26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Umět si přiznat, že něco nezvládneme

2. 9. 2013

|
Tisk
|

Stres nás uvádí do chaosu. Najednou nevíme kudy kam a cítíme se přehlceni. P. PETR GLOGAR říká, abychom v takové situaci všeho nechali a třeba se chvíli dívali z okna, krátce se prošli nebo si na okamžik lehli. To nám pomůže odstoupit od toho, co nás pohlcuje. A jak nám v boji proti stresu může pomoci víra a má-li na něj vliv? Nejen o tom jsme si povídali s tímto knězem a terapeutem v jedné osobě.

Vydání: 2013/36 Ať křik po míru stoupá vysoko!, 2.9.2013, Autor: Kateřina Šťastná

Téma: Stres

Dnes je stres více přítomný, než tomu bývalo dříve. Čím to je?

Myslím si, že v jistém smyslu lidé dříve víc unesli, byli zvyklí na větší zatížení v životě. Setkávali se s událostmi, které dnes nazýváme stresující, ale nenazývali to stresem. Brali to, že to tak život přináší. Ke snazšímu vyrovnání se s nároky života jim pomáhalo zázemí, ať už rodiny nebo třeba společenství věřících. Dneska je člověk víc sám. Doba je náročnější z hlediska zaměstnání, nezaměstnanosti, přináší konflikty do vztahů, rodina je zatížená problémy, které v minulosti řešit nemusela…

Bylo by tudíž dobré poradit, aby rodina držela víc pohromadě?

Nevím, zda to je rada, ale žít v pevných a stabilních vztazích v rodině je myslím velmi zdravé i pro lepší zvládání stresových situací. Stres nastane, ale když je člověk sám a nemá s kým svou situaci probrat, je to přece jen jiné, než když má zázemí a oporu v rodině a kvalitních vztazích.

Prožívá křesťan lépe stres než nevěřící člověk?

Víra není něco, co člověka od stresu ochrání. Ovšem když se zdá, že se vše rozpadá, a ztrácíme pevnou půdu pod nohama, stává se vědomí pevnosti Boha a jeho přátelství stabilizujícím prvkem. Vědomí, že Bůh to s námi ustojí. V tom smyslu bychom mohli říct, že věřící může mít přece jen trochu navrch.

Někteří lidé jsou nervózní z obav, aby byli dostatečně dobrými křesťany, neumějí si odpustit… Jak to vzniká?

Jeden z důvodů stresu je, že člověk nepřijímá sám sebe, podhodnocuje se, obviňuje, myslí si, že není dost dobrý. To je falešná představa o sobě a pravděpodobně i o samém Bohu. Pokud člověk nepřijímá sám sebe jako tvora, který je přece jen křehký, hříšný, nedokonalý, a myslí si, že musí vše zvládnout a být vždy stoprocentní, je to zátěž, jež může být stresující. Přetěžování, to je cesta do pekel. Takto člověk nevydrží ani sám se sebou, ani s druhými. Tady je cesta k odpuštění si. Tedy opustit si dokonalou představu o sobě, dovolit si být nedokonalý. Mnozí z nás jedou na výkon. Co všechno musíme zvládnout, a navíc alespoň na jedničku. Tak jsme si vytvořili pokřivený obraz sebe sama.

Může být stres od ďábla?

Pokud ho chápeme v psychologickém významu, pak určitě ne. Stres nastává často při dlouhodobém přetížení, při nadměrných požadavcích jak v pracovních, tak v mezilidských vztazích, při trvalejším ohrožení životních jistot nebo ztrátě blízkého člověka. Běžně nastává vlivem událostí a našich rozhodnutí. Konkrétní situace se nám jeví v takovém světle, že jakoby vše nasvědčuje tomu, že ji nemůžeme zvládnout.

Ale když je člověk ve stresu, často dělá věci, které by jinak neudělal, je nepříjemný na své blízké a podobně…

Jistě, když budu unavený, podrážděný, že nic nezvládám, pravděpodobně to odnesou moji nejbližší. Pokud mám za to, že přece všechno musím dokonale zvládnout, hraji si tak trochu na Pána Boha. To je na tom to ďábelské, chtít být jako Bůh. Když se mi nedaří vše zařizovat podle mých představ, začnu hledat viníka. A to buď u sebe, druhých, nebo v samotném Bohu. Důležité je umět si přiznat, že něco nezvládneme.

Dá se říct, že „lékem“ proti stresu jsou adorace, meditace, hluboká modlitba?

Meditace je jednak setkání s Bohem, ale také sám se sebou. Když si denně (nebo alespoň několikrát za týden) utvořím pro sebe prostor patnácti dvaceti minut a na tu chvíli vše odložím, pomalu přestávám být tím, na němž všechno záleží, a uvědomuji si, že Bůh je středem mého života, můžeme to nazvat preventivním lékem. Ale nedá se všechno „rozmodlit“. Křesťan by měl umět naslouchat i svému tělu. Pokud je unaven, špatně spí a necítí se dobře a trvá to již dlouho, měl by se ptát po příčinách, případně hledat odbornou pomoc. Než ale dojde k takovému způsobu řešení, je důležité nezapomínat na prevenci. Využívat různá relaxační cvičení, jen tak „ztrácet čas“ procházkou v přírodě nebo vzít si do ruky dobrou knihu, meditovat, setkat se s přáteli… Snáze se nám bude dařit zvládat i mnohé zátěžové situace v životě. Najednou necháme stresující události stranou a věnujeme čas i sobě.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou