26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Putování ke svatému Mauru

30. 8. 2022

|
Tisk
|

Na letošek připadá 20. výročí návratu druhé nejcennější památky v zemi – relikviáře sv. Maura – na zámek Bečov nad Teplou na Karlovarsku, kde byl v 80. letech za dramatických okolností objeven. Od letošní sezony je vystaven v nové interaktivní expozici v tamních Pluhovských domech.

Vydání: 2022/36 Setkání s novými kardinály, 30.8.2022, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 36


Jedinečná památka – uměleckou hodnotou srovnatelná s českými korunovačními klenoty – pochází z první třetiny 13. století, kdy byla vyhotovena pro benediktinský klášter v belgickém Florennes. Tamní mniši v něm uložili ostatky svatých Maura, Timoteje, Apolináře a Jana Křtitele. Skříňka, tzv. tumba relikviáře je 140 cm dlouhá a přes 60 cm vysoká, dřevěné jádro obklopuje zlatý plášť s bohatou výzdobou dvanácti reliéfů s biblickými a životopisnými výjevy, soškami sv. Maura, Krista a apoštolů a osázený drahými kameny, filigrány a emailovými pásy.
Památka setrvala ve Florennes až do Francouzské revoluce, po ní byl klášter zrušen a relikviář odložen mezi haraburdí ve farním kostele. Roku 1838 jej odkoupil šlechtic Alfred de Beaufort-Spontin a umístil jej v kapli rodinného zámku ve Florennes. Beaufort-Spontinové byli už tehdy majiteli bečovského panství. Sem také na sklonku 19. století relikviář přesunuli Alfredovi potomci. Na konci druhé světové války pak kvůli dobrým vztahům s nacisty museli Beaufort-Spontinové z Československa uprchnout jen s nejnutnějšími potřebami, a rodinnou památku proto důkladně ukryli. Zámek byl poté znárodněn a chátral, až roku 1982 jej navštívil vnuk posledního majitele Christian a ověřil si, že je relikviář stále na svém místě.
Ve spolupráci s americkým obchodníkem Dannym Douglasem se pokusil od československého státu cennost získat, aniž by upřesnil, o jakou památku se jedná. Stát na jednání přistoupil, zároveň však spustil rozsáhlé pátrání se zapojením právníků, StB, kriminální policie i památkářů – a i díky historičce Dagmar Hejdové a kriminalistovi Františku Maryškovi byl konečně relikviář v listopadu 1985 nalezen, a to pod podlahou v bečovské zámecké kapli, spolu s desítkami lahví starobylého vína a koňaku. Tato pátrací akce se pokládá za jeden z největších tuzemských objevů 20. století a poutavě ji zpracovává rozhlasová hra „Akce starožitnost“ z cyklu Historie českého zločinu, dostupná na webu Českého rozhlasu.
Zdevastovaná památka musela projít dlouhou a náročnou renovací: od počátku až podnes je s restaurováním relikviáře spojeno jméno akademického sochaře Andreje Šumbery, na jehož webu svatymaur.cz si lze poklad prohlédnout zblízka a dočíst se řadu fascinujících detailů. Práce obnášely mezinárodní součinnost i nutnost vrátit se ke staletí zapomenutým zlatnickým technikám a postupům. Byly završeny roku 2002 a tehdy se relikviář také vrátil na bečovský zámek a je přístupný zrakům veřejnosti.
Trezorová místnost jako kaple
Nová expozice v Pluhovských domech byla otevřena loni na konci listopadu a jde o prezentaci více než důstojnou. Pochopitelná je přísná ostraha, po bezpečnostní kontrole však návštěvníka čeká doslova duchovní zážitek. Úvod expozice tvoří informační část, která nápaditě a za využití interaktivních prvků seznamuje s historií památky i s jejím putováním po Evropě a sugestivně zpřítomňuje dramatické finále ústící v její znovuobjevení. Využívá panely s texty a fotografiemi, komiksy, videoprojekci, model rozkopané zámecké kaple či detektivovy pracovny i provázkové bludiště.
„Předpokoj“ samotné místnosti s relikviářem je pak věnován kulturně-duchovnímu zakotvení a přesahům této památky. Opět za pomoci více žánrů (komiksů, textů, snímků i ukázek uměleckého řemesla) se zde návštěvníkovi nabízí srozumitelný, a přitom nikterak laciný výklad základů katolické víry i kultu svatých, seznámí se s legendami o čtyřech světcích, jejichž ostatky relikviář ukrývá, i s jinými dobovými relikviáři a vývojem katolické úcty k ostatkům svatých. Je chvályhodné, že v tom autoři expozice mysleli i na děti, takže i ty jsou nyní připraveny na to, co dále uvidí.
Vlastní relikviář je pak vystaven v síni, která je stylizovaná jako kaple. Napomáhá tomu i tichý reprodukovaný zpěv gregoriánského chorálu. Památka v trezorové vitríně uprostřed je sofistikovaně nasvícena a je umožněno prohlédnout si ji z co největší blízkosti. Na zářícím zlatém podkladu lze obdivovat precizně zpracované reliéfy apoštolů s typickými atributy i obdivuhodně umnou výzdobu. Vše je v této místnosti soustředěno k tomuto uměleckému předmětu jako k pomyslnému srdci expozice i celého bečovského zámku. Pro věřícího člověka se pak tento prožitek násobí díky postavě Krista, jehož soška vznešeně trůní v čele památky.
Podívat se pod ruce – nejen – středověkým zlatníkům, včetně těch, kteří zdobili relikviář sv. Maura, pak lze také v Brně. Restaurátor relikviáře Andrej Šumbera spolu s dalšími kolegy ve zdejším Technickém muzeu připravil výstavu Zlaté řemeslo. Potrvá do 18. září.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou