16.–22. dubna 2024
Aktuální
vydání
16
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Karlštejn pod Svatým Kopečkem

15. 12. 2020

|
Tisk
|

Celý rok mohli návštěvníci v Mohelnici obdivovat zdejší pohyblivý betlém, který je nepřetržitě vystaven ve zdejším farním kostele sv. Tomáše Becketa. Jde o jedno z největších děl tohoto druhu u nás.

Vydání: 2020/51-52 Aby se vaše radost naplnila, 15.12.2020, Autor: Jiří Gračka

Příloha: Vánoce s KT


V boční kapli sv. Anny zabírá úctyhodnou plochu 42 m2 a vyplňuje ji desítkami figur a staveb, vesměs pohyblivých. „Návštěvníky nejvíc zaujmou například zmenšené a velmi přesné kopie hradů Bouzova a Karlštejna, poutního místa na Svatém Kopečku nebo katedrály v Olomouci,“ říká správce mohelnického betlému Pavel Nenkovský. Ten letos poprvé prožil adventní dobu jinak než předchozích 45 let, kdy pokaždé trávil desítky hodin stavěním betlémského výjevu. „Dokud jsem chodil do zaměstnání, bral jsem si týden dovolené a pak jsem to ještě dodělával po večerech,“ říká Nenkovský. I z toho důvodu ho těší rozhodnutí mohelnické radnice, která před rokem částkou 170 tisíc přispěla na celoroční zpřístupnění památky. „Velice jsem to uvítal. Za celou dobu, co betlém stavím, jsem totiž nenašel nástupce, který by se s celou stavbou dokonale obeznámil,“ vysvětluje.
Otevřeno na objednávku
Pavel Nenkovský, který je zároveň známý jako zakladatel a organizátor všech 44 ročníků folkového festivalu Mohelnický dostavník, se tak ze stavitele betléma stal jeho průvodcem. „Prakticky každá návštěva během roku pro mě byla významná a obohacující. Návštěvníkům jsem popsal historii – jinak střední a starší generaci a jinak malým dětem – a pak odpovídal na dotazy. Většinou byli lidé nadšení,“ shrnuje svou první průvodcovskou sezonu u betléma.
Ta přitom, podobně jako mnoho dalšího v tomto roce, vypadala docela jinak, než se čekalo. „Během první a pak i druhé vlny pandemie nebylo možné v kostele provázet a koronavirus poznamenal turismus i v čase mezi tím,“ popisuje dopady nemoci na návštěvnost mohelnických památek Martina Pechová z městského úřadu. Na původním záměru ovšem město nic měnit nehodlá a betlém zůstává otevřen i nadále. „Je to významná památka přímo v centru, takže doplňuje nabídku toho, co tu návštěvníci města mohou vidět a zažít,“ dodává a upozorňuje, že prohlídku je třeba objednat telefonicky s týdenním předstihem v turistickém informačním centru – s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci.
Na počátku byl mlýn
Řezbářské dílo z lipového dřeva je s městem spojeno již od roku 1962, přestože jeho původ leží o padesát kilometrů dál na severovýchod. Zde, konkrétně ve Starém Městě u Bruntálu, vytvořil v roce 1958 lidový řezbář Josef Nedomlel maketu vodního mlýna a nabídl ji bruntálskému faráři P. Františku Martinkovi. Tomu se nápad zalíbil a s Nedomlelem se dohodli, že pro kostel postupně vyřeže celý betlém.
V září zmíněného roku 1962 státní orgány P. Martinka přeložily do Mohelnice, devítitisícového města ležícího na půl cesty mezi Olomoucí a Šumperkem. Kontakty s řezbářem kněz nicméně nepřerušil, a každý rok před Vánoci tak z Mohelnice odjíždělo auto do Starého Města, aby přivezlo nově vyřezané přírůstky pro vznikající, teď už mohelnický betlém.
„Rozšířil ho například o věrné a přesné kopie mohelnického farního kostela sv. Tomáše Becketa, nedalekého Mírova i dalších hradů, zámku v Úsově nebo Arcibiskupského paláce v Olomouci,“ zmiňuje Nenkovský a připojuje: „Zajímavostí je například autoportrét tvůrce mohelnických jesliček v podobě chasníka s pytlem mouky stojícího před vodním mlýnem. Právě do tohoto mlýna, který stával v Křížlicích na Jilemnicku, totiž Josef Nedomlel chodil se svým tatínkem mlít obilí na mouku. Drobnou epizodu ze svého mládí v Podkrkonoší pak zvěčnil ve svém betlému.“ Neméně zajímavá je podle něj skutečnost, že nikoho moc nezaráží, že součástí betléma je jedna z nejstřeženějších věznic u nás.
Novinkou je pražský arcibiskup
Rozšiřování betléma přitom pokračuje i dnes, třicet let po řezbářově smrti. Práce na něm se totiž ujal jeden z jeho tří synů – František Nedomlel. „Doposud vyřezal různé sekce v pohybu: pětici hrajících muzikantů, dva chasníky řezající dřevo, tři páry tančících dětí, pivovar z roku 1736 nebo funkční zvoničku se zvoníkem a jeho vnučkou,“ jmenuje Nenkovský. Oživení figurek podle něj František Nedo-
mlel studoval na betlému v Třebechovicích pod Orebem a mohelnické přírůstky rozpohyboval právě podle tohoto světoznámého vzoru.
Pro letošní Vánoce připravil František Nedomlel maketu mohelnického hřbitovního kostela sv. Stanislava, jehož stavbu zahájil roku 1577 pražský arcibiskup Antonín Brus. „A poněvadž je Antonín Brus zcela jednoznačně nejvýznamnějším mohelnickým rodákem, byla k maketě kostela vyřezána jeho postava,“ doplňuje správce betléma.
Nejviditelnější novinkou je ovšem zbrusu nové pódium a pozadí, kterým byl betlém opatřen pro účely trvalého vystavení. „Kulisa znázorňuje pohled na podhůří Jeseníků, začínající hradem Mírov a končící Arcibiskupským palácem v Olomouci,“ podotýká Nenkovský a zakončuje: „O případném dalším rozšiřování se s řezbářem Františkem Nedomlelem stále jedná a není vyloučeno, že mohelnický betlém se dočká ještě jiných přírůstků.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou