S křesťanskou hudbou jít mezi lidi

Vydání: 2022/1 Papež: Sami si nevystačíme, 28.12.2021, Autor: Jana Praisová

Kvůli videoklipu se vyšplhá na panelák, pronajme si zimní stadion, málem koupí letenky do Ameriky, aby nakonec nahrával v Polsku, do české koledy zakomponuje africké nářečí a cestou za svým snem změní i zavedené jméno. Co je tím snem, vypráví JIŘÍ JAKUBÍK, frontman multižánrové skupiny Good Work.

 
Multižánrová otevřená kapela existuje už čtvrt století a tvoří ji vždy kolem dvou desítek hudebníků z celé Moravy. Její frontman Jiří Jakubík je vlevo nahoře. Snímek Monika Orviská

Jaký je ten váš sen, kvůli němuž jste před šesti lety změnili jméno kapely Paprsky na Good Work?

Snažíme se propojovat své životy s Bohem přes hudbu a naším snem je dostat křesťanskou muziku co nejvíc mezi lidi. Silně vnímáme, že je tu prázdné místo, a rádi bychom na velkých akcích a festivalech slyšeli i populární křesťanskou hudbu, která tam také patří. V zahraničí je naprosto přirozené, že se v rádiích a hudebních pořadech objevují křesťanské kapely a interpreti, a nikdo se nad tím nepozastavuje. Víme ale, že u nás je situace zatížená historií a nepůjde to změnit hned.

A jak s tím souvisí změna názvu?

Sedávali jsme po večerech, uvažovali, co s tím provedeme, a dlouho si dodávali odvahu. Měli jsme za sebou dvacet let jako Paprsky a věděli jsme, že když změníme název, nikdo nás nebude znát. Ale riskli jsme to. Byli jsme pochopitelně vděční za dosavadní koncerty v kostelech, ale cítili jsme, že můžeme dělat víc. Věděli jsme, že chceme jít i ven, mezi lidi nekostelní, hledající i nehledající. A tady už hraje název docela významnou roli. Když pořadateli nabídnete skupinu s názvem Paprsky, často očekává autobus plný dětí.

Po delším období debat, hledání a zvažování padlo rozhodnutí: budeme Good Work, Dobré dílo. Nový název nám mnohé překážky u organizátorů zbořil, cítili jsme to už po pár měsících: přišla rekordní sezóna, která nám otevřela dveře na akce, o kterých jsme dosud jen snili.

Vyjít „ven“ a dostat se do povědomí lidí, k tomu je potřeba začít kamarádit s rádii a televizemi. Jaké to je, když nemáte vyšlapanou cestičku?

Těžké. Chvílemi se to zdá i nemožné, ale nevzdáváme se. Rádio si tě všimne, až když vystřelíš nahoru, třeba když se nová písnička začne šířit spontánně mezi lidmi: „Pojď, pustím ti klip“ – a najednou je půl miliónu zhlédnutí. Rádia chtějí být součástí trendů a úspěchu, a proto jen tak někoho nepustí. Vybavuju si reakce, které připomínají začarovaný kruh: „Pustíme vás do éteru, až budete známí.“ – „A kdy budeme známí?“ – „Až vás budou hrát rádia.“ To samozřejmě neplatí o křesťanských médiích: v Radiu Proglas i v televizi Noe jsou k nám vstřícní.

Když jsme se tehdy rozhodli pro změnu, zrovna se v naší otevřené kapele sešla generace, která měla chuť překonávat překážky a posouvat limity. Rádio je pro spoustu lidí přirozená součást dne a my hledáme cestičky, jak do těch všedních dnů dostat křesťanskou hudbu s dobrým textem.

Čeho jste v tomto směru už dosáhli?

Mým velkým hudebním snem vždycky byl dobrý zvuk naší muziky. Usiluji o to, aby každé další album bylo o kus lepší, aby zúročilo zkušenosti. Chyběl nám ale světový zvuk, kterého se v ČR nedalo dosáhnout. Takže nezbylo nic jiného, než se porozhlédnout v zahraničí.

Uvažovali jsme o Americe a vyhlédli si tam produkci podle svých představ. Vzhledem k vysokému počtu našich členů jsme však hledali nějakou bližší variantu. A hudební život nám nakonec změnila polská křesťanská skupina TGD a lidé kolem ní.

Domluvil jsem si schůzku s Piotrem Nazarukem, vedoucím TGD a členem kapely známé polské zpěvačky Anny Marie Jopkové. Piotr nás pak nasměroval na „správné“ lidi a nám se otevřely nové obzory. O tom, že jsme teď spokojení a zvukově jsme se našli, svědčí i to, že jsme na stejném místě nahráli už druhé CD. A já jsem se do Polska už skoro nastěhoval.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

JIŘÍ JAKUBÍK (nar. 1979) je hudebník a od počátku člen multižánrové skupiny Good Work, která vznikla na jaře roku 1996 v Odrách jako Paprsky. Pod novým názvem vystupuje od listopadu roku 2015. Dvacetičlenná otevřená hudební skupina lidí z celé Moravy boří zažité představy o hudebních škatulkách, jejich repertoár propojuje různé hudební styly.

JANA PRAISOVÁ



 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 4 18. – 24. ledna 2022

Kolik lidí se hlásí k víře

Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.

celý článek


Pozvání k práci na sobě

Se začátkem nového roku jsme slyšeli řadu přání: štěstí, zdraví, Božího požehnání. A také spokojenosti. Co to vlastně je a odkud se bere? A můžeme být spokojení…

celý článek


Tableta nestačí, blízkost je lék

Naše populace stárne, schopnost mezigeneračního soužití a dialogu ale často pokulhává. Ke společnému kráčení napříč generacemi pravidelně vyzývá i papež František.…

celý článek


Lekce duchovní i praktické

„Chceme se vzít“ – s tímto sdělením zaklepe na dveře far každý rok zhruba pět tisíc párů. Tvoří asi 10 % všech, kteří v daném roce vstupují do svazku manželského.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay