Aby nás druzí nezraňovali

Vydání: 2020/26 Na Bílé hoře vyroste smírčí kříž, 23.6.2020, Autor: Matúš Demko

Během pandemie jsme si byli hodně nablízku. Některé rodiny to víc upevnilo, jiné naopak prožily různá zranění. Jak přistupovat k lidem, kteří nás zranili či zraňují – o tom hovoříme s psychologem MÁRIEM SCHWARZEM.


„Pokud od-pouštíme, od-poutáme se od zranění a bolesti, které nám jiní uštědřili,“ říká Mário Schwarz. Snímek Barbora Likavská

 
Potkali jsme se po vaší přednášce na téma „Jak přistupovat k lidem, když nás zraňují“.

Snažil jsem se při ní vysvětlit, že nemůžeme zařídit, aby nás druzí nezraňovali. A zaměřil jsem se na otázku, jak se chovat, abychom se sami necítili zranění. Ve Franklově muzeu ve Vídni je jedna velmi zajímavá hra s dominovými kostkami, které se dají i zadržet – někdo může spustit domino efekt, ale druhý ho může zachytit. Toto je jedna z odpovědí: neposunout zranění dál. Když to dokážeme ustát, ušetříme si všechny další pády.

Proč toto téma plní sály?

V názvu přednášky jsem kladl důraz na výraz „přistupovat“ – co můžeme dělat my. Lidé však zřejmě kladli důraz na slova „lidem, když nás zraňují“. Jako první jsem jim řekl, že jim nedokážu poradit s tím, aby je druzí nezraňovali. Umím poradit jen s tím, jak mohou reagovat, když je někdo zraní. Jen za tuto svou reakci máme totiž zodpovědnost: tomu, kdo mě zranil, můžu vynadat a vrátit mu to, ale nedokážu ho zastavit. To můžu jedině svým přístupem, který má být paradoxní – nevracet si zranění navzájem a umět přestat, případně reagovat až pozitivně. I toho je člověk schopen.

Zná psychologie termín „zranění“?

Ano. Se zraněními máme co do činění den co den a lidé s nimi chodí k psychologům. Jak definovat zranění? Může to být náročné. Když máme poraněnou pokožku, víme, že je narušená integrita kůže. Analogicky můžeme říct, že je-li narušená integrita psychiky, můžeme hovořit o psychickém zranění. Často se to týká zejména naší emoční oblasti.

Mnoho lidí nás asi nezraní úmyslně.

Uvedu příklad. Člověk má ránu, protože spadl, a má napuchlé rameno. Zranění je schované pod tričkem. Někdo přijde za ním, poplácá ho po rameni: „Dávno jsme se neviděli!“ On chce jen dotyčného v dobré víře poplácat po rameni, ale zraněný může vyskočit z kůže.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.


MÁRIO SCHWARZ (nar. 1979 v Topoľčanech na Slovensku) vystudoval psychologii na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře a v doktorandském studiu pokračoval na Filozofické fakultě Trnavské univerzity, kde působí doposud jako odborný asistent na katedře psychologie. Je absolventem logoterapie, čtyřletého psychoterapeutického výcviku zaměřeného na smysl. Odborně se profiluje v oblasti psychologického poradenství a mediace. Několik let působil v Centru pomoci pro rodinu v Trnavě.

MATUŠ DEMKO


 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 50 7. – 13. prosince 2021

Cesta k pramenům bratrství

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání…

celý článek


Odpouštět sobě i druhým

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay