Provázel mých 10 let ve Vatikánu
Vydání: 2018/17 Kardinál Josef Beran už je doma, 24.4.2018, Autor: Tereza Zavadilová
Tento týden končí desetiletá mise českého velvyslance ve Vatikánu Pavla Vošalíka. Jedním z jeho posledních úkolů byl převoz ostatků kardinála Josefa Berana z Vatikánu do jeho vlasti.
Končící velvyslanec. Snímek Tereza Nováková
Papež František měl podle Pavla Vošalíka o převoz ostatků kardinála Josefa Berana zpět do vlasti zřetelný zájem a proces repatriace pozitivně rezonoval u Svatého stolce z hlediska piety či splnění jeho poslední vůle, ale také kvůli hodnotám, které kardinál reprezentoval. Svatý otec si podle velvyslance na kardinálu Beranovi vážil statečnosti, loajality, oddanosti nebo ochoty obětovat své vlastní zájmy v boji za svobodu ostatních.
„Někdo se ptá, jestli to netrvalo dlouho, ale možná to trvalo přesně tak, jak mělo,“ připomněl pro KT dosluhující velvyslanec Pavel Vošalík osmičkovou symboliku – a vedle roku 1918 i význam let 1938, 1948 a 1968. „Všechny tyto osmičky zásadně zasáhly do života kardinála Berana,“ dodal.
Papež František udělil souhlas k převozu ostatků kardinála Berana do České republiky na začátku tohoto roku. Od té doby následovalo vyjednávání mezi ČR a Vatikánem o konkrétní podobě, jak poslední vůli kardinála Berana naplnit. Na přání českého primase Dominika Duky, které vyjádřil ve svém novoročním pastýřském listě, se tak stalo v souvislosti se svátkem patrona pražské arcidiecéze sv. Vojtěcha.
Je to jen minulost?
Beranův tragický a zároveň naplněný životní příběh se repatriací do vlasti podle slov Pavla Vošalíka završil. Jeho poslední cestu bychom podle něj měli považovat za normální a zcela lidskou, jako splnění posledního přání zemřelého, ale zároveň doufat, že kardinálův příběh se v budoucnu otevře jako zkušenost, poučení a vzkaz. „A snad se někdo zamyslí, zda to, před čím kardinál varoval a za co trpěl, je skutečně už jen minulostí,“ dodal Pavel Vošalík.
Pro ostatky kardinála Berana letěla do Vatikánu delegace církevních a státních představitelů vedená ministrem kultury Iljou Šmídem, který státnímu sekretáři Pietru Parolinovi tlumočil přání, aby hlava katolické církve Česko navštívila. Schůzky se zúčastnil také vatikánský tajemník pro styky se státy Paul Gallagher, který české straně položil otázku po ratifikaci smlouvy s Vatikánem. Odpověď byla stejná jako při setkání Gallaghera s tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem roku 2017 v Praze, kdy Gallagher uvedl, že dosud neschválená smlouva není problémem pro bilaterální vztahy a že podoba komunikace Svatému stolci vyhovuje. Náměstek ministerstva zahraniční Jakub Dürr při audienci uvedl, že smlouva se v nynější vládě „politicky neřeší“. Česko je jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou. Český parlament ji totiž roku 2003 neschválil.
Jeho život je kronikou našich novodobých dějin
Odcházející velvyslanec prožil během deseti let diplomatické mise ve Vatikánu více velkých okamžiků: návštěvu Benedikta XVI. v ČR, českou ekumenickou návštěvu ve Vatikánu při výročí upálení mistra Jana Husa, dar sochy sv. Anežky České papeži Františkovi u příležitosti Svatého roku milosrdenství nebo loňské výročí vyhlazení Lidic a žehnání Lidické madoně. „V těchto událostech a tématech vždy nějak najdeme kardinála Berana,“ tvrdí Pavel Vošalík, ať už se jedná o Beranův zásadní projev o svobodě svědomí na Druhém vatikánském koncilu, zdůraznění kultu sv. Anežky nebo utrpení v koncentračním táboře. „Jeho život je kronikou nejen našich novodobých dějin, ale i těch mých deseti let ve Vatikánu,“ uzavírá. Na jeho místo českého velvyslance ve Vatikánu nastoupí začátkem května Václav Kolaja.
TEREZA PAVELCOVÁ
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Články
