Ten čas zákonitě musí přijít

Vydání: 2020/31 Farnosti do dnešní doby, 28.7.2020, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma 31

Děti odejdou z domova. Vylétnou z hnízda, jak se říká. Pro rodiče to bývá náročné období. Provází je obavy z budoucnosti, ztráta jistot, ale i pocitu vlastní potřebnosti a strach ze stárnutí.

 
Opustit nakonec domácnost rodičů se sluší a patří. Snímek Pixabay

Jak mohou rodiče projít tímto obdobím v dobrém a s vyhlídkou do budoucnosti, která nebude mít temné barvy? „Děti bychom neměli chápat jako smysl života,“ zdůrazňuje psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe. Křesťané dobře vědí, že dítě není jejich majetek, že je jim svěřeno. Náročnější je to prakticky naplňovat. „Náš život nejsou jen děti, měli jsme jej předtím a budeme ho mít i potom. Je naše zodpovědnost starat se o to, aby byl dobrý i bez dětí. Například naše manželství zůstává a neměli bychom jej opomíjet,“ zdůrazňuje.

Někteří rodiče se na toto období těší a počítají s ním, jiní mívají tuto životní etapu komplikovanou zmíněnými obavami a také svými osobními těžkostmi – bývá to čas krizí středního věku. „Bojí se osamění poté, co potomci odejdou z domova a není třeba se o ně starat. Ačkoliv se mnohdy rodiče na toto odlehnutí starostí a péče těšili, je pro ně obtížné. Najednou mají příliš mnoho společného času, nemají starost o potomky a na to už nebyli zvyklí. Tuší, že se objeví jakési prázdno. To pak může vést ke konfliktům mezi manžely, které překvapí,“ vysvětluje pastorální teolog Mons. Aleš Opatrný. Peter Pöthe k tomu dodává, že si proto rodiče odchod dospělého potomka často nevědomě nepřejí. „Mohou se totiž ocitnout beze smyslu života, jen v jakémsi čekání na vnoučata, a to je zúzkostňuje. Na jednu stranu si přejí štěstí a samostatnost svých dětí, na druhou se bojí o ně i o sebe,“ dodává psychoterapeut, který níže v rozhovoru popisuje, jak se na tento náročný životní krok včas a dobře připravit.

Nemusí to být drama

Vylétání z hnízda pak nemusí být žádné drama, a pokud rodiče dostatečně povzbudí sebevědomí svých dětí a zůstanou otevření jejich těžkostem a selháním, může proběhnout snáze. Nehrozí ani tolik rozšířené setrvávání dávno dospělých potomků v rodičovském domě, jemuž se ironicky říká „mama-hotel“. „Všichni musí vědět, že opustit domov se sluší a patří. Přát si to – a brát jako nenormální, když naše dítě odejít nechce. Je třeba mu dát jasnou zprávu: Nemůžeš zůstat v naší domácnosti, já chci mít svůj samostatný život a nebudu ti do třiceti prát prádlo. Mama-hotel je totiž směšný a potupný,“ uzavírá Peter Pöthe.

JIŘÍ MACHÁNĚ
 

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay