Vydání: 2023/18 Otevřít druhým dveře, 2.5.2023, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma 18

V roce 2059 překročí každý čtvrtý občan České republiky věk 65 let. Bude to 3,2 milionu osob. S jistotou to říkají už několik let odborníci, kteří upozorňují, že kvůli tomuto demografickému vývoji, který je daný strukturou společnosti, nemůže stát ani společnost čekat s rukama v kapsách. „V Japonsku tvoří senioři už dnes čtyřicet procent populace, přičemž už v roce 2018 dosáhla tato ostrovní země bodu, kdy 28 % populace bylo starších dokonce 85 let. Dokázali se zařídit tak, že se tam neodehrál ekonomický ani společenský kolaps. Správně nastavená a každému věku přátelská společnost si s nárůstem podílu seniorů a seniorek poradí,“ uvedla socioložka Lucie Vidovićová z brněnské Masarykovy univerzity.
Experti se proto na tyto populační změny snaží připravit jak správu státu, tak společnost. Do připomínkového řízení z Ministerstva práce a sociálních (MPSV) věcí v těchto dnech putuje mezi odborníky i organizace, které se problematikou zabývají, Strategie rodinné politiky pro Českou republiku. „Je zaměřená na rodinu ve všech fázích jejího života a vývoje. Není pouze pro mladé rodiny. Neřeší, ,co se seniory‘, protože to je úkol sociální politiky, ale co ,udělat pro seniory a společně s nimi‘. Je zaměřena na stabilitu rodiny, na cílenou pomoc v krizích. Jejím cílem je také zlepšení demografické situace,“ vysvětluje Zdislava Odstrčilová, ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV.
Stárnutím populace se straší
Na Strategii rodinné politiky se podílela také ředitelka Národního centra pro rodinu Marie Oujezdská. „Rodinná politika se týká všech oblastí života, má počítat s celou rodinou, tedy i se seniory, kteří řeší stejné problémy jako ostatní populace, včetně ekonomických těžkostí, hrozby rozpadů soužití a nesou i úkoly ‚sendvičové‘ generace, která věnuje péči jak svým potomkům, tak i rodičům. Stárnutím populace se u nás zatím spíš straší,“ uvedla.
Mezi odborníky na konferenci byli hosté z Rakouska a Německa. Když se dělili o své zkušenosti s využitím seniorské práce a dobrovolnictví, shodovali se, že pokud se podaří do života společnosti zahrnout seniorský věk jako její respektovanou, funkční a aktivní součást (a budou mít stejnou pozici i váhu jako lidé v produktivním věku), bude možné využívat růst podílu občanů starší generace vůči mladým lidem k dobrému. Aniž by hrozil ekonomický nebo společenský kolaps.
Herečka a diplomatka Magda Vašáryová se v Senátu představila pro mnohé v dosud nepoznané roli socioložky. Její příspěvek nesl titul Stařeny versus vědmy a připomněla zásadní společenskou roli žen, zvláště ve věku, kdy začínají těžit ze svých zkušeností. Představila vývoj od Athénského státu, kde měly starší ženy roli vědem, až po dnešní situaci, kdy bývají ženy nedoceněné a s rostoucím věkem ztrácejí společenské postavení. „Často je pak vidíme, jak projevují agresi například při demonstracích. Ztratily smysl života, pocit vlastní užitečnosti, vliv. Prožívají naopak pocity marnosti, zbytnosti a pak hledají zjednodušující řešení. Stárnutí totiž činí člověka neviditelného pro společnost. Zvláště pak u žen,“ zdůraznila.
Zapojit seniory do života společnosti
Lékem proti tomu by mohla být právě změna přístupu k seniorskému věku. „Musíme seniory zapojit do života společnosti. Je proto nutné o nich neuvažovat jako o staříčcích, které budeme brát na výlety a do keramiky, ale společně s nimi vytvářet možnosti pro jejich dobrovolnictví, přijímat jejich poradní hlasy v organizacích i politice na všech úrovních, ale také je motivovat například k mezigeneračnímu vzdělávání vnuk + senior, kdy se společně účastní projektů například na Mendelově univerzitě Brno. Zkrátka podporovat aktivní a plnohodnotné stáří,“ uzavírá Ivana Horáková z Národního centra pro rodinu.