Kustod Svaté země: Úkolem církve je udržet naději
Vydání: 2020/18 Na mši svatou jen s patnácti lidmi, 28.4.2020, Autor: Alena Scheinostová
Pro křesťany ve Svaté zemi znamenají současná epidemiologická opatření tvrdou zkoušku. Utichl poutnický život, a většina z nich tak přišla o obživu. Kustod Svaté země P. Francesco Patton OFM však v e-mailovém rozhovoru pro KT mluví také o naději a vyhlíží lepší časy.
Ve Svaté zemi jsou nyní možné pouze soukromá modlitba nebo venkovní pobožnosti v malých skupinách. Na snímku se muž modlí na „Via Dolorosa“ – cestě, kudy podle tradice kráčel Ježíš na Golgotu. Snímek Profimedia
Jaká koronavirová opatření dnes ve Svaté zemi platí?
V Izraeli i v Palestině platí obdobná pravidla jako v mnoha evropských zemích: většina pracujících zůstává doma, pohyb je omezený. Smíte vycházet sto metrů od domu, za sportem nebo modlitbou 500 metrů, musíte nosit rukavice, roušku a dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních. Není dovoleno ani cestovat z jednoho města do druhého. Společná modlitba je možná jen venku, a jen pokud počet účastníků – včetně toho, kdo vede bohoslužbu – nepřesáhne 19 osob, jsou dodrženy odstupy a samozřejmě všichni mají roušky a rukavice.
Jak situaci prožívají místní křesťané i ostatní obyvatelé?
Křesťané, ale i židé a muslimové nejvíce pociťují právě omezení veřejných projevů života z víry. Židovský Pesach letos připadl na druhý týden v dubnu, pak byly Velikonoce západních a poté východních církví a minulý čtvrtek začal posvátný muslimský měsíc Ramadán. Takže během poměrně krátkého času – který se překrýval s obdobím, kdy pandemie vrcholila – jsme se všichni svorně ocitli v situaci, kdy jsme nemohli své hlavní svátky prožít plně a slavnostně.
Pak je tu další věc: aby se zabránilo globálnímu šíření viru, uzavřela se letiště, takže sem teď nepřijíždějí žádní poutníci. Ti jsou přitom jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy pro zdejší křesťany, ale i pro věřící ostatních vyznání.
Jak se vám daří pokračovat v životě z víry?
Kostely – stejně jako synagogy a mešity – jsou v zásadě zavřené. Bohoslužby vysíláme živě přes internet. Jediné, co lze, je sloužit venku v malých skupinách. Také katecheze pokračují především díky možnostem internetu. Zavřené jsou i naše školy ve Svaté zemi, ale zkoušíme pokračovat ve výuce na dálku, prostřednictvím internetu, aby našich přibližně 10 tisíc studentů neztrácelo čas a nepřišlo o hodiny.
Biskupové zavedli určitá opatření, aby věřícím zajistili duchovní potravu a alespoň omezenou možnost přijímat svátosti. Zároveň zaštítili vládní opatření proti šíření nákazy, o kterých mluvím výše. Eucharistii nosíme starším lidem domů a dbáme přitom na hygienická pravidla. Charitní činnost je omezená, většinou ji teď zajišťují farnosti. Nyní přichází pomalé rozvolňování pravidel, aby se lidé zase mohli začít vracet do práce a celá zem k relativně normálnímu životu.
Zapojily se i křesťanské nemocnice ve Svaté zemi do boje s nákazou?
Ministerstvo zdravotnictví křesťanské nemocnice požádalo, aby připravily zvláštní oddělení pro nakažené. Některé z nich, ty malé, přestaly přijímat jiné pacienty, aby pro ty s koronavirem udržely dostatečnou kapacitu. Musely k tomu upravit prostory, a především nakoupit v podstatě všechno nezbytné vybavení, jako ventilátory, izolační bioboxy, dezinfekci a další zdravotnické pomůcky. Vláda nám slíbila dotaci, ale ta všechny tyto výdaje nepokryje. Nemocnice tudíž hledají, kde by našly pomoc. Něco už dostaly, hlavně od římské Kongregace pro východní církve, ale jak je nejspíš zbytečné připomínat, potřebovaly by daleko více podpory.
Co je podle vás v tomto zvláštním čase úlohou církve?
V tomto těžkém období je církev volána jednat v duchovní, pastorační i sociální rovině. V duchovní oblasti musíme udržet při životě naději: modlit se a zvát k modlitbě druhé, stále si připomínat, že Bůh je prozíravý Otec dokonce i v čase nemoci a že naším údělem je život věčný – účast na skutečném životě Božím, jak jsme to slavili o Velikonocích.
V pastoraci je nezbytné nacházet cesty, jak odpovídat na duchovní potřeby věřících a jak pomáhat jejich křesťanské formaci. A přitom mít na paměti, že pro dobro všech musíme dodržet jistá omezení. Proto sázíme na malá skupinová setkání, sociální média, přenosy, ale také na modlitbu a katechezi v rodinách – a neustále je vylepšujeme.
A na sociální rovině je dnes nutné zintenzivnit pomoc chudým, protože všichni ti, kdo ještě před dvěma měsíci pracovali a dobře se uživili, se najednou ocitli bez příjmu nebo jen s nízkými prostředky. Je nezbytné podpořit rodiny, které najednou nejsou schopny zaplatit nájem nebo školné dětem, rozdávat potraviny, přispívat na výdaje na léčbu atd.
Svatý otec rozhodl, že letošní tradiční Sbírku na Svatou zemi místo na Velký pátek vyhlásí až v září. Co to pro vás znamená? Jak mohou křesťané třeba u nás v Česku vašim věřícím pomoci?
Rozhodnutí sbírku odložit bylo moudré. Moc by se totiž nesesbíralo vzhledem k tomu, že kostely byly o Velikonocích takřka prázdné nebo zavřené. Doufáme, že navzdory pandemii a hospodářské krizi budou věřící po celém světě nadále velkorysí ke svým bratrům a sestrám, kteří žijí ve Svaté zemi i jinde na Blízkém východě. My křesťané jsme zde nepatrnou menšinou a bez velkodušnosti a solidarity souvěrců ve světě by mohlo být složité (ne-li nemožné) se nadále starat o nejdůležitější posvátná místa křesťanství, o zdejší farnosti, školy, chudé, ale i o ty, kdo trpí válkou.
Křesťané ve světě nám mohou pomoci mnoha cestami: především tím, že se za nás budou modlit a že si budou všímat díla, které odvádíme, a projektů, které udržujeme – o tom jako Kustodie Svaté země průběžně informujeme na našem webu custodia.org i prostřednictvím našeho Křesťanského mediálního centra. Kdo si nás přeje podpořit hmotně, bude mít příležitost 13. září, na kdy byla celosvětová Sbírka na Svatou zemi odložena. A až bude zase možné cestovat, pomůže nám i obnovení poutnického života. To však podle mě nenastane dřív než v říjnu.
ALENA SCHEINOSTOVÁ
Sdílet článek na:
