25. 8. 2020
|V posledních desetiletích táhne světem vítězně vlna, v níž všechny ostatní dispozice člověka „válcují“ emoce.
Vydání: 2020/35 Bělorusko: církev proti násilí, 25.8.2020, Autor: Jiří Zajíc
Příloha: Perspektivy 35
Už koncem 80. let o tom napsal známý a v mnoha ohledech kontroverzní francouzský filozof židovského původu Alain Finkielkraut sbírku esejí, které u nás vyšly pod příznačným názvem .
Vzpřímený člověk
Pro mladé křesťany mé generace byla skutečným „zjevením“ knížka francouzského sociologa a kněze Michela Quoista , kterou stihl ještě v roce 1969 přeložit P. Vladimír Rudolf. A tam úplně na začátku je kapitolka , kde autor píše:
Kdyby ale z toho teď někdo vyvodil, že Michel Quoist odmítá city, byl by na velkém omylu: . Tuhle myšlenku dále rozvíjí a následně – v kontrastu s tehdejším pojetím náboženské výchovy, která si citů prakticky nevšímala – upozorňuje: . Tehdy mi to přišlo jak logické, tak osvobodivé. Odpovídalo to i mé počínající vychovatelské zkušenosti ve skautském oddílu. Při pohledu na dnešní svět se ovšem zdá, že propuklo opravdové drama – a že se náš svět dostal do skutečného „otroctví emocí“.