Dějiny i mýty jednoho sloupu

Vydání: 2020/36 Poděkování za dar úrody, 1.9.2020, Autor: Karel Pučelík

Požehnání Mariánského sloupu si nenechaly ujít tisíce lidí. Vzniklo o něm i několik odborných publikací. Při tvorbě jedné z nich s názvem Duchovní střed Evropy spojili síly historik PETR BLAŽEK a filozof VOJTĚCH POKORNÝ.


Staroměstské náměstí bylo díky Mariánskému sloupu místem pobožností za první světové války. Snímek z knihy Duchovní střed Evropy


Co vás přivedlo k napsání knihy o Mariánském sloupu? Jaký je váš vztah k němu?

Petr Blažek (PB): O dějiny Mariánského sloupu jsem se zajímal dlouhodobě, před čtvrtstoletím jsem o tématu napsal diplomovou práci. Nejde ale pouze o mimořádné umělecké a urbanistické dílo sochaře Jana Jiřího Bendla, ale také o významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím je možné poznávat řadu významných témat – například dobové spory o smysl českých dějin, roli barokního umění, vztah státu a církve, bělohorský mýtus či náboženské spory.

Vojtěch Pokorný (VP): Mariánský sloup je moje srdeční záležitost ještě z doby před listopadem 1989. Stal se mi blízký také díky kamarádství a spolupráci s architektem Pavlem Naumanem, který byl prvním předsedou Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Byl také autorem projektové dokumentace nového sloupu. Jeho obnovy se však nedočkal, zemřel v roce 2012.

Narazili jste při přípravě knihy na něco, co vás překvapilo? Nebo co se obecně neví?

PB: Jedním z motivů pro napsání knihy (vydalo Muzeum Karlova mostu) byla snaha pochopit duchovní význam Mariánského sloupu. Využili jsme zahraniční literaturu, jež se zabývá jeho předchůdci, kteří stojí v Římě, Mnichově a Vídni a kteří výrazně ovlivnili jeho ikonografii. Zabývali jsme se také uměleckou reflexí tohoto díla, odtud i název knihy, jenž odkazuje na barokní mědirytinu vzniklou podle předlohy Karla Škréty. Překvapilo nás, kolik významných básníků a spisovatelů Mariánský sloup zmínilo ve svých textech. V knize citujeme ukázky z tvorby například Franze Kafky, Jaroslava Machara, Františka Hrubína, Jaroslava Seiferta či Václava Renče. Zabýváme se i dějinami pobožností, které se u Mariánského sloupu často konaly na základě fundace císaře Ferdinanda III.

VP: S pomocí archivních dokumentů jsme se snažili uvést na pravou míru mýty a nepravdy, které se s tímto tématem objevují – ať ze strany jeho příznivců, či odpůrců. Zabývali jsme se například kořeny mýtu, podle něhož je Mariánský sloup pomníkem bitvy na Bílé hoře, ačkoliv byl postaven jako poděkování za úspěšnou obranu Prahy před Švédy v roce 1648.

V knize zachycujete také dobu po stržení sloupu až do současnosti. Co vám přijde na tomto období nejzajímavější? Vyvíjela se nějak úroveň diskusí a argumentů obou stran?

VP: Protože doposud nebyly dějiny Mariánského sloupu podrobně popsány, traduje se několik mýtů i z období po roce 1918, které jsme se pokusili uvést na pravou míru. Patří mezi ně údajná aktivní účast Milady Horákové na strhávání mariánské sochy nebo domnělé obrácení Franty Sauera na konci jeho života. Dobové spory o Mariánský sloup nás donutily pracovat také s prameny, které uváděly odpůrci obnovy. Tím se kniha, doufáme, stala kvalitnější.

PB: I když se to některým současníkům asi nebude chtít věřit, diskuse o obnově Mariánského sloupu za první republiky byly nepoměrně vášnivější a daleko více se týkaly výkladů českých dějin. V knize ukazujeme, že o obnovení usilovaly generace věřících, včetně mnoha exulantů, kteří se snažili odčinit potupu vůči Panně Marii. Po roce 1989 hrálo při hodnocení Mariánského sloupu mnohem větší roli estetické cítění. Diskuse je bohužel ovlivněna neznalostí některých kritiků, kteří pečlivou památkovou rekonstrukci s kopií vrcholové sochy mylně označují za nekvalitní repliku. Na druhou stranu ovšem mnoho lidí více vnímá silný příběh Petra Váni a jeho pomocníků, kteří přistoupili k obnově s velkou pokorou a otevřeností.

Jaký je současný význam sloupu a dalších podobných staveb? Proč jsou důležité?

PB: Pro mne je to krásné barokní dílo, i když v obnovené podobě. Současně je pro mne symbolem náboženské tolerance. Na Staroměstském náměstí jsou opět vedle sebe Husův pomník a Mariánský sloup, odkazující také na dvě hlavní interpretace českých dějin. Jako věřící oceňuji posvátné místo, kde je možné se zastavit a vnímat duchovní rozměr našeho života.

VP: Význam Mariánského sloupu nedávno vystihla jedna babička přímo na Staroměstském náměstí, kde nadšeně pronesla: „Když vidím Mariánský sloup, mám radost a musím se pomodlit. A Matička Boží nám všechno vyprosí!“ To je pro mne osobně největší význam Mariánského sloupu, až pak jde o jeho uměleckou či urbanistickou funkci.

KAREL PUČELÍK



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Publicistika, Články



Aktuální číslo 48 24. – 30. listopadu 2020

Začíná advent: Připravte cestu Páně

Do čtyřtýdenní přípravy na Vánoce vstupujeme letos s koronavirovou pandemií, ale také s výzvou českých a moravských biskupů k modlitbě, postu a almužně.

celý článek


Láska a radost zůstanou

„Co bude po smrti?“ – „Na to nemysli!“ – „Kam směřuje svět, ve kterém žijeme, jak skončí?“ – „Na to nemysli!“ Tak může dnes často vypadat rozhovor o…

celý článek


Přijde, ať chceme, nebo nechceme

Jednou z typických nemocí dneška je nespavost, insomnie. Dokonce existuje „spánková prokrastinace“, tedy patologické odsouvání spánku, s nímž souvisí jako důsledek…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay