4. 1. 2005
|Turecko má cestu do EU otevřenou, nelze jinak, sliby se mají plnit. Jak to asi dopadne? Splní-li se optimistická očekávání, bude to znamenité. Splní-li se ta pesimistická, pak běda. Optimisty jsou evropští liberálové a socialisté, pesimisty konzervativci, řečeno velmi zhruba. Prognózy těch prvních nikdy pořádně nevyšly. Spíše docházelo na slova těch druhých, není-liž pravda? – Ve vztahu EU kontra Turecko sice nejde o maligní podobu střetu civilizací, ale jsou to dva světy a nějak se střetávají. Ten první je duchovně rozháraný, vnitřně konfliktní a vymírá. Druhý si je sám sebou jist a osvědčuje populační zdatnost. Konfrontace staroby a mladosti? Je to asociace zjednodušující, ale těžko se jí ubránit a nevzpomenout Říma a barbarů ze Severu či Byzance a barbarů od Východu. Jsou i novější ilustrace. Poměr křesťanských Srbů a muslimských Albánců v Kosovu byl na počátku minulého století jedna ku jedné, na jeho konci jedna ku devíti.
Turecko má před sebou zkušební dobu deseti let. Uvidíme, jak upřímně se přizná ke genocidě Arménů (1915). Ještě jedno kritérium bychom měli bděle sledovat: jak se bude v Turecku dařit jeho křesťanské menšině. Pro srovnání nám může posloužit situace turecké menšiny třeba ve Spolkové republice.
Vydání: 2005/2 Samota na mateřské, 4.1.2005, Autor: Petr Příhoda
Příloha: Perspektivy
Snad není chybou pokládat za dvě naše voličsky nejsilnější demokratické strany ODS a ČSSD. Komunisté by asi nesouhlasili, ale marná sláva, pořád jsou stranou „zvláštního ražení“, jak pravil báťuška Stalin. – Ty dvě první si své poslání rozdělily zvláštním způsobem. ČSSD je otevřeně a snad i upřímně „proevropská“. Naproti tomu projevila neschopnost řešit vzrůstající zadluženost země (cosi takového slibovala, ale málem se kvůli tomu rozpadla). ODS je snad schopna řídit hospodářskou politiku rozumněji (zatím o tom jen mluví, ale tak důrazně, že snad necouvne). Nedávno však překvapila svou nechutí k evropské integraci. – Bude-li ekonomicky myslící a evropsky cítící volič váhat jen mezi těmito dvěma, bude v obtížné situaci. Mohl by dopadnout jako tzv. Buridanův osel. Ten, jak známo, pošel hlady v blízkosti dvou hromádek sena, protože si nedokázal vybrat.
***