Aby nás druzí nezraňovali

Vydání: 2020/26 Na Bílé hoře vyroste smírčí kříž, 23.6.2020, Autor: Matúš Demko

Během pandemie jsme si byli hodně nablízku. Některé rodiny to víc upevnilo, jiné naopak prožily různá zranění. Jak přistupovat k lidem, kteří nás zranili či zraňují – o tom hovoříme s psychologem MÁRIEM SCHWARZEM.


„Pokud od-pouštíme, od-poutáme se od zranění a bolesti, které nám jiní uštědřili,“ říká Mário Schwarz. Snímek Barbora Likavská

 
Potkali jsme se po vaší přednášce na téma „Jak přistupovat k lidem, když nás zraňují“.

Snažil jsem se při ní vysvětlit, že nemůžeme zařídit, aby nás druzí nezraňovali. A zaměřil jsem se na otázku, jak se chovat, abychom se sami necítili zranění. Ve Franklově muzeu ve Vídni je jedna velmi zajímavá hra s dominovými kostkami, které se dají i zadržet – někdo může spustit domino efekt, ale druhý ho může zachytit. Toto je jedna z odpovědí: neposunout zranění dál. Když to dokážeme ustát, ušetříme si všechny další pády.

Proč toto téma plní sály?

V názvu přednášky jsem kladl důraz na výraz „přistupovat“ – co můžeme dělat my. Lidé však zřejmě kladli důraz na slova „lidem, když nás zraňují“. Jako první jsem jim řekl, že jim nedokážu poradit s tím, aby je druzí nezraňovali. Umím poradit jen s tím, jak mohou reagovat, když je někdo zraní. Jen za tuto svou reakci máme totiž zodpovědnost: tomu, kdo mě zranil, můžu vynadat a vrátit mu to, ale nedokážu ho zastavit. To můžu jedině svým přístupem, který má být paradoxní – nevracet si zranění navzájem a umět přestat, případně reagovat až pozitivně. I toho je člověk schopen.

Zná psychologie termín „zranění“?

Ano. Se zraněními máme co do činění den co den a lidé s nimi chodí k psychologům. Jak definovat zranění? Může to být náročné. Když máme poraněnou pokožku, víme, že je narušená integrita kůže. Analogicky můžeme říct, že je-li narušená integrita psychiky, můžeme hovořit o psychickém zranění. Často se to týká zejména naší emoční oblasti.

Mnoho lidí nás asi nezraní úmyslně.

Uvedu příklad. Člověk má ránu, protože spadl, a má napuchlé rameno. Zranění je schované pod tričkem. Někdo přijde za ním, poplácá ho po rameni: „Dávno jsme se neviděli!“ On chce jen dotyčného v dobré víře poplácat po rameni, ale zraněný může vyskočit z kůže.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.


MÁRIO SCHWARZ (nar. 1979 v Topoľčanech na Slovensku) vystudoval psychologii na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře a v doktorandském studiu pokračoval na Filozofické fakultě Trnavské univerzity, kde působí doposud jako odborný asistent na katedře psychologie. Je absolventem logoterapie, čtyřletého psychoterapeutického výcviku zaměřeného na smysl. Odborně se profiluje v oblasti psychologického poradenství a mediace. Několik let působil v Centru pomoci pro rodinu v Trnavě.

MATUŠ DEMKO


 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay