Pro kardinála Berana jede státní delegace

Vydání: 2018/15 Tisíce lidí podpořily rodiny, 10.4.2018, Autor: Jiří Macháně

Jak bude vypadat poslední cesta kardinála Berana do Prahy? Detaily slavnosti prozrazuje jáhen VOJTĚCH MÁTL, ceremonář kardinála Dominika Duky.


Kardinál Beran u krajanů v USA na jaře 1966. Snímek archiv Arcibiskupství pražského

Už samotný převoz bude velmi slavnostní, že?

Chtěli jsme, aby slavnost převezení ostatků pana kardinála Berana zpět do vlasti symbolicky představila jeho životní příběh – vše, co prožil v naší vlasti i s českou církví za hranicemi. Stát do Vatikánu vysílá delegaci vedenou ministrem zahraničních věcí, který se bude účastnit vyzvednutí těla kardinála Berana z baziliky sv. Petra. To se uskuteční 19. dubna a poté bude převezen do české papežské koleje Nepomucenum. Pro tělo kardinála Berana bude zhotovena nová, velmi jednoduchá dubová rakev podobná té, v níž byl pohřben Jan Pavel II.

V kapli v Nepomucenu pak večer proběhne rozloučení s exilem, s Čechy, kteří žijí a působí v Itálii, a zúčastní se i státní delegace. Druhý den odjede kolona na letiště a vládním speciálem delegace i s ostatky kardinála Berana odletí do Prahy.

Kdy vládní speciál dosedne na pražské letiště?

Přesně v osmnáct hodin večer. Letadlo bude třeba i chvíli kroužit, aby se dotklo země právě ve chvíli, kdy se rozezní zvony. Je zachovaný text kardinála Berana, v němž projevil přání, aby se – až se vrátí do vlasti – rozezněly zvony. Chystáme se mu toto přání splnit i výzvou farnostem v naší zemi, aby na uvítanou zvonily.

Přílet bude přenášet televize Noe. Na letišti v Praze-Kbelích budou už čekat čeští a moravští biskupové, stát bude zastupovat předseda Senátu Milan Štěch, nastoupí i vojenská hudba a čestná vojenská stráž. Rakev vynesou vojáci na katafalk a hudba zahraje píseň Čechy krásné, Čechy mé. Je to stejná píseň, kterou mu vojenská hudba zahrála, když se kardinál Beran vrátil z koncentračního tábora do semináře v Dejvicích. Vojenský kaplan pak pronese krátkou modlitbu a předseda Senátu proslov. Není to akt církevní, ale státní, kdy stát ústy Milana Štěcha přivítá svého občana a vlastence kardinála Berana zpět doma, takže nikdo z biskupů hovořit nebude. Poté zazní státní hymna, rakev bude naložena do pohřebního vozu a v doprovodu čestné motojednotky hradní stráže odjede kolona za doprovodu biskupů a čestných hostů do kostela sv. Vojtěcha v Dejvicích.

Proč právě do Dejvic?

Pan kardinál Beran byl v Dejvicích vyhledávaným duchovním správcem a zpovědníkem. Z písemných pramenů jsme se dočetli, že své farníky duchovně i činy neopustil, ani když byl jmenován arcibiskupem. Byl k Dejvicím silně vázaný i kvůli tomu, že zde působil jako rektor semináře. A právě tady ho poprvé sebrala totalitní moc – nacisté, kteří ho pak poslali do koncentráku. Sem se také po válce vrátil, nemaje jiného oděvu, v německé uniformě. Proto zde bude první zastávka, kterou organizují současní bohoslovci – mají připravený program věnovaný právě jeho působení na tomto místě. Zazní i jména kněží pronásledovaných nacisty a komunisty. Vrcholem programu budou nešpory, kterým bude předsedat rektor semináře Jan Kotas.

Tam zůstane rakev do druhého dne?

Nikoliv. Cesta kardinála Berana bude pokračovat na Strahov do kláštera Královské kanonie premonstrátů, kde jej bude čekat konvent v čele s opatem Michaelem Pojezdným. Zde totiž Josef Beran pronesl v roce 1949 svůj poslední svobodný projev v předvečer Božího těla. Kázání se bohužel nezachovalo – jen úryvek, ale o to silnější. Premonstráti připravují modlitební vigilii. Rakev s ostatky bude přes noc uložena v bazilice.

Další den bude pak centrem celé slavnosti?

V deset hodin vyjde z baziliky průvod všech, kdo budou chtít přijít – a všichni jsou k tomu srdečně zváni, aby pana kardinála doprovodili. Než zástup vyrazí, rádi bychom, aby Karel Skalický, někdejší sekretář kardinála Berana, přečetl zmíněný zachovaný úryvek z jeho posledního svobodného kázání. A zazpíváme litanie k Duchu Svatému, protože se má za to, že této verze je autorem právě kardinál Beran.

Z baziliky jej vyprovodí zvuk varhan a rakev naložíme na kočár tažený šestispřežím starokladrubských vraníků – národní hřebčín je určený k tomu, aby tyto ceremoniální příležitosti zajišťoval, takže si této služby velmi váží, stejně jako my jejich pomoci. V průvodu půjde klérus, maltézští rytíři, orlové, sokolové, za rakví rodina pana kardinála Berana a pak všichni ostatní. Za zpěvu mariánských litanií vyjdeme od Strahova směrem na Hradčany. Až půjdeme kolem Lorety, zazní její zvonkohra. V její blízkosti bylo totiž estébácké vězení zvané Domeček a řada týraných vězněných lidí se jen díky zvuku těchto zvonů dozvěděla, kde se nachází. Je to symbolické – pan kardinál také nikdy nevěděl, kde je právě internovaný, a zjistil to například z hlášení výkupu kůží. Od Lorety na arcibiskupství bude průvod doprovázet rytmická hudba, abychom dali prostor mladé generaci projevit úctu statečnému arcibiskupovi, a akce tím dostane i radostnější ráz.

Z arcibiskupství se potom celý průvod vypraví do hlavního chrámu české země?

Bohoslovci vynesou rakev na katafalk, který bude připraven na nádvoří Arcibiskupského paláce. Za zpěvu litanií k národním patronům pak bude liturgický průvod pokračovat do katedrály. Před rakví bude nesena biskupská svatovojtěšská berla a za rakví bude kráčet kardinál Dominik Duka, který ponese lebku sv. Vojtěcha. Právě na ni nechal Josef Beran vyrobit při svatovojtěšském jubileu v roce 1947 relikviář a lebka putovala na poděkování za konec války po českých zemích.

Při vstupu do katedrály zazní starobylý hymnus „Ecce sacerdos magnus“. Tímto zpěvem je vítán Kristus, jediný velekněz křesťanů, který přichází doprostřed svého lidu v osobě biskupa. Do své katedrály se kardinál Beran vrátí symbolicky nesen studenty bohosloví. Jejich předchůdci arcibiskupa vlastními těly chránili při jeho poslední cestě z katedrály o Božím těle 19. června 1949, kdy StB ve spolupráci s dalšími složkami komunistické moci narušila průběh slavné liturgie. Ihned poté byl Josef Beran v Arcibiskupském paláci zatčen a začaly dlouhé roky jeho internace.

Mše svatá, kterou bude přenášet Česká televize, bude sloužena ke cti sv. Vojtěcha. Pan kardinál Beran byl také ředitelem ústavu hluchoněmých v Krči. Trávil s nimi čas, věnoval jim pozornost i péči, sháněl sponzory. Čtení tedy bude ve znakové řeči – pastorační asistentka z farnosti neslyšících jej „zaznakuje“. Přímluvy by měla číst Stanislava Vodičková, která je autorkou knihy o kardinálu Beranovi a pracuje na procesu jeho blahořečení, a zástupce Ekumenické rady církví. Josef Beran zažíval ekumenické sbližování v koncentračním táboře Dachau, kde byli společně vězněni katoličtí a protestantští duchovní. Jako pražský arcibiskup pak předsedal průkopnické akci, kdy společné ekumenické shromáždění zástupců duchovních a věřících všech křesťanských církví žádalo mír a náboženskou svobodu. Na II. vatikánském koncilu pan kardinál Beran pronesl významný projev o svobodě svědomí s výrazným ekumenickým akcentem.

Obětní dary pak ponesou tři sestry dominikánky ze stejné kongregace, z níž byly i sestry, které se staraly o Josefa Berana v době jeho dvanáctileté internace.

Kde bude rakev uložena?

V kapli sv. Anežky, dříve Bartoňů z Dobenína. Tam se péčí arcibiskupství zbuduje nový sarkofág, takže Josef Beran nebude uložený v hrobce arcibiskupů, jako například Miloslav Vlk, ale právě ve zmíněné kapli. Biskup Jan Baxant, nástupce kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích, přečte jeho dopis Josefu Beranovi. Oni si totiž jako staří přátelé, kteří se potkali i v koncentráku, psali. V posledních dnech Beranova života mu kardinál Trochta píše, že chápe, že by se rád vrátil do vlasti, ale že po srpnových událostech roku 1968 to asi nebude možné a že ho potká osud sv. Vojtěcha, kterého Beran tolik ctil. A že mu přeje, aby se přece jen jednou vrátil domů.

Rakev bude stát před sarkofágem a až 23. dubna – na slavnost sv. Vojtěcha – bude po mši celebrované v 18 hodin biskupem Václavem Malým uložena. Přes víkend zde bude možnost kardinála Berana uctít.

(mach)
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay