Ráj bez lidí na Tachovsku
Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Ludmila Křivancová
Příloha: Doma
Potřebujete si odpočinout od lidí? Přemýšlíte, kam na chvíli prchnout z města? Rádi si „dáváte do těla“? Milujete vodu? Pokud jste alespoň na dvě z těchto otázek odpověděli kladně, mám právě pro vás tip na výlet.Na Tachovsku, které je nejméně osídlenou oblastí České republiky, se nachází kouzelný přírodní park Kosí potok.
V parku je naučná stezka dlouhá osm kilometrů, obnovená v roce 2002, na které se dozvíme o chráněných živočiších, rostlinách, lesním hospodářství i myslivosti. Na panelech se můžeme dočíst také o lidské činnosti – mlýnech a papírnách. Kosí potok je zvláštní tím, že jeho tok není regulován a vytváří tzv. jesepy (Co to je?). Brzy na jaře se dá Kosí potok zdolat i na loďce, přírodním parkem je možné projet na kole.
Doprava do tohoto krásného koutu naší vlasti je poněkud složitější. Zřejmě budete muset vzít auto a pak se k němu vlakem vrátit. Naše putování začneme ve Svojšíně a po červené značce se vydáme podél Mže. Moc turistů nepotkáte, možná z nějakého okénka vykoukne chatař a bude si vás nedůvěřivě prohlížet. Na rozcestí opustíte červenou a pustíte se po zelené údolím Kosího potoka. Upozorňuji, že je třeba mít s sebou zásobu jídla i pití, neboť se jedná o kraje pusté, kde není žádný obchod ani kiosek.
Tachovsko je totiž krajem vhodným k rozjímání, romantickým toulkám i dlouhým túrám krajinou, jak píše ve svém průvodci Zdeněk Procházka. Procházíme místy, kde dříve stávaly menší i větší obce. Míjíme zříceniny bývalých mlýnů, na melancholiky může padnout chmura. Doporučuji tudíž vyjít na tuto cestu i vzhledem k délce trasy za slunečného počasí. Stezku totiž nejde zkrátit. Maximálně můžete na rozcestí s modrou odbočit přes Kříženec a dojít do Plané. Kdo si ale věří a pěších 30 kilometrů zvládne, neopouští zelenou a vejde do Michalových Hor – vsi „na konci světa“. Dnes je to osada chalupářská, ale v roce 1850 měla téměř 1000 obyvatel! Na vršku stojí raně barokní kostel sv. archanděla Michaela. Při troše štěstí bude mít otevřeno hospůdka při silnici. Komu stačí voda, může se osvěžit u chutné kyselky zvané Čiperka. I když je trasa dosti dlouhá, je opravdu nádherná. Až kručení v břiše nás vrátí zpátky mezi pozemšťany.
A ten jesep? Potok na jedné straně vymílá břeh a na druhé straně vznikají usazeniny a náplava – to je jesep. Sdílet článek na:
