Štrasburský anděl s přesýpacími hodinami

Vydání: 2020/48 Začíná advent: Připravte cestu Páně, 24.11.2020, Autor: Stanislav Přibyl

Příloha: Adventní příloha

Ke dvěma hořícím svícím přidáme třetí a do nového světla nám čas spásy připomene starobylý francouzský orloj.

Katedrála Panny Marie ve Štrasburku je jednou z největších gotických katedrál ve Francii. V jejím interiéru najdeme mnoho pozoruhodných památek, mezi jinými vzácné astronomické hodiny. Snímek Stanislav Přibyl


Zatímco kolem pražského orloje se každou hodinu scházíme, na štrasburský orloj se stojí fronta, protože se nachází v interiéru – v jižní příčné lodi katedrály Panny Marie.

Orloj se rozpohybuje jednou za den, a to v poledne takzvaného středního času (temps moyen), které nastává 31 minut před polednem v Greenwichi nebo 29 minut po dvanácté středoevropského času. Čas od dvanácté hodiny středoevropského času do slunečního poledne je využit k prezentaci orloje pomocí krátkého filmu. Přesto jedna návštěva nestačí, neboť člověk neví, kam se dívat dřív.

První orloj byl na tomto místě zkonstruován mezi lety 1352 a 1354 a nazýval se orlojem Tří králů. Byl to orloj vysoký přibližně 12 metrů a obsahoval kalendárium, astroláb. Na vrcholu byla socha Panny Marie s Ježíškem, kterému se klaněli tři králové, při čemž hrála zvonkohra a kohout kokrhal a pozvedal křídla. Onen kohout z poloviny 14. století na orloji kokrhá dodnes.

Mezi roky 1572 a 1574 byl sestrojen na stejném místě nový orloj podle projektu Conrada Dasypodia. Jádro tohoto orloje je v katedrále dodnes. Byl to stroj, který představoval ve své době souhrn nejnovějších výsledků bádání v oblasti astronomie, matematiky a fyziky. Katedrála se v té době střídavě stávala protestantskou a katolickou, což s sebou neslo požadavky na různou funkcionalitu orloje a příliš mu tyto změny neprospívaly. Jednotlivé opravy se prodlužovaly a odkládaly, až kovaná ozubená soukolí zcela dosloužila pár let před Francouzskou revolucí.

Dítě, chlapec, muž a stařec

Orloj byl zrestaurován v letech 1838–1842 Jeanem-Baptistem Schwilguém. Schwilgué se svými spolupracovníky nejen orloj opravil, ale doplnil o stroje, které prezentovaly výsledky tehdejší vědy i celoživotního zájmu restaurátora.

Dnes je štrasburský orloj 18 metrů vysokým soustrojím uloženým v renesanční architektuře s točitým schodištěm, které umožňuje vystoupat k vyšším partiím orloje. Na ciferníku jsou stříbrné ručičky, které ukazují místní čas, a zlaté ukazující čas středoevropský. První čtvrtinu hodiny odbíjí dítě, druhou mladý chlapec, třetí dospělý muž a čtvrtou stařec. Všechny čtyři postavy přecházejí během hodiny kolem smrtky, která má v jedné ruce kosu a v druhé kladívko, kterým tluče čtvrtky, aniž se zastaví, zatímco postavy stále znovu stárnoucího člověka v noci odpočívají. Každou celou hodinu anděl sedící poblíž otočí přesýpací hodiny, které má v ruce. Ve 12.29 začnou defilovat postavy apoštolů před Kristem, který poté, co projde poslední apoštol, požehná divákům. Během přecházení apoštolů třikrát zakokrhá kohout a pozvedne křídla.

Dny v týdnu představují mytologické postavy. Neděli Apollón a dále Diana, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše a Saturn. Podle nich se ve francouzštině i mnoha dalších jazycích nazývají dny v týdnu. Apollón rovněž ukazuje šípem, který má v ruce, na kruhové kalendárium. To znázorňuje měsíce, dny, svátky svatých, pevné i pohyblivé svátky. Právě přesné ukazování pohyblivých svátků, jako jsou Velikonoce a svátky od jejich data odvozené, je ve štrasburském orloji podivuhodné a je hodinářským majstrštykem. Před kalendáriem stojí globus s nebeskou oblohou vytvořený podle ptolemaiovské představy vesmíru. Obsahuje více než 5 000 hvězd a ukazuje jejich pohyb i polohu na nebi.

Orloj je doplněn malbami, z nichž některé odrážejí luteránský teologický koncept, jako třeba zobrazení pádu do hříchu a spásy mezi alegoriemi víry a milosti. Najdeme zde i stvoření člověka, vyhnání z ráje a poslední soud. Dále jsou zde zobrazeni lidé, kteří představují vědu a umění. Je tu například Mikuláš Koperník, avšak zobrazený jako lékař, nikoli jako astronom, protože orloj ještě není konstruován v heliocentrickém koperníkovském systému.

Rozjímání nad tajemstvím času

Celý orloj je syntézou astronomie 16. století, kterou pohání stroje, jež jsou výtvorem přesné mechaniky a vědy 19. století. Orloj však není jen vědecká a umělecká pozoruhodnost, ale také rozjímání nad tajemstvím času.

Vše se zde vztahuje ke Kristu a k poslednímu soudu. Čas ubíhá, odměřován smrtí a andělem s přesýpacími hodinami. Do tohoto času ovšem vstupují dějiny spásy, které začínají stvořením a pádem člověka do hříchu. Bůh však nechce, aby hříšník zahynul, ale aby se obrátil a byl spasen. Proto je zde připomínka spásy, milosti a víry. Dílo spásy se uskutečňuje v církvi, jejíž hlavou je Kristus a apoštolové jsou základními kameny. Kristus člověku žehná a dává mu prostor v čase spásy (srv. 2 Kor 6,2), který se projevuje v liturgickém roce a v jeho svátcích. Velikonoce jsou každý rok v jiný den, ale jsou tou nejdůležitější událostí. Skloubení pohyblivého „času spásy“ se stále ubíhajícím časem, kterému vládne stárnutí a smrt, je největším uměním štrasburského orloje, stejně jako nejdůležitějším úkolem člověka. Podobně jako v Praze nás kohout upomíná na to, že je třeba se vzpamatovat a obrátit se. Ale svým trojím zazpíváním připomíná také Petrovo zapření, a tedy tajemství lidské slabosti a Božího milosrdenství. V Kristu se potom uzavírají dějiny, neboť on „je stejný včera i dnes i navěky“ (Žid 13,8).

P. STANISLAV PŘIBYL CSsR





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Články



Aktuální číslo 3 12. – 18. ledna 2021

Větší role žen v církvi

Služba lektora a akolyty se rozšiřuje na ženy, rozhodl Svatý otec toto pondělí.

celý článek


Modlitby za jednotu podle komunity v Grandchamp

V ekumenickém řeholním společenství na břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku dnes žije také jedna Češka – sestra DANA KRUPOVÁ.

celý článek


Trojice biskupů před soudem

Před 70 lety, začátkem ledna 1951, zorganizovali komunisté nejvýznamnější vykonstruovaný proces v dějinách Slovenska. Soud vyměřil dlouhé tresty hned třem biskupům –…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay