O zpovědi konkrétní a abstraktní

Vydání: 2020/20 Bohoslužby se vrací k normálu, 12.5.2020, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 20

Co potřebujeme k dobré zpovědi? Především dvě věci: vhodné měřítko a dobrého učitele.


„Když dítě přijde, je dobré, aby mu i kněz ztělesnil Boží dobrotu, onoho otce z podobenství o marnotratném synu,“ říká v rozhovoru P. Jan Houkal. Ilustrační snímek Miroslav Novotný / Člověk a Víra


Nejrůznější míry, váhy a stupně používáme každodenně. Svět kolem nás převádějí do čísel, podle nichž se dále rozhodujeme. A už ani nepřemýšlíme, jestli ty statistiky, křivky a výpočty jsou spolehlivé. Většinou jsou, poněvadž je sestavili ti nejchytřejší z nás.

Jenže naše kroky řídí i další důležitá měřidla, která si vybírá a dále tříbí každý sám. Čím lze zvážit morálku našich činů, jak sledovat víru, pod jakým úhlem lze měřit svědomí?

Sami vybíráme, jakým metrem budeme měřit. Jinými slovy – každý z nás svobodně volí, koho chce ve svém životě následovat. A jakými kroky za ním kráčí. „Existují ti, kteří si vyberou jedno měřítko a to používají pořád; další se rozhodují pokaždé jinak; jiní vše mění podle toho, kde a s kým zrovna jsou… To není dobré, pak bychom mohli být jako zedníci, kteří staví dům s jednou zdí vyšší a druhou nižší, jedním trámem pevnějším a druhým slabším, jedním oknem širším a druhým užším, jedněmi dveřmi vysokými a druhými nízkými. Takový dům by byl úplná katastrofa,“ vysvětluje italský kněz a spisovatel Tonino Lasconi v knížce Já se taky zpovídám!

Ze vzdušných výšin přistaneme ve tmě

Děti jsou v náboženské výchově odmala vedeny, aby si jako vzor své životní cesty vybraly Pána Ježíše. Množství katechetické literatury vysvětluje příběhy z evangelií, osvětluje podstatu svědomí. Přitom ale právě děti jsou těmi, od nichž by se dospělí mohli lecčemu přiučit. Jak nedávno zdůraznil papež František ve své ranní homilii 29. dubna z Domu sv. Marty, když mluvil o často abstraktní zpovědi dospělých v porovnání s dětskou, konkrétní. „Je důležité, abychom v nitru dokázali hříchy pojmenovat, konkrétně uchopit. Ze vzdušných výšin pak přistaneme ve tmě. Buďme jako maličcí: co na srdci, to na jazyku. Děti se totiž doposud nenaučily zahalit fakta tak, aby vyšla najevo, aniž je vyslovíme. To je řemeslo dospělých, které nám mnohdy neprospívá.“

A co oči nebo uši? Abychom našli to své správné pravítko a dobře vnímali naše dětské učitele, potřebujeme ještě zbystřit smysly. Tedy… vlastně nepotřebujeme. Jak vysvětluje níže v rozhovoru P. Jan Houkal, kněz je „uchem“ Pána Ježíše. Kněz je dalším pomocníkem na naší cestě, další podanou ruku při snaze dobře změřit svědomí. I on zná míru.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay