25. 9. 2018
|Adopce na dálku slaví čtvrt století pomoci dětem, mládeži i celým komunitám v nejchudších oblastech světa. Do projektu Arcidiecézní charity Praha se zapojily desítky tisíc dárců.
Vydání: 2018/39 Česko má nového nuncia, 25.9.2018, Autor: Jiří Macháně
Během této doby zaplatili Češi vzdělání 31 622 dětem ze sociálně slabých rodin v osmi zemích světa. „Představte si jedno okresní město plné dětí a mládeže, a dnes už dokonce dospělých tátů a maminek od rodin, kterým docela cizí lidé z druhého konce světa změnili život k lepšímu. Těmto nejchudším zaplatili nebo platí vzdělání lidé z České republiky,“ vysvětluje ředitel Arcidiecézní charity Praha Jaroslav Němec.
Takový úspěch si vysvětluje nejen štědrostí obyvatel, která se každoročně ukazuje i v jiných sbírkách. Češi podle něj dobře vědí, jaký dopad na budoucnost každého člověka má vzdělání. „Z naší vlastní středoevropské zkušenosti víme, že nejlepší způsob, jak zařídit, aby naše děti stály na vlastních nohou, je dopřát jim dobré školy. Proto lidé rádi pomohou ke vzdělání třeba dětem v Indii, aby jim pak už nikdo další pokud možno pomáhat nemusel,“ popisuje Jaroslav Němec podstatu této rozvojové pomoci.
Nejen děti, ale celé komunity
Adopce na dálku otevírá dveře ke vzdělání, ale nezůstává jen u toho. V průběhu uplynulého čtvrtstoletí zapojila Arcidiecézní charita Praha do tohoto projektu i další rozvojovou pomoc přímo v místech, kam míří z Čech finance na podporu školáků a studentů. Postavila například devět škol. Založila a provozuje nemocnici v Ugandě, která ročně zachrání životy a zdraví dvěma desítkám tisíc pacientů. Arcidiecézní charita Praha pomáhá i rodičům školáků a studentů: zakládá svépomocné skupiny, připravuje a financuje rekvalifikační kurzy a nabízí tzv. mikrofinancování. „Desítkám tisíc dospělých jsme dali pracovní příležitosti nebo jim pomohli drobnými půjčkami k vlastnímu podnikání,“ vypočítává Jaroslav Němec.
Arcidiecézní charitě Praha se podařilo za uplynulých 25 let zapojit do rozvojové pomoci v rámci Adopce na dálku desítky tisíc štědrých obyvatel Česka. „Patří jim velký dík za to, že se rozhodli přijmout za svou starost o vzdělání konkrétních školáků a studentů. Přispívají jednotlivci chudí i bohatí, ale také spousta rodin, pracovních kolektivů, skautských oddílů, farností, spolků, ale i hospodských part,“ chválí Jaroslav Němec štědrost i vynalézavost dárců, jak dát peníze dohromady.