Proměna maltézských rytířů
Vydání: 2018/21 Nový biskup: Mám v srdci pokoj, 22.5.2018
Suverénní řád maltézských rytířů si nedávno zvolil nového velmistra, tedy nejvyššího představeného. Ten by měl řád reformovat, aby lépe odpovídal dnešní době a nové velikosti. Jeho velkošpitálník Dominique de La RochefoucaUld-Montbel, který pečuje o zdravotnickou a charitativní činnost řádu, více přibližuje v následujícím rozhovoru.
Dominique de La Rochefoucauld-Montbel (68) je francouzský manažer a otec tří dětí. Členem maltézského řádu se stal v roce 1992. Před deseti lety složil sliby poslušnosti a stal se tzv. obedienčním rytířem. Pět let řídil nemocnici v Betlémě. Nyní jako velkošpitálník patří do nejužšího vedení řádu a má na starosti celou jeho charitativní a zdravotnickou činnost. Snímek je z Filipín. Snímek Isaure Faivre d’Arcier
Před rokem propukly ve vedení maltézského řádu neshody, kvůli nimž musel dokonce zasáhnout i Svatý otec. Na jeho žádost odstoupil velmistr Matthew Festing. Co se vlastně stalo?
Bylo to velmi obtížné pro všechny. Krize však čas od času propukají ve vedení jakékoliv organizace. Šlo zejména o vzájemné nepochopení. Problémy trvaly už delší dobu.
V čem spočívaly?
V názorových neshodách, nicméně šlo spíš o otázku přístupu než o nějaké zásadní změny. To pak vyvolalo dojem, že u nás panuje spor mezi konzervativci a liberály. V tom ale podstata problému nespočívala. Říkalo se také, že panuje napětí mezi řádovými a laickými členy řádu. Laických členů máme 13 tisíc, řádových je 54 a polovina z nich překročila 80 let věku. Nejde však o to, kdo je starší nebo koho je více, nýbrž jak společně pokračovat v původním duchu řádu. Zůstáváme řeholním řádem, ale musíme se přizpůsobit dnešku v našem základním poslání pomáhat chudým a nemocným, stejně jako odpovídat na aktuální potřeby církve. To bylo cílem intervence Svatého otce. Řekl mi: „Zasáhl jsem jako řeholní nadřízený. Zbytek je vaše věc.“ Naše poslední konstituce z roku 1788 byly revidovány v 19. století, dokonce třikrát pak ve 20. století, ale už neodpovídají dnešním potřebám.
V čem konkrétně?
Řád se ohromně rozrostl. Před 50 lety měl 3 000 členů, sedm rytířů s profesí (věčnými sliby) plus nějaké aktivity. Dnes má ale 13 tisíc členů, 54 rytířů s profesí, 42 tisíc zaměstnanců a 80 tisíc dobrovolníků. Dále existuje 85 uskupení, která jsou na něm závislá – ať už jde o asociace, velkopřevorství a záchranné a asistenční celky, či o organizace, jako je nadace Global Fund for Forgotten People nebo Maltézská pomoc. Přitom je nutno zachovávat rovnováhu. Řeholníci jsou srdcem řádu a nikdo si nepřeje, aby se to měnilo.
A pak máme řadu nových diplomatických vztahů. Dříve jsme působili jen v Evropě s několika stovkami členů, takřka bez zaměstnanců a s hrstkou dobrovolníků. Dnes se jedná o 145 tisíc lidí. Máme na dva tisíce aktivit ve 120 zemích s našimi vlastními ambasádami (jako je např. ta v České republice), které mají stejná privilegia jako jiné ambasády. Před 50 lety jsme měli 17 bilaterálních partnerství, nyní se jejich počet zvýšil na 107, většinou s evropskými zeměmi. Dále máme několik mnohostranných vztahů s ostatními organizacemi – sám jsem například podepsal úmluvu o zdravotní pomoci s mezivládní Komisí pro Indický oceán. A vztahy navazujeme i s Čínou a Indií.
Jak si vysvětlujete současný rozvoj maltézského řádu právě na asijském kontinentu?
Roste tam zájem o katolickou víru, o křesťanství. Nejživěji je to vidět na Dálném východě, Filipínách, v Singapuru, Jižní Koreji, Hongkongu, na Tchaj-wanu. Například v Jižní Koreji bylo před půlstoletím procento katolíků, dnes je jich desetkrát tolik a katolíci se výrazně projevují i ve společnosti. Jedna z nedávných žadatelek o členství v řádu je přední korejská sopranistka. Každý týden chodí pracovat do jednoho z našich center, kde rozdává jídlo lidem žijícím na ulici.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Suverénní řád maltézských rytířů
Patří mezi nejstarší katolické řády a nejdéle působící instituce křesťanské civilizace. Cílem řádu je pomáhat všem potřebným bez rozdílu. Tradičně se soustředil hlavně na provoz „špitálů“. Jeho název odkazuje k 16. století, kdy řádu patřil ostrov Malta. Své poslání naplňuje už více než 900 let. Od roku 1834 sídlí v Římě, kde mu patří malé území. V českých zemích působí nepřetržitě od 12. století. V ČR ho zastupuje kancléř Johannes Lobkowicz. Těžištěm aktivit je u nás podpora a pomoc seniorům, zdravotně znevýhodněným a dalším lidem v nouzi. K tomu řád využívá sítě profesionálů i dobrovolníků ve 13 místních centrech.
Maltézský řád je podle kanonického práva řeholním laickým řádem. Někteří jeho členové jsou řeholníci (profesní rytíři), kteří složili tři mnišské sliby – chudoby, čistoty a poslušnosti. Velmistr řádu je volen z řad profesních rytířů s věčnými sliby. Osm cípů maltézského kříže symbolizuje osm blahoslavenství, duchovní poslání řádu. Podle ustanovení Ústavy řádu papež vždy jmenuje jednoho kardinála, který se stává jeho zástupcem.
KATEŘINA KOUBOVÁ, ALENA SCHEINOSTOVÁ
Sdílet článek na:
