Putin: Krym je náš Jeruzalém

Vydání: 2014/50 Náboženští vůdci odmítají otroctví, 9.12.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Ruský prezident Vladimir Putin „nadzvedl“ Ukrajince, když ve své promluvě k národu zdůvodnil ruský zábor Krymu náboženskými důvody.
 
 
Boje o nezávislost Ukrajiny si vybírají svou daň. Saša přišel na východě o obě nohy, léčil se v nemocnici v Kyjevě. Snímek Eugen Kukla
 
„Pro Rusko má Krym, stará Korsuň, Chersonés či Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam, stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu,“ prohlásil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin v poselství „národu“, tj. Federálnímu shromáždění Ruské federace.
 
„Je to neohrabaný pokus vytvořit nový mýtus,“ kritizoval Putina sekretář řeckokatolické biskupské synody Bogdan Dziurach. „Žádný falešný historický ani náboženský argument nemůže před očima světa ospravedlnit násilím prosazenou krádež ukrajinského území,“ zdůraznil. Podle něj v ruských dějinách nepředstavovalo Jeruzalém krymské město Chersonés, kde sv. Vladimír v roce 988 přijal křest, nýbrž Kyjev, kde byla již v první polovině 10. století založena první diecéze.
 
Také ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu vyjádřila nesouhlas s náboženským zdůvodněním anexe Krymu. „Putinova logika nemůže být akceptována, protože z ní vyplývají nebezpečné důsledky,“ nechal se slyšet Sergej Bortnyk z církevního ústředí v Kyjevě. Podle této logiky by Bortnykovými slovy totiž musel ruský prezident anektovat i turecký Istanbul, neboť tam byla pokřtěna Vladimírova babička.
 
ZKLAMÁNÍ ZE ZÁPADU?
 
V rámci připomínky prvního výročí masových demonstrací na kyjevském Majdanu proti prezidentu Janukovyčovi vyjádřil své zklamání z postoje Západu řeckokatolický kyjevsko-haličský arcibiskup Svjatoslav Ševčuk: „Události, jež následovaly, ukázaly, že naši spojenci nemají odvahu vést jednání, která by garantovala územní celistvost Ukrajiny. Prokázalo se, že jediný spojenec ukrajinského lidu, který nekolísá, je Pán Bůh.“
 
Rok staré události na náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu, nejsou ale jediné výročí, které si Ukrajina připomíná. Tento týden proběhnou v Kyjevě církevní oslavy čtvrtstoletí od znovuustavení řeckokatolické církve, která byla v letech 1946–1989 v Sovětském svazu oficiálně zakázaná. Jako papežský legát se jich účastní vídeňský kardinál Christoph Schönborn. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay