O zpovědi konkrétní a abstraktní

Vydání: 2020/20 Bohoslužby se vrací k normálu, 12.5.2020, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 20

Co potřebujeme k dobré zpovědi? Především dvě věci: vhodné měřítko a dobrého učitele.


„Když dítě přijde, je dobré, aby mu i kněz ztělesnil Boží dobrotu, onoho otce z podobenství o marnotratném synu,“ říká v rozhovoru P. Jan Houkal. Ilustrační snímek Miroslav Novotný / Člověk a Víra


Nejrůznější míry, váhy a stupně používáme každodenně. Svět kolem nás převádějí do čísel, podle nichž se dále rozhodujeme. A už ani nepřemýšlíme, jestli ty statistiky, křivky a výpočty jsou spolehlivé. Většinou jsou, poněvadž je sestavili ti nejchytřejší z nás.

Jenže naše kroky řídí i další důležitá měřidla, která si vybírá a dále tříbí každý sám. Čím lze zvážit morálku našich činů, jak sledovat víru, pod jakým úhlem lze měřit svědomí?

Sami vybíráme, jakým metrem budeme měřit. Jinými slovy – každý z nás svobodně volí, koho chce ve svém životě následovat. A jakými kroky za ním kráčí. „Existují ti, kteří si vyberou jedno měřítko a to používají pořád; další se rozhodují pokaždé jinak; jiní vše mění podle toho, kde a s kým zrovna jsou… To není dobré, pak bychom mohli být jako zedníci, kteří staví dům s jednou zdí vyšší a druhou nižší, jedním trámem pevnějším a druhým slabším, jedním oknem širším a druhým užším, jedněmi dveřmi vysokými a druhými nízkými. Takový dům by byl úplná katastrofa,“ vysvětluje italský kněz a spisovatel Tonino Lasconi v knížce Já se taky zpovídám!

Ze vzdušných výšin přistaneme ve tmě

Děti jsou v náboženské výchově odmala vedeny, aby si jako vzor své životní cesty vybraly Pána Ježíše. Množství katechetické literatury vysvětluje příběhy z evangelií, osvětluje podstatu svědomí. Přitom ale právě děti jsou těmi, od nichž by se dospělí mohli lecčemu přiučit. Jak nedávno zdůraznil papež František ve své ranní homilii 29. dubna z Domu sv. Marty, když mluvil o často abstraktní zpovědi dospělých v porovnání s dětskou, konkrétní. „Je důležité, abychom v nitru dokázali hříchy pojmenovat, konkrétně uchopit. Ze vzdušných výšin pak přistaneme ve tmě. Buďme jako maličcí: co na srdci, to na jazyku. Děti se totiž doposud nenaučily zahalit fakta tak, aby vyšla najevo, aniž je vyslovíme. To je řemeslo dospělých, které nám mnohdy neprospívá.“

A co oči nebo uši? Abychom našli to své správné pravítko a dobře vnímali naše dětské učitele, potřebujeme ještě zbystřit smysly. Tedy… vlastně nepotřebujeme. Jak vysvětluje níže v rozhovoru P. Jan Houkal, kněz je „uchem“ Pána Ježíše. Kněz je dalším pomocníkem na naší cestě, další podanou ruku při snaze dobře změřit svědomí. I on zná míru.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 43 20. – 26. října 2020

Příběh místo moralizování

Ctnost? Přestože tento pojem může někomu znít poněkud staromódně, v psychologii a pedagogice se poslední dobou objevuje stále častěji. A i do škol – nejen těch církevních…

celý článek


Hlavu mám stále plnou hudby

Víte, co má společného Kunderův film Žert, Dietlův seriál Synové a dcery Jakuba Skláře a více než třicet skladeb v Kancionálu? Autora hudby. Je jím skladatel ZDENĚK…

celý článek


Uprkova křížová cesta v nové kráse

V obnovené kráse se již brzy představí kompletní soubor obrazů křížové cesty v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově. Před sto dvaceti lety soubor vytvořil slavný…

celý článek


Hleďme na pastýře Františka

Nová encyklika, tedy okružní list, papeže Františka je jedním z nejdůležitějších papežských textů několika posledních desetiletí. Na svátek sv. Františka z Assisi…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay