Radostná zvěst zahradám a polím

Vydání: 2022/18 Objevit Boží milosrdenství, 26.4.2022, Autor: Alena Scheinostová

Rozhlásit všem sousedům radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Krista a požehnat před novou sezonou polím, zahradám a celé krajině – takový smysl mají velikonoční jízdy na koních i starobylá pěší žehnání, které se dodnes místy udržují anebo je podle starých vzorů znovu oživují.


„Křížový otec“ Václav David pravidelně vede velikonoční jezdce v Lukavci u Fulneku. Snímek Nela Franková / Člověk a Víra

 


Tradiční žehnání polí s prosbou o letošní úrodu spojili minulou neděli v Bedřichovicích u Brna s žehnáním nově opraveného kříže za obcí. Snímek Vojtěch Hlávka / Člověk a Víra


„Jako u mnoha jiných zvyklostí i tady bychom u kořene našli někdejší lidové a pohanské tradice spojené s příchodem jara a odháněním zlých sil. Křesťanství ale tyto zvyky naplnilo křesťanským obsahem – a v dnešním kontextu je tak jasné, že jde o to, zvěstovat vzkříšení Spasitele a vyprosit požehnání polím,“ vysvětluje KT P. Jan David SAC, kaplan fulnecké farnosti, který se pravidelně účastní tradiční velikonoční jízdy v přilehlém Lukavci. Ten je jedinou obcí v Česku, kde se zvyk „Osterreiten“ – „velikonočního rajtování“ původem z německé Lužice udržel stovky let bez přerušení. Kronika města Fulnek jej zmiňuje už v pobělohorské době a sérii nepřetrhla ani léta socialismu či koronavirová omezení.

„V Lukavci navazujeme na starou německou tradici, ale od pamětníků víme, že v dnešní podobě se jezdí nejméně sto, ne-li sto padesát let,“ zdůrazňuje P. David. Věrný popis zná třeba od svého dědečka, který zemřel jako takřka osmadevadesátiletý letos před Velikonocemi. Duší lukaveckých jízd je kaplanův otec Václav, který ve svých dvaasedmdesáti letech absolvoval rajtování už nejméně pětapadesátkrát a s občasnými výjimkami vytrvale plní roli tzv. „Kreuzvatera“ – „křížového otce“. Jeho úkolem je vést jízdní průvod vesnicí a nést kříž, který lidé pozdravují políbením.

Průvod začíná na Boží hod po ranní mši před kostelem. Za hlaholu zvonů se jezdci pustí dům od domu se zpěvem velikonočních písní. „Zpíváme starobylou píseň ‚Vstal z mrtvých‘, která pochází z 15. století, a pak ‚čtyřistajedničku‘ z kancionálu – ‚Aleluja‘,“ upřesňuje P. Jan David s tím, že i hudební složka obřadu je nejméně v posledním století neměnná. Letos Lukavec a přilehlé polnosti objela v čele s Václavem Davidem dvacítka jezdců.

Slavnost pro všechny

Velikonoční jezdce mohou už několik let obdivovat také obyvatelé Mikulášovic v litoměřické diecézi. V tomto městě ve Šluknovském výběžku se „kolem osení“ rajtovalo pravidelně až do začátku okupace 1939. V roce 2011 zvyk obnovil zdejší spolek Nixdorf v čele s předsedou Romanem Klingerem. Po liturgii Vzkříšení, kterou tu letos slavil generální vikář Mons. Martin Davídek, vyrazil do okolí slavnostně vyšňořený průvod jezdců i pěších s hudbou a praporci.

„Můj pradědeček jízdy organizoval ještě před válkou, takže jsem měl po něm doma na půdě koňské postroje, podsedlové deky i krabici se žlutočervenými šerpami, které v průvodu nosíme, a dokonce i původní zpěvník,“ přibližuje pro KT Roman Klinger. „Praporce se zmrtvýchvstalým Kristem byly zase uložené v kostele, kde byly pečlivě uchovávané,“ doplňuje. Slavnostní kostým mikulášovických velikonočních jezdců dotváří tmavé šaty a cylindr – i ten se Romanu Klingerovi dochoval jako rodinné dědictví a další účastníci procesí klobouky dostali od farníků nebo je dokoupili.

Průběh obřadu si také Mikulášovičtí nechali vylíčit od pamětníků a věrně se jej drží. Nové jsou jen některé písně. „Ve zpěvníku po pradědečkovi totiž byly texty, ale ne nápěvy. Pohledali jsme tedy v notovém archivu v kostele a některé nápěvy tam našli. Dostali jsme také texty i noty k dalším písním původem z vedlejší obce: tamní varhaník je po odsunu vzal s sebou do Německa a jejich kopie nám nyní poslal jeho syn,“ popisuje Klinger. Ve zpěvníku jezdců, který spolek Nixdorf letos vydal, jsou i dvě zcela nové melodie od mikulášovického varhaníka a také dvě lužickosrbské písně, aby se poukázalo na původ zvyku. Jinak je zpěvník (stejně jako celá slavnost) česko-německý.

„A nejenže jsou naše jízdy česko-německé, ale jsou také mezináboženské,“ usmívá se pořadatel. „Lidí každý rok přibývá, sjíždějí se k nám nejen katolíci, ale také evangelíci a ti, kdo se k žádnému náboženství nehlásí. A je opravdu krásný pocit vyjít ve velikonočním ránu z kostela – a tam na vás čeká obrovský zástup a chce oslavit Velikonoce společně s vámi,“ dodává Roman Klinger.

Jarní prosba za úrodu

Ve farnostech v Černovicích, Kamenici u Jihlavy, Hroznové Lhotě, Suché Lozi a dalších se pak farníci sešli k žehnání polí a zahrad minulou neděli Božího milosrdenství. Zvyk žehnání polí je s církví spojen v jarních dnech už od 4. století a nejčastěji se vždy konal kolem svátku sv. Marka 25. dubna. „Bože, dej, ať lidská práce provázena tvým štědrým požehnáním přináší bohaté ovoce a tvůj lid ať tě už tady i na věčnosti bez ustání chválí za to, že ho zahrnuješ množstvím svých darů,“ zněla modlitba z benedikcionálu do probouzejícího se jara.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Publicistika, Články



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2022

Za svobodu vyznání

K alarmující situaci milionů lidí pronásledovaných ve světě za své náboženské přesvědčení přitáhla pozornost Červená středa – mezinárodní iniciativa, která…

celý článek


Myslet i na druhé, kteří nemají

Kromě dárků pro své blízké lze myslet i na ty, kteří se potýkají s nedostatkem. Charitativní organizace k tomu připravily řadu projektů a sbírek.

celý článek


Aby nám něco důležitého neuteklo

Říká se, že vše zrychluje a něco na tom bude. Rychlé nákupy, zpravodajství z celého světa okamžitě na dosah ruky, internet rychlý jako blesk, o autech ani nemluvě.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay