Kluky se rodíme, muži se stáváme

Vydání: 2020/30 Pouť za Turínským plátnem, 21.7.2020, Autor: Matúš Demko

Slovenský univerzitní kaplan P. JURAJ SEDLÁČEK důvěrně zná vztah mezi otci a syny a čerpá přitom z bohaté pastorační praxe a psychologie.


„Život muže není poezie, ale próza: buď já ovládám svoje tělo, svoji sílu, svoje materiálno, anebo ty věci ovládají mě,“ říká P. Juraj Sedláček. Snímek archiv Juraje Sedláčka


Jste známý díky knihám o otcovství a synovství. Jak jste se k tomuto tématu dostal?

Jako mladý kněz jsem učil náboženství na internátních školách a analyticky jsem si vytvořil obraz, že mladí nejsou zlí, ale je v nich strukturovaný, kódovaný nedostatek lásky, přijetí a akceptace. Po letech mě diecézní biskup uvolnil pro doktorandské studium a mohl jsem si vybrat téma, které budu zpracovávat. A potom to už vedl Bůh.

Vztah otce a syna je podle vás nejkrásnější, ale i nejproblémovější rodinný vztah. Proč?

Zrcadlí se v něm Boží otcovství a Ježíšovo synovství. Bůh má Ježíše rád a dává mu všechno, ale má rád i nás, adoptivní syny, a proto Ježíše posílá, aby za nás zemřel. Podle jednoho teologa jde nejen o nicotu a temnotu Velkého pátku, ale i o ticho Bílé soboty, kdy Otec truchlí po Synovi. Kromě duchovního otcovství jde také o to fyzické: zplodit syna, odevzdat život, mít sílu pozvednout.

Když je to mezi otci a syny krásné, proč je tento vztah problémový?

Stejně jako otec, je i syn (budoucí) muž. Chlapci se rodíme, ale muži se stáváme. Problémy vznikají při tom, jak se muž stává mužem. Úsměvná katechetická „průpovídka“ říká, že v mužově těle je 90 % ješitnosti a 10 % vody. Jednoduše řečeno, každý muž touží být silný a svou hodnotu dokazuje celý život. Je to dynamické – a časem na sebe mohou otec a syn věkově nebo osobnostně narazit: Kdo je více? Kdo z koho? Jiskření tedy přichází ještě dřív, než mezi maskulinitou otce a syna vznikne soulad.

Je dnes otcovství v krizi, jak se o tom často mluví?

Když připravuji mladé na manželství, uvědomuji si, že nezralí lidé nemohou vytvořit zralé manželství, a občas mám pocit, že lepím nálepku svátostného manželství na nezralé lidi. Krize začíná člověkem, který ještě nepřerostl do sebedarování, a potom přicházejí i jiné problémy, třeba nedostatek času.

Studie ale ukazují, že už i otcové tráví s dětmi víc času než v minulosti.

Ano, home office je pro některé otce výhodou. Ale riziko je dnes v silnějším útoku médií: otec koupí dítěti tablet, splní mu tím několikaletou prosbu, ale de facto si pod sebou podřeže větev, protože dítě už o něj nemá zájem – má svůj virtuální svět. Tohle je pak tenký led.
Statisticky se každé druhé manželství rozpadá. Novodobým fenoménem jsou ženy, které chtějí dítě, ale nechtějí manželství. Problém vidím i v manželstvích, která se uzavírají pozdě, často mezi 35. až 40. rokem. Když jde pak jejich dítě do puberty, jsou přirozeně starší, churavější a automaticky mají nárazníkové zóny více hran.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.


P. Juraj Sedláček (1976, Trenčín) je kaplanem v Univerzitním pastoračním centru sv. Andreja Svorada a Benedikta v Trenčíně, kam nastoupil po doktorandském studiu. Věnuje se tématům zaměřeným na rodinu, otcovství, identitu muže a mužskou spiritualitu. Napsal knihy „Otcovství: problém, nebo výzva?“, „Otcovské rány“, v angličtině pak monografii „Krize identity muže“ a loni s ním vyšla kniha rozhovorů. Je zakládajícím členem Slovenského klubu pacientů po transplantaci krvotvorných buněk (EBMT.sk). Působí také na Katedře pastorální teologie Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě s vyučováním v Kněžském semináři v Nitře.
 
MATÚŠ DEMKO

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 44 26. října – 1. listopadu 2021

Pozvání k modlitbě za zemřelé

V těchto dnech se hřbitovy – jinak během roku většinou tiché a prázdné – zaplňují. Na ozdobených hrobech se do tmy rozzáří záplavy svíček. Nastává období (i…

celý článek


Církevní hospodaření v době pandemie

České a moravské diecéze měly vloni nižší příjmy například ze sbírek a vstupného, ale sociální a veřejně prospěšné služby neomezovaly. V hospodaření jim totiž…

celý článek


Aby se na ně nezapomnělo

Na první pohled obyčejná zvonička, na ten druhý zaujmou pamětní desky v její spodní části. Ani při třetím pohledu by ale kolemjdoucího nenapadlo, že prostá stavba z…

celý článek


Doučování po lockdownu

Ten, kdo se během pandemie zhoršil ve školních výsledcích, má nyní šanci to napravit. Ministerstvo školství podává pomocnou ruku v podobě Národního plánu doučování.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay