Stezky napříč Evropou
Vydání: 2022/27-28 Doby krizí jsou časem světců, 28.6.2022, Autor: Filip Breindl
Příloha: Léto s KT
Až do římských bazilik sv. Klimenta a sv. Praxedy může poutníky v budoucnu dovést značení Cyrilometodějských stezek, které mají od loňska certifikát Kulturní stezky Rady Evropy. Navázání spolupráce s poutními projekty za našimi hranicemi je jednou z letošních novinek. Stále také přibývá značených tras i cyklostezek a v září se chystá otevření multimediální poutní expozice ve Starém Městě.
Poutníci na tradiční trase ze Svatého Hostýna na Velehrad. Snímek Vojta Pospíšil / Člověk a Víra
Nejsou hranice mezi poutníkem a turistou – hlásají organizátoři na webu projektu Cyrilometodějských stezek (www.putujmebezhranic.cz). Nyní zahrnuje asi tisíc kilometrů značených pěších tras mezi místy v Česku i na Slovensku spojenými velkomoravskou historií či úctou ke slovanským věrozvěstům.
Jedním z přirozených cílů těchto tras je Velehrad, kde končí několik vyznačených poutních cest z různých směrů. Ta nejdelší začíná ve Wisle v polských Beskydech a zahrnuje putování přes Svatý Hostýn a Radhošť s cyrilometodějským kostelíkem. Přes velkomoravské lokality v Mikulčicích, Kopčanech a Osvětimanech vede trasa z Hodonína. S dalšími poutními místy s cyrilometodějskou tradicí pak Velehrad spojují cesty z Vranova u Brna přes Křtiny nebo ze Skalky u Trenčína. Novinkou je vyznačení západního směru z Levého Hradce u Prahy. „Ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) letos ještě vyznačíme tzv. arcibiskupskou trasu ze Svatého Kopečku u Olomouce. Za pozornost stojí také nově vybudovaná cyklostezka sv. Metoděje mezi Zlechovem a Boršicemi,“ upozorňuje ředitelka spolku Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje Zuzana Vojtová. A dodává, že projekt se zájemcům od září představí v multimediální expozici, která bude stálou součástí vznikajícího Cyrilometodějského centra při Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.
Velehradské Infocentrum zájemcům vydá poutnický pas, do něhož lze sbírat záznamy z více než třicítky míst. Kartičky z jednotlivých lokalit obsahují informace i soutěžní otázku, jejíž zodpovězení vede k vyluštění tajenky v hlaholici a nároku na odměnu. Zájemci si na cestu mohou stáhnout mobilní aplikaci Putujme bez hranic, která poslouží jako průvodce s řadou interaktivních prvků. Za přednost pokládá vedení projektu kvalitní značení a údržbu, ale také jedinečnost krajiny, do níž trasy vedou.
Z Moravy do Říma
Projekt Cyrilometodějských stezek řídí Centrála cestovního ruchu Východní Morava. Na začátku června v Římě její zástupci podepsali dohodu o budoucí spolupráci s představiteli Evropské stezky Via Francigena. Tento projekt tzv. franské cesty oživuje starobylé spojení západní Evropy s Římem i Jeruzalémem. S Cyrilometodějskými stezkami chce spolupracovat v rozvojových projektech a marketingové oblasti. „Připravujeme také značení na souběžných úsecích obou stezek – například v Itálii mezi Toskánskem a Římem, kde je hrob svatého Cyrila,“ uvedl Lubomír Traub, náměstek hejtmana Zlínského kraje zodpovědný za cestovní ruch, který memorandum podepsal za českou stranu. Spolupráce byla navázána také s římskými bazilikami sv. Klimenta a sv. Praxedy a poutní stezkou Romea Strata. „Naše zkušenosti jsou desetileté, Via Francigena je budována již přes 20 let, a proto věříme v přenos dobré praxe z budování mezinárodní partnerské sítě i využívání komunikačních technologií,“ říká Zuzana Vojtová.
Spolupráce obcí
Podle ní cyrilometodějským stezkám pomáhá vstřícnost obcí, farností či místních spolků na trase. „Díky jejich spolupráci můžeme poutníkům a turistům nabídnout alespoň základní typ ubytovacích a stravovacích služeb a často i zajímavý doprovodný program, při němž mohou poznávat místní dědictví a podpořit místní ekonomiku. A i o to jde, nejen o putování krásnou krajinou a na zajímavé památky, ale i o podporu lokálním aktérům a podnikům. Nehledě na to, že díky takovým návštěvám roste zdravý patriotismus místních obyvatel, kteří rádi předvádí své poklady a tradice,“ hodnotí ředitelka spolku. Domnívá se, že zájem veřejnosti o tento typ turistiky a poutnictví roste a odvětví má budoucnost i díky podpoře evropských institucí. „Smysluplnost a udržitelnost této formy objevování krajiny a kulturního dědictví ukázala i nedávná doba, kdy bylo obtížnější vyjíždět za hranice a lidé začali objevovat turistiku v přírodě a na méně známých místech,“ popisuje Zuzana Vojtová.
FILIP BREINDL
Sekce: Přílohy, Speciály, Zpravodajství, Publicistika, Články
