Láska je vždy vynalézavá

Vydání: 2022/3 Premonstráti zakončili jubilejní rok, 11.1.2022, Autor: Karolína Peroutková

Liturgie má být předchutí nebe, říká emeritní pomocný biskup olomoucký JOSEF HRDLIČKA. S láskou zpívat, s chutí se ponořit do slov! Kromě pastýřské služby je známý i svým zaujetím pro literaturu, svými překlady a hudebními texty. I když v těchto dnech slaví 80 let, stále překládá.

 
„Živá liturgie musí být připravena s láskou a co nejlépe. Pak se v ní Boží blízkost sama projeví a vše se stane ‚uvěřitelným‘,“ říká emeritní biskup Josef Hrdlička. Snímek archiv Josefa Hrdličky

Jakému překladu jste se věnoval v poslední době?

Neznámému skvostu středověké spirituality – dosud u nás nikým nepřeloženému latinskému hymnu z 13. století od Arnulfa Lovaňského s názvem Salve mundi salutare (česky vyšla pod názvem V kříži najdu vše, co hledám). Knížka je vyzdobena záběry z Isenheimerského oltáře německého malíře Matthiase Grünewalda (z let 1513–1515, v Colmaru, dnešní Francii – pozn. red.). Inspirace z dávného středověku je nápovědou unavenému a prázdnému životnímu stylu dnešní Evropy, vymírající ve svém odklonu od křesťanství.

Onu „prázdnotu“ zmiňuje dnes mnoho autorit. V čem konkrétně ji spatřujete?

U nás v Olomouci, jak tvrdí historikové, byl na počátku 18. století mor. Vyhubil polovinu obyvatel. Když bylo nejhůř, sešli se ti zbylí v průvodu městem na náměstí, kde biskup sloužil bohoslužbu. V čele průvodu šel celý magistrát, pak klérus, armáda, univerzita, šlechta, měšťané i chudina. Hlavní úmysl byl kající, aby se Bůh smiloval. Tedy žádná gesta typu „my ho porazíme“, ale vědomí, že všichni máme čeho litovat i za co trpět. Když mor pominul, probudila se velká zbožnost a vděčnost.

A byl pak postaven sloup Nejsvětější Trojice.

Dodnes připomíná, co tehdy nezklamalo, když bylo nejhůř.

Co zůstane po nás, až skončí pandemie? Proč v médiích i prohlášeních politiků zcela chybí dialog s Bohem? Místo prázdného hesla „návrat k normálu“ se máme spíš ptát, co nám má být sděleno pro naše dobro. Synodální cesta, jak věříme, nás povede tímto směrem.

Synoda je také hledání a sdílení našich slov… Vy se právě tím zabýváte celý život, dokonce jste 20 let přednášel bohoslovcům homiletiku.

S Boží pomocí se nám také podařilo zavést kurzy pro lektory Božího slova v liturgii na trojí téma: spiritualita lektora, znalost Písma svatého a zásady správného přednesu. První cyklus absolvovalo v olomoucké arcidiecézi 1200 lektorů, druhý ještě asi o 200 lidí více. Zájem měli nejen senioři, ale i mládež, rodiče, dokonce i děti. Cítili jsme, že Duch Svatý nabízí a štědře dává všude tam, kde se lidská srdce otvírají a nedají se ovládnout pohodlím konzumní doby.

Víme, že jednou z překážek pro dnešní nevěřící lidi k přijetí víry je slabá motivace v pohledu na život křesťanů. Kdosi mi řekl, že bychom měli být více „uvěřitelní“. Že by právě v tom bylo správné určení diagnózy nás všech v církvi této doby? Myslím, že papež František to také cítí a jasně naznačuje.

Vy jste pro mnoho i tzv. nevěřících lidí známý díky svým překladům. Jak tato záliba obohatila vaši kněžskou službu?

Pro mé kněžství měla překladatelská činnost zásadní význam. Ale nemohu říci, že by překládání bylo mým koníčkem nebo láskou. Kněz má jedinou Lásku, pro kterou chce žít celým životem a naplno, a tou je náš Pán. Cítil jsem vždy touhu vnést do liturgie hlubší kulturu mluveného slova a zpěvu, protože bohoslužbu vždy slaví církev na zemi spolu s celým nebem. Spíše se cítím někdy textařem, který se snaží tvořit texty chrámových sborů nebo kostelních písní.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Biskup JOSEF HRDLIČKA (nar. 19. ledna 1942) přijal kněžské svěcení v roce 1972, působil pak ve farnostech v pohraničí na Šumpersku, Osoblažsku a v oblastech Sudet. Na biskupa byl vysvěcen v roce 1990. Je kanovníkem metropolitní kapituly při katedrále sv. Václava. V roce 2017 přijal papež František jeho rezignaci na úřad pomocného olomouckého biskupa, podanou z důvodu dosažení věku 75 let. Je také autorem řady publikací, překladatelem duchovní literatury a je podepsán pod mnoha hudebními texty.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay