Pro zdraví, k jídlu i pro duši

Vydání: 2023/23 Rekordní Noc kostelů se Santinim, 6.6.2023, Autor: Alena Scheinostová

Zahradnická sezona je v plném proudu a stále častěji se týká také farností nebo klášterů. Navazuje se tak na starobylou tradici, kdy právě kláštery byly průkopníky zahradničení, využívání léčivých a výživových schopností rostlin i jejich vědeckého poznávání.


V čejkovické zahradě Sonnentoru se rostliny pěstují podle poznatků sv. Hildegardy. Snímek Markéta Zelenková


Dodnes se příležitostně vydává „Hortulus“ – Liber de cultura hortorum čili Kniha o zahradničení, kterou sepsal už v roce 827 v klášteře v Reichenau na Bodamském jezeře učený mnich Walahfrid Strabo. V Německu jde o nejstarší pojednání o zahradničení vůbec. 444 veršů ve Vergiliově stylu čtenáře poučí o účincích 24 rostlin z reichenauské klášterní zahrady a přiblíží principy dobového zahradničení. Celá báseň je přitom pojatá i jako duchovní procházka.

„U vchodu do zahrady jasně kvete šalvěj, / sladce voní, je plná účinné síly a léčivá k pití. / Osvědčila se při léčení mnoha lidských neduhů, / aby navždy stála v zeleném mládí, to si zasloužila,“ veršuje Walahfrid například o stálezelené šalvěji. Všímá si také účinků celeru, řepíku, máku nebo jablečníku. A jeho postřehy si lze dodnes ověřit během výletu do Reichenau, protože v 90. letech zde byla klášterní zahrada podle jeho popisu obnovena a zpřístupněna pro veřejnost.
 
Víkend otevřených zahrad

Za poznáním klášterního zahradničení a potěšením z rozmanitosti, krásy a vůně rostlin a bylin není ale nutné cestovat až na jih Německa. Kromě zahrad otevřených u nás celoročně (nechte se níže pozvat třeba na jižní Moravu do prostor známého pěstitele bylin a čajů) lze na desítky zajímavých míst v celé republice vyrazit během Víkendu otevřených zahrad, který letos připadá na 10. a 11. červen.

Činnost Špitálního řádu milosrdných bratří – dnešního Hospitálského řádu sv. Jana z Boha, který od svého vzniku v 16. století slouží nemocným, si lze připomenout třeba v bylinkové a ovocné zahradě Hospitálu v Kuksu. Ústav pro vysloužilé vojáky tu založil na počátku v 18. století hrabě František Antonín Špork a milosrdní bratři, kteří se o tyto „špitálníky“ starali, tu provozovali lékárnu U Granátového jablka, jednu z nejstarších u nás. Právě pro ni si v zahradě pěstovali léčivky, zelenina a ovoce pak putovaly do hospitální kuchyně. Dnešní podobu zahrady tvoří 144 symetricky rozvržených záhonů a ovocné stromy, vodotrysky a zahradní domek, který slouží jako sušárna bylin.

S milosrdnými bratry spolupracovali také autoři jedinečných herbářů, které jsou dnes v držení brněnské komunity. Sourozenci Joseph, Franz a Ferdinand Bauerovi pocházeli z Valtic, kde milosrdní sloužili místní šlechtě, ale také obyčejným lidem a pro potřeby léčení tu pěstovali byliny i ovoce nebo vinnou révu. V roce 1766 se Bauerovi podíleli na herbáři z vylisovaných rostlin z Valtic a okolí, o desetiletí později začali vydávat ilustrovanou encyklopedii rostlin, která nakonec ve 14 svazcích čítá 2748 vyobrazení. O těchto herbářích i o tom o celé století starším, který patřil pro změnu benediktinům, se více dočtete na následující straně.

Záhon jako průvodce meditace

Víkend otevřených zahrad umožní nahlédnout i do míst, kam jinak řeholníci a řeholnice veřejnost nepouštějí a rostliny tu pěstují pro vlastní potřebu nebo k výrobě likérů, čajů či hořčic na prodej. To je třeba případ klášterní zahrady bosých karmelitánů ve Slaném, kde bratři pěstují ovoce pro výrobu několika druhů marmelád. Prodejem přebytků z této zahrady si ostatně už od 17. století vylepšovali rozpočet františkáni, kterým konvent dříve patřil. Loni obnovená zahrada při pražské Nemocnici sester boromejek zase běžně slouží pacientům, tentokrát se ale i příchozí zvenčí budou moci potěšit třeba u zdejších „mariánských záhonů“, kde se pěstují rostliny spjaté svou symbolikou s Pannou Marií: vedle obvyklých růží či lilií třeba také kopretiny, rozrazil, orlíčky nebo kosatce. O rostlinné mariánské symbolice se více dočtete níže.

A nahlédnout půjde také do míst, kam zatím lidé nemohou, protože nejsou v dobrém stavu – jako rozlehlá farní zahrada ve Velkém Ořechově na Zlínsku, kterou se místní spolek Stodola Horreum teprve chystá upravit ke komunitnímu setkávání. Program celého festivalu najdete na vikendotevrenychzahrad.cz.

A protože rostliny a byliny mohou také inspirovat k umělecké tvorbě, zastavili jsme se na kus řeči s oblíbenou autorskou dvojicí Emanuel Míšek a Josef Fojta a povyprávěli si o jejich písničkovém albu z roku 2018 nazvaném právě Bylinky. To se dočkalo také divadelního zpracování. 17. června od 18 hodin předvedou dětští i dospělí herci toto tanečně-hudební pásmo na festivalu Smetanova Litomyšl. Přijďte si přivonět!

ALENA SCHEINOSTOVÁ


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 40 3. – 9. října 2023

Za sv. Václavem i do Vatikánu

Mší sv. ve vatikánské bazilice, procesím k tamnímu oltáři sv. Václava s modlitbou za vlast a zpěvem svatováclavského chorálu uctili patrona české země v den jeho slavnosti…

celý článek


S čím odjíždíte na synodu?

Ve Vatikánu začíná generální shromáždění biskupské synody o synodalitě (4.–29. října). Zeptali jsme se několika účastníků, co od synody očekávají a v čem vidí svou roli.

celý článek


Quo vadis, křesťanské Slovensko?

Slovensko má za sebou mimořádně vyhrocenou kampaň, které se nevyhnuly ani vulgarity a násilí. Příští týdny ukážou, zda se společnost dokáže vůbec na něčem shodnout.

celý článek


Malí formují celé společenství

Dělit při mši svaté program pro děti a dospělé, aby z toho obě skupiny „něco měly“, nikdo „nerušil ani „nebyl rušen“, anebo je ponechat pohromadě? Na výhody…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay