Místo Ostravy služba v diplomacii

Vydání: 2021/26 Novokněží nastupují do služby, 22.6.2021, Autor: Ondřej Elbel

P. FRANTIŠEK STANĚK studuje jako jediný z ČR na Papežské diplomatické akademii v Římě. Už nyní v létě ho čeká nástup na první misi. Rodák z Ostravy měl přitom úplně jinou představu o tom, jak bude jeho kněžství vypadat.

 
Dialog, naděje a snaha domluvit se – to jsou podle P. Františka Staňka zásadní pilíře papežské diplomacie. Snímek Jarmila Štuková / natbase.cz


Jak se to stalo, že si vás jako studenta jiné římské univerzity a kněze ostravsko-opavské diecéze vybrali do akademie?

Jak na mě náš otec biskup přišel, samozřejmě nevím. Obvykle prezident akademie nebo někdo z Vatikánu žádá biskupské konference nebo rektory římských papežských kolejí o doporučení. Ale je to vždycky biskup, kdo dává svého kněze k dispozici pro službu v diplomacii. Ve Vatikánu pak provedou výběr a zničehonic vám biskup zavolá, že se rozhodl vás tam poslat. Zamíříte tedy na pohovor do Vatikánu a oni se rozhodnou: bereme – nebereme. Já jsem tehdy studoval patrologii na římském Augustinianu a měl jsem už schválené peníze na výzkumný projekt. Byl jsem nastavený spíš na univerzitní dráhu a z té nabídky jsem byl samozřejmě zaražený.

Jak vlastně vypadá studium na akademii?

Kdo vstupuje do diplomatických služeb Svatého stolce, musí mít buď teologický, nebo právnický doktorát a musí projít kurzy na akademii. Studujeme tedy jak na akademii, tak zároveň regulérně další vysokou školu. Jelikož jsem ještě neměl hotový doktorát z patrologie, chtěl jsem v něm pokračovat. Ale prezident akademie mi v tom zabránil. Musel jsem dokončit licenciát z práva a teď dělám doktorát z práva na papežské univerzitě Santa Croce.

A kurzy na akademii jsou spíše diplomatická teorie, nebo praktická příprava?

Třeba nynější rektor Papežské lateránské univerzity, který nás učí mezinárodní právo a radí v těchto otázkách i papeži, nám předkládá případy, které sám zažil nebo sledoval (třeba rozdělení Jugoslávie), což je dost praktické. Pak máme dějiny diplomacie nebo diplomatický styl, kde se například učíme, jak se píše diplomatická pošta z nunciatur. Měli jsme ale i kurz ke kauzám zneužívání. V těchto procesech se totiž nově postupuje přes nunciatury. Setkáváme se také s prefekty kongregací, kteří nám představují, jak tyto instituce fungují. Takže jde o kurzy, které by nám měly posloužit v budoucím životě.

Jak moc ve škole řešíte aktuální dění ve světě?

Chodí za námi třeba asesor, což je zástupce vedoucího 1. sekce (Státní sekretariát Vatikánu má tři sekce – pozn. red.), a řekne například: „Teď byly americké volby. Máte za úkol mi interpretovat tamní situaci.“ Člověk se učí sledovat noviny, jako například: Kdo za konkrétními listy stojí? Jakým způsobem se to propojuje? Proč tento člověk píše proti někomu druhému? Přečíst si noviny, to umíme všichni. Ale asesor se nás snaží dostat k tomu, co je pod tím skryto. To je asi důvod, proč dnes existuje diplomacie. Aby diplomat poslal zprávu, že se v Americe chystají volby, na to tam nemusí být.

Takže se nejedná jen o církevní záležitosti…

Spadá sem všechno, samozřejmě i politika. Diplomat ve světském slova smyslu jedná s představiteli států a k jeho práci patří i komunikace s místní církví. Účastní se minimálně jednou za rok jednání biskupské konference či jmenování biskupů.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

P. František Staněk se narodil roku 1985 v Ostravě. V Římě na studiích prožil už tři roky jako bohoslovec. Jako jáhen a později kaplan působil ve farnosti Odry (2011–2014) a do Říma se poté vrátil, aby studoval patrologii. Kvůli nástupu na Papežskou diplomatickou akademii ale změnil obor a na Papežské univerzitě Santa Croce dokončuje doktorát z dějin církevního práva. Papežskou diplomatickou akademii by měl absolvovat v létě.

ONDŘEJ ELBEL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay