16.–22. dubna 2024
Aktuální
vydání
16
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Už bylo vidět, že se něco děje

26. 11. 2019

|
Tisk
|

Emeritní krakovský arcibiskup kardinál STANISŁAW DZIWISZ navštívil Prahu, aby s českými i moravskými věřícími v pražské katedrále oslavil 30. výročí svatořečení Anežky Přemyslovny a pádu totalitního režimu v naší zemi. Ve svém nabitém programu si našel chvilku na otázky Katolického týdeníku.

Vydání: 2019/48 Papežovo poselství z Hirošimy, 26.11.2019, Autor: Jaroslav Šubrt


Svatý otec ty dny prožíval velice intenzivně, protože měl velmi silný vztah k církvi v Československu. Dění u vás, a zvláště útisk vaší církve pozorně sledoval. Dobře věděl, že ze zemí socialistického bloku patří vaše církev k těm nejvíce pronásledovaným – možná víc než v samotném Sovětském svazu. A protože církev v Československu byla papežovu srdci velmi blízká a měl o ni mimořádnou starost, snažil se jí pomáhat, aby ten útisk přežila. Takže z její svobody měl nepochybně obrovskou radost.
Samozřejmě a stejně tak se i církev v Polsku snažila české církvi všemožně pomáhat. Vždyť většina biskupských stolců u vás byla neobsazená, takže například polští biskupové světili některé vaše řeholní kněze. Ale ti k tomu museli mít vždycky souhlas svých představených. Tajná svěcení se konala například ve Vratislavi, Krakově, Siedlcích a jinde.
V Československu bylo rovněž omezeno na minimum vydávání katolického tisku, nevycházela téměř žádná křesťanská literatura. Proto na hranici do Zakopaného v Tatrách přicházeli lidé s batohy, zatímco z druhé strany, z Krakova, jim tam přinášeli tiskoviny a knížky, které se pašovaly do Československa. Tyto kontakty byly nelegální, jak se tehdy říkalo, zato velmi intenzivní. Papež udržoval také osobní kontakty s některými lidmi – třeba se slovenským lékařem a katolickým disidentem Silvestrem Krčmérym. Vždycky obdivoval jeho aktivity při formaci katolických laiků.
Ano, bylo to pro nás velice milé a radostné překvapení. Zejména když poutníci z Čech a Moravy zcela zaplnili aulu Pavla VI. Sám jsem toho byl svědkem! Tehdy je vedl kardinál Tomášek. A samozřejmě bylo vidět, že se něco důležitého děje, že kanonizaci provází už úplně jiná atmosféra – atmosféra svobody. Poutníci věděli, že Jan Pavel II. je stejného smýšlení jako oni, takže se zrodil blízký vztah vzájemné důvěry; věděli, že papež je na jejich straně. Kromě toho bylo vidět, že i kardinál Tomášek projevoval větší odvahu, protože cítil, že má papežovu podporu. Ten velice dobře vnímal situaci, ve které se československá církev nacházela, vnímal i zotročení národa. A proto kanonizaci sv. Anežky chápal jako začátek cesty ke svobodě vašeho národa. Tím svatořečením tehdy žil skoro celý Řím.


Kardinál STANISŁAW DZIWISZ (nar. 1939 Raba Wyżna) je emeritní krakovský arcibiskup a bývalý osobní sekretář papeže Jana Pavla II. (1978–2005). Kněžské svěcení přijal v roce 1963 z rukou tehdejšího krakovského kapitulního vikáře biskupa Karola Wojtyły a ten ho – už jako papež Jan Pavel II. – v březnu 1998 také vysvětil na biskupa. V červnu 2005 jej papež Benedikt XVI. jmenoval krakovským arcibiskupem a v březnu 2006 kardinálem. V prosinci 2016 papež František přijal jeho rezignaci. Dnes kardinál Dziwisz žije v Krakově. Velkou měrou se zasloužil o svatořečení papeže Jana Pavla II.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou