislostí nebo kombinaci závislosti na nějaké psychoaktivní látce a další duševní poruchy – úzkosti, deprese a podobně. Já na oplátku za Tomášem Halíkem zase posílám lidi, kteří třeba pijí nebo berou drogy, ale pak se ukáže, že jejich problém je aktuálně v něčem jiném. Byl by neřešitelný bez toho, aniž by se do toho vložil někdo jiný, jako odborník v oblasti spirituální.