Rajhrad: kolébka moravské kultury
Vydání: 2005/48 Křivda a uzdravení, 28.11.2005, Autor: Václav Štaud
Příloha: Doma
Od nejjižnější zastávky tramvaje v Brně-Modřicích uběhne jen příjemná hodina pěší procházky po břehu řeky Svratky, než se poutníkovým očím zjeví monumentální silueta benediktinského opatství. Autorem projektu barokní přestavby byl pražský architekt Jan Blažej Santini-Aichel, jehož skvělé dílo se právě zde uzavřelo. Zemřel roku 1723, aniž se dočkal konce stavby.
V seznamu poutních míst je Rajhrad především díky dávné mariánské úctě - milostná socha Matky Boží stávala na oltáři konventního kostela už v roce 1270. Rajhrad je jedinečný také tím, jak „předběhl dobu“: již před staletími byl místem společné úcty k dnešním hlavním patronům Evropy - svatému Benediktu a našim věrozvěstům Cyrilu a Metoději, kteří podle tradice Rajhrad při své velkomoravské misi navštívili. Další přínos rajhradského kláštera spočíval v oblasti sociální a vzdělávací; řeholníci pomáhali zdejšímu kraji zakládáním škol, sirotčinců, chudobinců a nemocnic. Učili i v brněnských školách a proslavili se řadou vědeckých studií a vynálezů. Patrně největší slávou Rajhradu je ale jeho systematicky budovaná knihovna a kulturní přínos benediktinských literátů, historiků, národních buditelů a později i tiskařů.
Klášter poškodily válečné události a hlavně pak období totality, kdy historické objekty po internaci benediktinů bezohledně devastovala armáda a další „socialistické“ organizace. Nejcennější poklad v podobě desetitisíců vzácných knih přečkal zlé časy v nevyhovujících, staticky narušených prostorách, část mobiliáře byla dokonce zničena, část rozkradena. Po roce 1989 se objekty se zbytkem zařízení vracejí do vlastnictví řádu, jenž usilovně organizuje náročné opravy.
Památník písemnictví
Letos, když do velkého jubilea tisíce let od založení nejstaršího kláštera na Moravě zbývá pouhých čtyřicet let, konečně došlo k pozvání veřejnosti do jeho prostor. V červenci byl v obnoveném východním a jižním křídle konventní kvadratury otevřen Památník písemnictví na Moravě. Jeho první dokončená část zatím přibližuje moravské osobnosti posledních dvou staletí, postupně dojde ke kompletní dokumentaci až po slavnou cyrilometodějskou epochu. Do prohlídkové trasy památníku je zařazena obnovená kapitulní síň a hlavně restaurovaný klenot, historický sál knihovny. Zde je možno vidět už více než 7 000 svazků, přičemž dalších téměř 60 000 knih a na 700 cenných rukopisů čeká na odborné ošetření v depozitáři.
Památník písemnictví bude pořádat také tematické výstavy. První z nich je právě věnována 100. výročí narození básníka Jana Zahradníčka. V dosud ojedinělé úplnosti představuje život a dílo této výrazné křesťanské osobnosti 20. století, které totalitní moc vtiskla do rukou palmu mučedníka. Zvlášť mladí lidé by měli tuto expozici navštívit a prohlédnout si množství fotografií a originálních dokumentů, zachycujících soukromý život, umělecký vývoj i slavné umělcovy přátele. A hlavně se zamyslet nad důkazy nelítostné krutosti komunistického režimu, jenž geniálního a současně těžce nemocného muže, který se ničím neprovinil, i přes neustávající prosby jeho ženy doslova utýral k smrti. Výstava bude otevřena do 18. prosince.
Procházíme klášterem, pomalu povstávajícím z pokoření a škod. Průvodcem je nám postulant Marek, který se připravuje na roční noviciát v rakouském Göttweigu. Tam už nyní žijí tři mladí rajhradští benediktini, naděje znovu se rodícího konventu. Hovoříme o umělecky jedinečném chrámu svatých Petra a Pavla, o dalších klášterních budovách i o životě jejich malé komunity, obnovené v roce 1997. A z každého slova mladého řeholníka vyzařuje radost z poslání, které si vybral. Žít s Bohem a pro Boha a moci se v tomto místě podílet na zachování kontinuity tisíciletého řádu; přitom současně zachraňovat pro církev i vlast jedinečné historické hodnoty. Je to krásné, ale i velmi náročné - mnoho mladých tuto cestu už zkusilo, ale jen málo jich s otcem převorem zůstalo. Tak hodně sil a darů Ducha, bratře Marku! Sdílet článek na:
