Církve budou suverénní
Vydání: 2017/40 Poutníci oslavili patrona české země, 3.10.2017
V politice začala od píky. Byla starostkou a místostarostkou středočeských Černošic (v barvách KDU-ČSL). Následně krajskou zastupitelkou a poslankyní (to už za TOP 09). HELENA LANGŠÁDLOVÁ byla opakovaně zvolena místopředsedkyní TOP 09. Je vdaná a má dvě děti.
„Dlouhodobá a nepopulistická politika je něco, co patří ke křesťanským východiskům, protože i církev je tady dva tisíce let a nepřemýšlí krátkodobě,“ domnívá se Helena Langšádlová. Snímek Aleš Masner
Redakce KT přináší třetí z předvolebních rozhovorů se zástupci pěti demokratických politických stran, které mají podle průzkumů nejvyšší šanci uspět v parlamentních volbách. Oslovený zástupce strany má být praktikujícím křesťanem, nikoliv však lídrem strany. Výběr osob, témat i zpracování je v rukou redakce. Již vyšlo: Marek Benda (ODS), Helena Válková (ANO 2011). Chystáme: Marián Jurečka (KDU-ČSL). ČSSD na opakovanou žádost redakce KT dosud nereflektovala. Rozhovory publikujeme i na našem webu www.katyd.cz.
Chcete být zvolena do Poslanecké sněmovny?
Ano. Zvažovala jsem to, ale protože jsem aktivní a mám za sebou práci, za kterou se snad nemusím stydět, budu se ucházet o hlasy voličů.
Chtějí to i vaši spolustraníci? Jste sice místopředsedkyně TOP 09, ale na středočeské kandidátce jste až pátá.
To je otázka pro mé kolegy.
Vy v tom nevidíte nějaký rozpor? Necítíte hořkost?
Já v sobě hořkost necítím už z principu. Ke všem lidem, se kterými se setkávám, se snažím přistupovat pozitivně. Je to prostě výsledek vnitřních volebních procesů.
Jste s nimi nespokojena?
Nemůžu říci, že jsem nespokojena. Jsem aktivní politik, mám za sebou 400 výjezdů do svého kraje, na mé semináře a konference přišlo přes 4 000 lidí. Jsem v každodenním kontaktu se svými voliči a budu se ucházet o jejich hlasy.
Je TOP 09 stranou „odtrženců a zrádců“ KDU-ČSL? Vás vynesla do politiky právě tato strana. Jaké má dnes TOP 09 vztahy s KDU-ČSL?
Byla jsem v KDU-ČSL dvacet let, což je dlouhá doba. Musím říci, že zkušenosti nebyly jen dobré. Jsem přesvědčena, že TOP 09 je strana více proevropská. Lišíme se i v tom, že bychom opravdu nešli do koalice s panem Babišem. Avšak KDU-ČSL je strana bezpochyby demokratická, se kterou můžeme spolupracovat.
A co ta nálepka odtrženců a zrádců?
Tak to nevnímám. Když byla TOP 09 zakládána, nikdo nás nepřemlouval, abychom se přidali. Já jsem v té době byla už dva roky rozhodnutá, že nechci pokračovat v politice KDU-ČSL. Když Topka vznikala, nekandidovala jsem do žádného stranického orgánu KDU-ČSL. Byla jsem přesvědčena, že svoji politickou aktivitu ukončím.
Chtěla jste odejít z politiky? Asi jste musela být hodně znechucená.
Ano.
Jak byste popsala vztahy s lidovci dnes?
KDU-ČSL je stranou vládní, takže my jako opoziční strana legitimně kritizujeme některé její návrhy, s nimiž nesouhlasíme. V lidské rovině jsem přesvědčena, že vztahy jsou dobré.
Nechtěla jste již za lidovce kandidovat, ale nyní říkáte, že vztahy jsou dobré. Polepšili se tedy v KDU-ČSL?
Je něco jiného mít lidské vztahy k jednotlivým lidem a něco jiného být součástí politické strany a muset řešit určité rozpory.
Jaké?
Nebudu to detailně popisovat.
Ve volebním programu TOP 09 píšete, že chcete podporovat členské země EU, které nebudou zvládat migraci. Jak?
Migraci musíme řešit mimo území Evropy. To je otázka, která není řešitelná až ve chvíli, kdy se už mnohdy zoufalí lidé dostanou na evropský kontinent. Nejlepší pomocí, jak podpořit tzv. nárazníkové země, tedy Itálii, Řecko a další, je řešit otázku migrace například na africkém kontinentu.
