Mezi posledními pořád první

Vydání: 2020/21 Oslava 100 let Jana Pavla II., 19.5.2020, Autor: Mireia Ryšková

Příloha: Doma 21

Každý si dokáže vybavit některou z mnoha podob Panny Marie. Odnepaměti se umělci snaží zpodobnit její tvář, laskavé rysy tvarované jejím příběhem. Co o jejím životě ale vlastně skutečně víme?


Láska Panny Marie k jejímu synu je inspirací pro řadu uměleckých děl. Snímek Pixabay


O životě Panny Marie toho z kanonických evangelií mnoho neznáme. (Něco, spíše legendárního charakteru z pozdější doby, je zachyceno také v apokryfních evangeliích.)

Základními skutečnostmi z evangelií – zejména z Matoušova a Lukášova – je její rodinné spojení se stavebním dělníkem Josefem, Ježíšovo narození v Betlémě a rodinný život v Nazaretě. Tam žili ve společenství dalších příbuzných. Evangelia mluví o Ježíšových příbuzných, kteří jeho veřejnému působení nerozuměli, a dokonce se snažili, i prostřednictvím jeho matky, Ježíše od této činnosti odradit. Posléze se z evangelií dovídáme, že Panna Maria doprovázela Ježíše v jeho nejtěžších chvílích při jeho smrti v Jeruzalémě a že se společně s Dvanácti a dalšími po jeho zmrtvýchvstání modlila (Skutky apoštolů), tedy že žila ve společenství rodící se prvotní obce v Jeruzalémě. O jejím závěru života v Efezu v domě milovaného učedníka a její smrti už z Nového zákona nevíme nic. I tady jde o nebiblická vyprávění.

Jména jejích rodičů Jáchyma a Anny známe pouze z apokryfního protoevangelia Jakubova, kde se vypráví i o jejím podivuhodném narození, výchově a pobytu v Chrámu, o jejím zasnoubení s Josefem, Ježíšově narození a raném dětství. Raná církev prvních desetiletí po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání byla koncentrována na zvěst o Ježíšovi, tedy o spásném působení Božím skrze Ježíše, takže postava jeho matky stála poněkud stranou; apoštol Pavel ji ve svých listech ani nejmenuje (v Listu Galaťanům mluví jen o Ježíšově narození z ženy).

Z toho, co lze z evangelií soudit i s ohledem na dobové zvyklosti, lze předpokládat, že se vdávala mladá (běžné bylo vdát dceru kolem jejích 13 let; lidé se tehdy dožívali krátkého věku), že s Josefem patřili do vrstvy relativně chudých lidí (řemeslnicko-zemědělské) a žili v Nazaretě, v té době malé nedůležité vesnici.

Jí jako ženě, na jejíchž bedrech spočívala starost o domácnost, připadala povinnost starat se o vodu, dříví na oheň, mletí mouky, přípravu pokrmů (hlavně pečení chleba), nejspíš jí náležela práce na malém poli, dále zajištění rodiny oděvem, což obnášelo výrobu látek a oděvů. Taková činnost znamenala pro ženu úmornou práci od časného rána do pozdního večera v horku i v zimě. Život byl tvrdý, voda se často musela nosit poměrně zdaleka, dříví namáhavě sbírat. Obydlí bylo prosté (spalo se na zemi nebo na střeše domu na jednoduchém podkladu) s jednou obytnou místností a chlévem pro dobytek, což byla u chudých lidí koza nebo ovce. I z tohoto hlediska musela být Maria ženou praktickou, fyzicky dobře vybavenou, zvyklou snášet všelijaké útrapy života. Navíc Josef, její rodinná i ekonomická opora, pravděpodobně ještě před Ježíšovým veřejným vystoupením zemřel. Po Ježíšově odchodu z domova nebyla tedy její situace vůbec snadná. Jako žena-vdova byla odkázána na podporu druhých.

Maria musela být ženou statečnou a odvážnou, jež dokázala překračovat dobové normy. Jako matka Ježíše nepochybně milovala i silnou lidskou mateřskou láskou, bála se o něj, protože dobře věděla, co mu hrozí. Politická situace v Palestině byla napjatá. Odešla z domova, opustila své zajištění, aby svého syna následovala, i když možná úplně nerozuměla jeho poslání, a byla mu nablízku v rozhodujících momentech jeho života. Musela respektovat jeho dospělost a samostatnost i to, že kvůli svému poslání dával přednost učedníkům a jiným lidem před rodinnými vazbami. Ustoupila do pozadí, a přesto to byla ona, kdo mu zůstala i s dalšími ženami na blízku i v hodině jeho smrti. Církev ji nazývá spoluvykupitelkou, protože se svým Synem nesla tíži jeho údělu a zůstala jemu i Bohu věrná.

MIREIA RYŠKOVÁ, teoložka a biblistka



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay