V církvi neexistují žádní cizinci...
Vydání: 2006/11 Příprava na manželství, 13.3.2006, Autor: Jaroslav Med
Příloha: Perspektivy
Rozhovor s morálním teologem prof. Albertem-Peterem Rethmannem o
přistěhovalectví a integraci
Na Katolické teologické fakultě UK
vzniklo před nedávnem Centrum pro studium migrace. Mohl byste nám prozradit,
jaké je jeho poslání a proč vzniklo právě na vaší fakultě?
Migrace a pronásledování z politických důvodů jsou otázky, které se v poslední době staly vysoce aktuální – stále více také pro Českou republiku. Především nám jde ale o to, aby se tyto otázky neřešily jen pragmaticky. Týkají se přece konkrétních lidí, a navíc to jsou otázky spravedlnosti a lidské důstojnosti. A ty se týkají jádra křesťanské identity. Z toho důvodu si Centrum pro studium migrace stanovilo za cíl zkoumat problematiku migrace a integrace etnických menšin z pohledu křesťanské etiky. Současný papež uvádí ve svém Prohlášení ke světovému dni migrantů a uprchlíků: „Mezi zřejmá znamení času dnešní doby jistě patří i migrace, jev, který nabyl obrovských rozměrů během nedávno završeného století. Migrace se stala důležitým atributem trhu práce na světové úrovni a mimo jiné i důsledkem silného tlaku globalizace. Samozřejmě toto znamení času ovlivňují i další faktory. Celý jev ve skutečnosti obsahuje na jedné straně migraci vnitřní, na druhé straně pak i mezinárodní, násilnou i dobrovolnou, zákonnou i nezákonnou, podřízenou také nešťastnému obchodu s lidmi...“
Jako křesťanští badatelé se v našem centru cítíme být zavázáni myšlenkami, které Benedikt XVI. ve svém textu dále formuluje takto: „S ohledem na další kategorii migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, bych chtěl poukázat také na to, že hlavním problémem je pro většinu lidí jejich příchod do jiné země, avšak málokoho už zajímají důvody jejich útěku ze země původu. Církev vnímá tento svět bolesti a utrpení očima Ježíše, který byl pohnut lítostí, když viděl vysílené a skleslé zástupy, které byly jako ovce bez pastýře (srov. Mt 9,36). Naděje, povzbuzení, láska a rovněž ,fantazie lásky‘ (Apoštolský list Novo millennio ineunte) musí být podnětem k novému závazku, lidskému a křesťanskému, který vede k pomoci těmto bratřím a sestrám v jejich utrpení.“
Naše centrum se proto chce podílet na kvalifikovaném mezioborovém dialogu. Dále ale chceme na základě našich možností a zdrojů podporovat také církevní instituce, které se s velkým nasazením angažují ve prospěch přistěhovalců a uprchlíků (např. Českou katolickou charitu a Diakonii).
V polovině února uspořádalo vaše centrum dvoudenní konferenci s názvem Migrační politika v evropském kontextu, které se zúčastnila řada odborníků z České republiky i ze zahraničí. Jaká byla její hlavní témata?
Byla to první velká mezinárodní konference na toto téma na naší fakultě. Přední badatelé v oblasti migrace z České republiky, Německa, Švýcarska a Belgie zaujali stanovisko k různým aspektům migrace a uprchlictví, a to nejen s ohledem na situaci v Česku, ale také se zřetelem k aktuálnímu vývoji v Evropské unii. Na konferenci šlo především o posouzení aktuálního vývoje z etického pohledu. Jednotlivé příspěvky se týkaly globální spravedlnosti a státní suverenity (A.-P. Rethmann), ekonomicky motivované migrace v napětí mezi národními zájmy a globální spravedlností (G. Kruip, SRN) a také eticky citlivé otázky zadržování žadatelů o azyl a nelegálních imigrantů (M. Babo, Švýcarsko a C. Bührleová, Jesuit Refugee Service Brusel – Belgie). Jsem rád, že promluvili i přední odborníci z Česka jako např. D. Drbohlav (PřF UK), který hovořil o demografických aspektech přistěhovalectví, a Z. Uherek (AV ČR), který se zmínil o šancích a úskalích integrace etnických menšin. R. Milfait (KTF UK) se zabýval tématem obchodu s lidmi, D. Němcová mluvila o nelegální migraci do České republiky jako o humanitární výzvě. Na téma integrace Romů hovořily socioložky a spolupracovnice našeho centra E. Pavlíková a B. Balogová. I. Nobleová z Evangelické teologické fakulty UK přednášela o filozofických aspektech identity a marginalizace.
Demografická situace a etické aspekty migrace - to je v současnosti závažné téma v celé Evropě. Jeho spojení s křesťanskou etikou je jistě přínosné, mohl byste nám k tomu jako morální teolog říci něco konkrétního?
Otázka migrace a azylu je opravdu významné etické téma. Patří k základním otázkám lidské důstojnosti a lidských práv. Jde o etická měřítka pro stát, který musí utvářet své zákony podle principů spravedlnosti a důstojnosti lidského jedince, jestliže chce zůstat věrný sám sobě. A pokud jde o politické uprchlíky, nesmíme uvažovat jen krátkodobě a egoisticky. Přitom je zajímavé – a naše konference to jasně ukázala - že leckteré oblasti migrační politiky můžeme utvářet podle zásady, že to, co na tomto poli děláme, je nejen eticky odpovědné, ale současně i výhodné pro migranty, pro společnost, která je přijímá, i pro zemi jejich původu. Hovoříme zde o možnosti vytvářet za určitých podmínek pro obě strany situaci „win-win“ (výhra-výhra; je to tedy dobré pro všechny zúčastněné).
Na konferenci se hovořilo o současné české azylové politice. Nejsme ve srovnání s jinými evropskými zeměmi příliš uzavřeni?
Měli bychom si být právě v naší zemi stále vědomi toho, že mnozí z našich krajanů nalezli v době obou diktatur, nacismu i komunismu, útočiště v jiných zemích. A chceme-li zůstat věrni sami sobě a principům, na něž se odvolává náš stát, pak se nesmíme uzavírat lidem, kteří u nás z důvodu pronásledování hledají přijetí a ochranu. Především toto vědomí by mělo ovlivňovat i diskusi o azylové politice, a ne tedy jen otázka, jak můžeme omezit příliv lidí v nouzi. Nejednou se přitom jedná o velmi zajímavé lidi, kteří - pokud je přijmeme a umožníme jim soužití s námi - pro nás mohou být velkým obohacením.
Umíme být otevřeni vůči různým etnickým skupinám? A jak v tomto směru může působit církev?
Samozřejmě, že umíme být otevření – a už to i v mnoha oblastech dokazujeme. Nesmíme udělat v České republice chybu, kterou celá desetiletí dělala Spolková republika Německo. Tam reprezentanti politických elit celá léta prohlašovali: „Nejsme přistěhovaleckou zemí!“ A proto se také nevytvářela systematická politika integrace. Samozřejmě budeme přijímat přistěhovalce a budeme tak činit i v budoucnosti - z humanitárních důvodů i ve vlastním zájmu. A pokud jde o církev, platí slovo kardinála Höffnera, někdejšího kolínského arcibiskupa: „V církvi neexistují žádní cizinci!“ Zkušenosti, které jsme získali v našich obcích se soužitím křesťanů různých národů, můžeme zahrnout i do veřejných debat. Přál bych si, aby se společnost i křesťané tímto tématem stále více zabývali. Také Česká biskupská konference v současné době dává dohromady komisi pro otázky migrace, aby tak mohla zaujímat kompetentní stanovisko k problematice přistěhovalectví, azylu a integrace. Pro církev jsou samozřejmě právě lidé v nouzi výzvou k činnosti. Důležitým úkolem pro církev je rovněž péče o katolíky jiných národností. Proto existují například cizojazyčné katolické obce v Praze i v dalších městech České republiky.
* * *
Albert-Peter Rethmann (nar. 1960) je katolický kněz a morální
teolog. Na Katolické teologické fakultě UK je vedoucím katedry systematické
teologie a proděkanem pro vědu. Do Prahy přišel přednášet z německého Pasova.
***
Mezi hlavní úkoly Centra pro studium migrace patří:
* Sledovat vědeckou, společenskou a církevní diskusi o politice migrace v České republice a Evropě.
* Stanovit měřítka pro spravedlivou migrační politiku z pohledu křesťanské etiky.
* Ve spolupráci s dalšími obory (zvláště sociologií, politologií, právem, sociální psychologií a ekonomickými vědami) formulovat na základě křesťanské etiky koncepce pro migrační a integrační politiku.
* Pomáhat místním církvím při tvorbě pastoračních plánů pro migranty, aby se mohly kompetentně a zodpovědně zapojit do veřejné diskuse.
(Z internetových stránek www.migration.cz, kde lze nalézt další informace o programu konference i o činnosti Centra pro studium migrace.)
Sdílet článek na:Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články
