Vydání: 2021/13 Jak letos oslavíme Velikonoce?, 23.3.2021, Autor: Tereza Zavadilová

Přímé přenosy, které šetří pražským hostům cestu do Ostravy (kde TV Noe už 15 let sídlí), diskuzní a vzdělávací pořady jako Dům ze skla či Hlubinami vesmíru nebo předpověď počasí – to všechno se od března roku 2011 natáčí ve studiu na Břvích – přesněji v bývalé opravně kočárů historického statku.
Je to zásluha nedávno zesnulé Aleny Filípkové (†95), rozené Zikové, restituentky rozsáhlých polností v okolí a sedmi statků včetně toho břevského, jehož minulost sahá až do 17. století. Její rodinu komunisté během kolektivizace v 50. letech připravili o vše; mohla zde sice nadále bydlet, ale její otec, sedlák, se musel z podřízené pozice pasáka krav dívat, jak dílo jeho předků přeměněné na JZD nenávratně chátrá.
Paní Filípková se po pádu režimu dlouho modlila, aby navrácený majetek smysluplně využila. Pak tato učitelka biologie a oddaná katolička pozvala P. Leoše Ryšku k sobě domů do pražské čtvrti Karlín. „Oslovila mě v roce 2010, že by chtěla, aby statek oslavoval Boha. Nevěděla ale jak,“ vzpomíná P. Ryška na její prvotní nápad dát statek do služeb křesťanské televize. „Nechtělo se mi do toho, ale viděl jsem její nadšení. Když jsem pak na Břve přijel a spatřil rybník a okolní krajinu, to místo mě oslovilo – je to ještě Praha, nebo už ne?“ Víska, která je dnes součástí obce Hostivice, skutečně leží jen pár set metrů za hranicemi hlavního města, ale člověk si tu, navzdory blízkosti ruzyňského letiště, připadá jako na klidném venkově.
Donátorka P. Ryškovi před deseti lety poskytla jednu z budov statku k užívání zdarma, TV Noe tedy potřebovala zaplatit jen své lidi a techniku. Studio pojmenovali Don Bosco a 3. března roku 2011 je slavnostně otevřeli. V březnu pak odsud začalo vysílání. Paní Filípková nadále poskytovala prostor studia, jehož opravy financovala z pronájmu své půdy a jiných nemovitostí. Přitom, jak přibližuje Leoš Ryška, žila sama velmi skromně, a dokonce půlku důchodu dávala na dobročinné účely. Vlastní děti neměla, byla už vdova a také její sourozenci už nežili. „Ležela jí na srdci spousta dalších lidí, s nimiž vedla bohatou korespondenci. řekl bych, že ‚žila jejich životy‘ se všemi jejich bolestmi,“ líčí kněz. „Dokonce se pokoušela v dopisech obrátit na víru i prezidenta,“ dodává k dokreslení. Úmrtím paní Filípkové se nyní linie rodu uzavřela. Ve své poslední vůli donátorka uvedla, že celý břevský statek odkazuje právě televizi Noe.
Až pod hladinu Rudého moře
Na zahradě statku krátce po otevření studia vznikla improvizovaná kaple. Před pěti lety ji nahradila minimalistická prosklená krychlová dřevostavba architektky Anny Hájkové, zasvěcená Panně Marii Hvězdě evangelizace. Nachází se v zahradě, kterou P. Leoš Ryška připodobňuje k „Božímu oltáři“, a nabízí výhled do zahrady a lánů polí. Odsud se přenášejí mše svaté, které P. Ryška slaví, když sem často přijíždí z Ostravy. Někdy se při těchto mších svatých modlí i s dělníky, kteří se podílejí na postupné revitalizaci rozsáhlého statku. Během pěti let by tu totiž ředitel televize rád vybudoval interaktivní „Biblickou zahradu“ k rozjímání, vzdělávání i odpočinku. Podrobný popis celého projektu je na biblickazahrada.cz.
Ze Břví bylo za totality mnoho věřících starousedlíků vyhnáno nebo postupně odešli. Dnes tu žije jen málo aktivních křesťanů. I to je jeden z důvodů, proč Biblická zahrada cílí na širší veřejnost – jako preevangelizace rodin s dětmi. A ukazuje přitom rukou směrem přes plot zahrady, která se rozkládá na ploše tří čtvrtin hektaru: „Kolem naší zahrady je v plánu velká výstavba nových domů, počítá se tam až se stovkou bytů.“ Kněz věří, že by sem mohli noví obyvatelé chodit i duchovně načerpat. „Je to běh na dlouhou trať. Na druhé straně, lidé – když zrovna není pandemie – chodí relaxovat do dinoparků nebo nákupních center, tak proč by se nenaučili chodit sem?“ uvažuje. Plánované venkovní stezky – starozákonní a novozákonní – by návštěvníky jaksi přirozeně provázely Písmem svatým. „Uvidí zde, jak se dříve v Izraeli žilo, nebude chybět Zeď nářků, Noemova archa, expozice biblických květin, betlém nebo zážitkový sestup pod hladinu Rudého moře. A na konci by čekala návštěvníky odměna,“ přibližuje průvodce. Každé skupině by se věnoval průvodce.
Přípravné práce
V budově bývalého špejcharu a dalších hospodářských stavení (místně se jim říká například volárna nebo svinec) nyní pro tento nevšední projekt vzniká zázemí – byt pro budoucího správce, infocentrum, kavárna, bar, filmový sál i výukové prostory. Statek může poskytnout prostor k oslavám, nebo i svatbám. „Jsme zatím ve fázi přípravných prací,“ shrnuje kněz a připojuje, že loni se povedlo udělat novou střechu hned na několika budovách špejcharu nebo provést částečnou hydroizolaci zaražením nerezových plechů do zdiva. Lokalita dlouhodobě bojuje s vlhkostí. Ostatně, krkolomný název obce Břve vznikl od břev, tedy dřevěných břeven (klád) natahaných jako lávky přes podmáčené území. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1184. Nachází se zde zvonička a 19. kaple z dvaceti na čtrnáctikilometrové poutní cestě od pražské Lorety do Hájku.
Na projektu „Biblické zahrady“, která by byla otevřena celoročně a zaměstnala až šest průvodců i další personál, pracovalo sedm autorů několika profesí včetně týmu biblistů. Její vybudování je částečně financováno z dědictví Aleny Filípkové a hledají se další potřebné zdroje. Součástí má být i program „Nebeský telefon“, kdy budou návštěvníci moci „zavolat“ vybranému světci a vést s ním „rozhovor“ (jak se to stane, je překvapení). „Chceme ukázat, že modlitba není nic složitého. Zvláště dnes v pandemii jsou lidé často neurotizovaní a plní beznaděje,“ přibližuje P. Ryška.