Členské země EU tedy chcete podporovat tak, že budete podporovat jiné země.
Orientovat se s touto prací mimo Evropu je nejlepší způsob, jak předejít tak masivní migraci, jakou jsme viděli. Měli bychom do těchto zemí posílat humanitární pomoc a dělat kroky, aby migranti do nárazníkových zemí Evropy vůbec nepřipluli. Je určitě v pořádku, aby do nárazníkových zemí putovalo větší množství prostředků z evropského rozpočtu, aby tam přišli i naši úředníci a policisté, kteří by jim pomáhali zvládat ten tlak.
Je TOP 09 pro přijímání uprchlíků?
Myslím, že ze zemí, které byly zasaženy válečným konfliktem a kde působil Islámský stát, by Česká republika mohla dočasně přijmout migranty z nejzranitelnějších a nejpronásledovanějších skupin, jako jsou ženy s dětmi či zranění lidé. Víme navíc, že v těchto oblastech je spousta lidí z komunit křesťanů, ale i jezídů.
Jak rozumíte slovům papeže, že v případě uprchlíků máme „předřazovat vždycky osobní bezpečnost před bezpečnost národní“?
On ve svých promluvách hovoří i o omezené kapacitě jednotlivých zemí, o nutnosti integrace... Někdy jsou jeho postoje vytrhávány ze souvislostí. Je bez pochyby, že Kristus zemřel úplně za každého člověka, bez ohledu na jeho rasu, národnost a víru. Na tom stojí evropská civilizace, na úctě ke každé lidské bytosti. Jakmile bychom ustoupili od tohoto pohledu, vzdáváme se sebe sama. Jako člověk mám velkou úctu ke každé lidské bytosti, na druhou stranu jako politik vím, že státy musejí plnit svou funkci, a k té patří zajišťování bezpečnosti pro obyvatele, vymáhání právního řádu a ochrana hranic. Necítím to jako rozpor.
Když dojde ke kolizi, co má přednost?
Musíme činit takové kroky, aby měl každý člověk zachovánu lidskou důstojnost, ale státy nesmí upustit od svých povinností – a mezi ně patří bezpečnost.
Píšete: „TOP 09 nedopustí, aby v naší zemi došlo k vulgárně uplatňované sekularizaci“. Copak naše společnost není už dávno sekularizovaná?
Samozřejmě že jsme sekularizovanou zemí, ale to ještě neznamená, že si nemáme být vědomi fundamentů, na kterých stojíme. A to jsou fundamenty křesťanství.
Citát z vašeho programu ale mluví o vulgárně uplatňované sekularizaci. Vidíte takovou hrozbu?
Tato hrozba se šíří celou Evropou. Je to hrozba naprostého relativismu, někdy věcí úplně postavených na hlavu – jednou ze základních věcí je třeba rodina založená na partnerství mezi mužem a ženou, to říkám při vší úctě ke všem lidem. Pokud se nemá společnost úplně rozložit, jsou věci, ze kterých nemáme ustupovat. Na některých je v Topce velká shoda. Například bychom nikdy nepodpořili zákon, který by se týkal eutanázie.
Další citát z vašeho programu: „Zakazování náboženských symbolů jako součásti vnější úpravy jednotlivce i jako součásti úpravy interiéru není výrazem pokroku, ale necivilizovanosti, jíž bychom se zpronevěřili nejlepším zásadám západní kultury.“ Týká se to pouze křesťanských a židovských symbolů, nebo náboženských symbolů obecně?
Určitě máme svobodu vyznání. Nicméně jsem pevně přesvědčena, že bychom si měli připomínat, že naše společnost stojí na judaisticko-křesťanských základech.
Co byste tedy říkala na muslimské atributy nošené na oblečení?
Můj osobní pohled je takový, že pokud má někdo zahaleny vlasy, je to jeho osobní a svobodná volba – bez ohledu na to, jestli je to řeholnice, člověk, který se léčí chemoterapií, nebo muslim. Pro mě je ale nepřijatelné, aby měl kdokoli zahalenou tvář.
Co by měl stát očekávat od církví v této zemi? A co mají naopak církve a věřící čekat od státu?
Od církví a křesťanů by měl stát očekávat, že budou připomínat hodnoty, na kterých společnost vznikla. Současně by měl očekávat, že se aktivně zapojí do některých oblastí, v nichž jsou církve nezastupitelné. To jsou sociální služby, hospicová péče, školství, zdravotnictví... Tedy tam, kde je již dnes církev aktivní. Jako křesťan očekávám, že stát zachová svobodu. My, kdo pamatujeme delší dobu, víme, že to není samozřejmé. Od státu očekávám také stabilní a předvídatelné prostředí.
Jak by mělo to připomínání hodnot vypadat? Pomohou různá biskupská prohlášení?
Podob může být celá řada, kromě liturgie to mohou být i některé formy evangelizace. A samozřejmě také prohlášení církevních představitelů nebo České biskupské konference. Ale také činnost kněží, z nichž mnozí velmi hezky podporují komunitní život ve svých obcích a městech. Nepracují jen s věřícími, spolupracují se všemi, kteří v daném místě žijí.
Je na místě, aby stát reagoval na teď už „bohaté“ církve po restitucích tím, že sníží třeba příspěvky na sociální služby, charitu nebo v oblasti opravy památek? Jaké by mělo být chování státu k církvím v době, kdy se obě instituce oddělují i ekonomicky?
Mělo by být partnerské. Jsem velmi ráda, že se nám zákon o vyrovnání s církvemi podařilo prosadit – a to i za cenu, že to TOP 09 stálo hodně politického kapitálu. Dnes by měly být církve pro stát stejným partnerem jako jiní poskytovatelé sociálních služeb nebo jiní vlastníci památek. Církve by neměly mít ani větší, ani menší podporu než ostatní partneři. Vůbec si nemyslím, že jsme rozhodnutím o majetkovém vyrovnání učinili církev bohatou, protože všichni víme, že to znamená také ekonomickou odluku. Podle mě je to ale velmi dobře, protože církve nemají být ekonomicky navázané na stát. Církve tedy nebudou bohaté, ale suverénní a ekonomicky nezávislé na státu.
Zmínila jste, že prosazení církevních restitucí stálo TOP 09 politický kapitál. Bylo to snížení voličské podpory, nebo koaličního potenciálu?
Považuji za nešťastné, že se to stalo nástrojem velkého politického boje. Zákon o vyrovnání státu s církvemi bylo nutné přijmout i proto, že to zaznělo v nálezu Ústavního soudu. Byla obrovská ostuda, že se to odkládalo a politici dlouho neměli odvahu tuto věc dokončit. Ti před námi to zkrátka nezvládli. TOP 09 byla hlavním tahounem myšlenky restitucí. V koalici s ODS a s Věcmi veřejnými jsme za to bojovali a následně podle odezvy za to i zaplatili docela velký kapitál, což znamená pokles preferencí. Přesto toho nelitujeme a jsme rádi, že jsme tento krok vybojovali.
Rodí se čím dál méně dětí, penzijní systém nelze dlouhodobě udržet ve stávající podobě. Měl by stát reagovat nějakou propopulační iniciativou, motivovat lidi mít děti?
Tuto otázku si velmi často klademe nejen v TOP 09, ale i s kolegy z Německa z CDU/CSU, s nimž jsme v kontaktu. Oni mají silnější sociální systém, jsou bohatší zemí, ale přesto mají dětí ještě méně. Dokonce ve východní části, která je oproti té západní chudší, mají dětí více. V některých oblastech západní části Německa nemá děti třetina žen.
Určitě máme hledat cesty, jak rodinám vytvořit lepší podmínky pro to mít děti. A vyjadřovat úctu rodinám, které je mají. To je životně důležité pro celou evropskou společnost. Jako žena však musím říct, že motivace státu v mém rozhodnutí mít děti nehrála roli. Stát by měl jen vytvářet vhodné podmínky. Máme vést společenskou diskusi o tom, co to vlastně znamená, že nemáme dost dětí, ale rozhodnutí o tom, kolik kdo má dětí, je natolik suverénní, že mám vážné obavy, že stát v tom nemůže sehrát významnou roli.
Proč by měl katolický křesťan volit TOP 09?
Jsme strana založená na judaisticko-křesťanských základech. Nikdy neuhneme od toho, abychom základní principy, které vycházejí z křesťanství, nepodporovali. Chováme se zodpovědně. Jsem přesvědčena, že dlouhodobá a nepopulistická politika je něco, co patří ke křesťanským východiskům, protože i církev je tady dva tisíce let a nepřemýšlí krátkodobě.
ALEŠ PALÁN, JIŘÍ MACHÁNĚ
Sdílet článek na:
