První kapli bl. Jana Pavla II. mají v Prachaticích
Vydání: 2011/19 Maria v umění, 6.5.2011
Minulou neděli byly zraky katolického světa upřeny do Věčného města, kde papež Benedikt XVI. blahořečil svého předchůdce Jana Pavla II. Kromě úzkého okruhu příznivců Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích však málokdo tušil, že téhož dne českobudějovický biskup Jiří Paďour při bohoslužbě zasvětil kapli v tomto hospici právě novému blahoslavenému.
„Když byla před více než pěti lety biskupem kaple posvěcena, hledali jsme pro ni vhodného světce. Žádal jsem tehdy, aby byla zasvěcena Božímu sympaťákovi, jak důvěrně Jana Pavla II. rád nazývám. Z objektivních liturgických a věroučných důvodů to ale tehdy nebylo možné,“ vzpomíná ředitel prachatického hospice Robert Huneš. Biskup Paďour proto před lety dedikaci odložil na dobu, až bude Jan Pavel II. blahořečen. „Rád jsem souhlasil a naivně předpokládal, že to bude otázka několika málo měsíců. Nakonec to bylo několik málo let. I to je ale – viděno církevníma očima – expresní rychlost,“ vysvětluje Robert Huneš.
DEDIKACE V DEN BLAHOŘEČENÍ
Svůj slib zasvětit prachatickou kapli v hospici předchozímu papeži splnil biskup Jiří Paďour také expresně. Zavítal totiž do hospice týž den, kdy byl Jan Pavel II. blahořečen – necelých šest hodin poté, co se stal „úředně blahoslaveným“. V Prachaticích tak mají od 1. května téměř jistě první kapli Jana Pavla II. v České republice. „Možná i na celém světě. I když předpokládám, že naši polští bratři si dali záležet, aby byli ještě rychlejší. Ať tak, nebo tak, velký papež přelomu tisíciletí má od 1. května v Pošumaví na jihu Čech místo, které je mu zasvěcené,“ těší se z dedikace kaple „svého“ hospice jeho ředitel. Kaple blahoslaveného Jana Pavla II. slouží hospici a jeho pacientům. „Volba zasvěcení tomuto velkému papeži není náhodná. Svým životem nám příkladně ukázal, jak odvážně, pokorně, s nadějí a důvěrou ve Všemohoucího nést těžké onemocnění a utrpení až do konce pozemských dní,“ uzavírá Robert Huneš.
Slavilo se nočním bděním I MUZIKOU
Modlitební setkání či děkovné bohoslužby pak provázely blahořečení Jana Pavla II. na řadě míst českých i moravských diecézí. Veliký portrét Jana Pavla II., nástěnky o jeho životě a papežský znak nad vstupními dveřmi – tato výzdoba zlínského kostela sv. Filipa a Jakuba nenechává nikoho na pochybách, kdo je letos hlavní postavou zdejší pouti. Ve Zlíně se věřící sešli už v sobotu večer, aby společně sledovali modlitební vigilii z Říma. „Chtěli jsme, aby to byla skutečná modlitební vigilie, a proto tu byla zároveň vystavena Nejsvětější svátost,“ vysvětluje farář P. Ivan Fišar. A zdá se, že stejně toto bdění chápala i většina účastníků. „V noci, když utichne celodenní ruch, je ta nejlepší příležitost k zamyšlení nad vlastním životem i nad příkladem Jana Pavla II.,“ dělí se o své dojmy Václav Juras ze Strážnice. V neděli dopoledne byl pak na „poutním programu“ přímý přenos beatifikační mše z Říma. Jedna z prvních děkovných mší za blahořečení Jana Pavla II. se na jihu Moravy uskutečnila již v neděli odpoledne v kostele sv. Vavřince v Brně-Řečkovicích. Sloužil ji brněnský děkan a kanovník P. Václav Slouk. Poté následovala radostná oslava s cimbálovou muzikou, na niž do farní klubovny a přilehlých zahrad pozval všechny přítomné řečkovický farář P. Jacek Kruczek. Nejdříve ale připomněl historická slova díků pronesená Janem Pavlem II. za to, že jeho polský národ přijal křesťanství právě od národa českého.
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
