Japoncům se papež bude líbit

Vydání: 2019/47 Návrat do Říma. S díky za svobodu, 19.11.2019, Autor: Karel Pučelík

Na konci listopadu se papež František chystá do Japonska. Bude to historicky druhá návštěva hlavy katolické církve v Zemi vycházejícího slunce. Jeho osobnost by mohla na tamější společnost zapůsobit, míní P. LUDVÍK ARMBRUSTER, který v Japonsku několik desetiletí působil jako jezuitský misionář a univerzitní profesor.


„Bůh je pro ně znamením neuchopitelnosti naší existence,“ říká dlouholetý misionář P. Ludvík Armbruster o Japoncích. Snímek autor

Jak vypadá japonská církev?

Japonská církev je velmi malá. Křesťanů je v zemi s více než 120 miliony obyvatel pouze kolem jednoho milionu. A tím myslím součet křesťanů všech denominací, nejen katolíků. To dohromady není ani jedno procento. Ani misionářů tam v současnosti nepřibývá.

Jakou roli hraje křesťanství v tamější společnosti? Jakou vážnost má třeba kněz?

Já jsem se tam cítil velmi dobře. Všude nám otevírali dveře, ale to spíše proto, že jsme byli z Evropy, které si Japonci váží. S Američany prohráli válku, na ty se dívají trochu z patra, ale námi nemají důvod opovrhovat. A také jsem byl univerzitní profesor, člověk prověřený akademickým prostředím, což rovněž ve společnosti působilo. Samotnému kněžství a duchovnímu povolání bych v tomto ohledu velkou roli nepřikládal.

Jednu návštěvu papeže v Japonsku už jste osobně zažil.

Ano. Jan Pavel II. tam byl v roce 1981. Měl ale smůlu (jestli se to tak dá říci), protože kam přišel, tam pršelo. Japonci mají pro to takový výraz, který v překladu znamená „člověk, kterému vždycky prší“.

Přinesla tato návštěva něco japonské církvi? Začali se Japonci více zajímat o křesťanství?

Na všech setkáních s papežem bylo přeplněno, i když pršelo a na stadionu jsme seděli přímo v dešti. Japonci se rádi přišli podívat, bylo to pro ně něco zvláštního a exotického. Ale že by se po návštěvě Jana Pavla II. začali obracet na víru, to ne.

Nevypadá to tedy, že by křesťanství bylo pro japonskou společnost příliš atraktivní. Lze říci, jak do jejich ideového světa zapadá?

No, vlastně nezapadá. Zásadní odlišnost je v chápání Boha. Oni totiž nemají osobního Boha a na nás křesťanech jim to vadí. Když se nejen v Japonsku, ale i v celé východní Asii mluví o Bohu, nemají na mysli konkrétní osobnost. Bůh je pro ně spíše znamením neucho-pitelnosti naší existence.

I jejich kultura samozřejmě chápe, že jsme si své bytí nevymysleli, ale když jsme sem přišli, už vše běželo. Úctu k tomu, co nás přesahuje, tedy mají, ale konkrétní tváře (jako my máme třeba Mojžíše nebo Ježíše) jejich kultura nikomu nedává. Když se někdo stane křesťanem, je to velký obrat, musí přestavět celý svůj myšlenkový svět.

V Evropě je papež známou mediální osobností i v nevěřící společnosti. Co vlastně ale znamená pro japonskou veřejnost? Znají ho dobře, sledují jeho vyjádření?

Ne, Japonci ho moc neznají. Církve si ale váží díky její dlouhé historii. Jejich císař měl mít podle legendy božský původ, čemuž už dnes nevěří. Panovník však pochází ze staré dynastie, která vládne bez přerušení stovky a tisíce let – i když si monarchové někdy pomohli adopcí. My máme vlastně také takovou dynastii trvající přes dva tisíce let, což jim imponuje.

Co tedy můžeme čekat od návštěvy papeže Františka?

Papež František se určitě bude líbit. On to s lidmi umí, je lidský, nestylizuje se do pozice hierarchy. Působí jako někdo, koho byste docela rádi vzali za ruku.
Papež jistě nešlápne vedle, ovšem jaký bude mít jeho návštěva v zemi vliv na vztah ke křesťanství, si neodvažuji říct. Nicméně bych nečekal, že nastane překvapující změna. Japonci jsou sví.

Navíc se očekává, že se kriticky vyjádří k jadernému zbrojení. To by mohlo v japonské společnosti rezonovat.

Ano, Japonci jsou na problematiku atomových zbraní velice citliví. Skoro se kvůli tomu považují za oběti druhé světové války, jako kdyby svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki smazalo jejich předchozí viny.

KAREL PUČELÍK


 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay