Všechno nakonec dobře dopadne
Vydání: 2020/47 Připomínky 17. listopadu, 16.11.2020, Autor: Aleš Palán
Od počátku koronakrize se stal jednou z nejvýraznějších postav veřejného prostoru. Vyjadřuje se nejen k samotné nákaze, ale i ke společenským souvislostem – a do diskuse vnáší odbornost, racionální pohled i mírný optimismus. Biochemik a prorektor Univerzity Karlovy JAN KONVALINKA. V těchto dnech vychází jeho knižní rozhovor Spánek rozumu plodí příšery, který s ním vedl někdejší redaktor KT Aleš Palán.
.JPG)
„Chodit denně do přírody, cvičit, poslouchat Mozarta a Händela, pracovat na zahrádce a udržovat kontakt s přáteli,“ radí biochemik Jan Konvalinka. Snímek Jan Šibík
Co vám dává naději?
Snad od rabi Nachmana z Braclavi pochází výrok, který se přisuzuje také Johnu Lennonovi: Nakonec všechno dobře dopadne – a pokud to dobře nedopadlo, není to ještě konec. Mám naději, že takhle to přesně je. A taky mám velkou víru ve schopnosti lidského rozumu, v lidskou vynalézavost a pracovitost. Dřív či později vyvineme vakcínu na covid-19, vymyslíme technologické řešení klimatické krize a léky na smrtelné choroby. Já vím, že je to naivní technologický optimismus, a hrdě se k němu hlásím.
Kdo může za podzimní vlnu koronaviru? Je to vláda, která nereagovala včas, občané, kteří podcenili rizika, nebo nebylo v lidských silách šíření viru zabránit? Nákaza stoupá v celé Evropě, ale přece jen – jsme na špici.
Především za ni může ten virus, mrcha. Za druhé chladnější počasí, které jednak samo o sobě viru prospívá, ale hlavně nás posílá do vytopených místností s nízkou vlhkostí vzduchu, kde jsme pěkně pospolu na malém prostoru. Za třetí za ni do značné míry může návrat dětí do škol, což skoro určitě přispělo k rozběhnutí epidemie. A konečně, vláda opravdu ignorovala varování odborníků, příliš dlouho váhala s nepopulárním znovuzavedením ochranných opatření, neposílila hygienické stanice a nepracovala dost energicky na systému chytré karantény.
Nejste teolog, ale katolík ano. Myslíte si, že Hospodin s námi pomocí pandemie komunikuje? Někteří dokonce říkají, že je to Boží trest.
Ne, to si nemyslím. Moje osobní, velmi jednoduchá teologie mi říká, že nám Pán dává velkou svobodu – včetně svobody cpát se nedovařeným netopýrem nebo ignorovat doporučení odborníků a nakazit se na narozeninové oslavě. Na druhé straně věřím, že Pán vede velmi osobní rozhovor s každým z nás. Jinými slovy: nemyslím si, že Hospodin vede prostřednictvím koronaviru dialog s lidstvem, ale mám pocit, že v téhle krizi nějak oslovuje Aleše Palána i Jana Konvalinku. Poznat, co nám říká, to je to, oč tu běží.
Trápí nás dnes trochu jiný virus než na jaře? Je třeba slabší, ale více nakažlivý?
Nic tomu nenasvědčuje. Ten virus je hodně konzervativní, je to takový virový pravičák, moc se nemění. Když u něj vznikne chyba (říkáme jí mutace), zpravidla si ji sám rychle opraví. Víme o jediné mutaci, která zvýšila schopnost viru vstupovat do lidských buněk – ale ta je tady s námi už od jara. Jinak je to pořád tentýž starý dobrý koronavirus SARS-CoV-2, který se objevil skoro přesně před rokem v čínském Wu-chanu.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Docent JAN KONVALINKA (nar. 1963 v Chomutově), biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost, vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, je autorem řady původních vědeckých prací a držitelem mnoha mezinárodních ocenění. S Ladislavem Machalou je autorem knihy „Viry pro 21. století“, s Alešem Palánem právě vydaného knižního rozhovoru „Spánek rozumu plodí příšery“. Žije v Praze, je ženatý a má dvě dcery.
ALEŠ PALÁN
Sdílet článek na:
