Letos si s medvědem nezatančí

Vydání: 2021/7 Bratrství je lék na krizi a rozdělení, 9.2.2021, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Příloha: Doma 7

Fašankovými průvody se ohlašoval blížící se začátek postního období. Nyní v době covidové tomu tak nejspíš nikde nebude. Připomeňme si tedy tuto prastarou tradici alespoň na stránkách novin.


V Bystřici pod Lopeníkem nemohou chybět tzv. bobkovníci, kteří tančí šavlový tanec. Tradice vznikla okolo roku 1700, kdy v lesích nad obcí mladí muži hlídali hranice před vpády Turků. Snímky Lenka Fojtíková

 
Pradávný základ zimních karnevalových slavností můžeme hledat až ve starověkém Římě, kde se v březnu konaly slavnosti na počest Bakcha, boha vína a veselí, tzv. bakchanálie. V našem prostředí se první zmínky o masopustních veselicích a průvodech dochovaly ze 13. století.

A jak takový tradiční fašankový průvod na dědině vypadal? „To záleží na regionu. V každé oblasti měly a dodnes mají masopustní obchůzky jiný charakter. Například na Valašsku je typická obchůzka s medvědem, další klasickou postavou byl pohřebenář nebo také slaměný medvěd,“ jmenuje Eva Kumínková z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Masky chodily po vesnici, u každého domu tančily a zpívaly, občas vyvedly neplechu. Od domácích pak dostaly pohoštění.“ A tak je tomu dodnes, neřádí-li tedy právě pandemie. Vesměs se obejde celá vesnice a vše se zakončí zábavou v místní hospodě či kulturním domě.

Pod ochranou UNESCO

„Pro Slovácko je zase charakteristický tanec pod šable, který krojovaní členové masopustního průvodu, nebo též skakúni či bobkovníci, tančí se šavlemi,“ představuje Ilona Vojancová z Muzea v přírodě Vysočina a dodává, že archaická podoba masopustu s tradičními maskami se dochovala například na Hlinecku. Zdejší masopustní obchůzky a masky jsou dokonce zapsány v Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. „Jejich jedinečnost spočívá především v tom, že se z těchto masopustních průvodů nestal karnevalový průvod. Masky si udržely svou podobu i průběh obchůzek se odehrává podle tradovaných rituálů.“

Podle Evy Kumínkové je základem všech masopustních veselic nadsázka, výměna rolí. „Žádná pravidla v tu chvíli neplatí – příznačná je velká rozpustilost masek i přihlížejících. Člověk v kostýmu masky mění vlastní identitu, může se chovat jinak než v běžném životě.“ Proto veselé a často satirické masky. Některé samozřejmě plní konkrétní funkce. Například maska medvěda přináší plodnost a hojnost, stejně jako masky slaměné. Každá hospodyně by si proto měla s medvědem nebo se slaměnou maskou zatančit a kousek slámy si pokud možno vzít. Ostatní masky se chovají podle toho, co znázorňují – samozřejmě s velkou dávkou nadsázky a vtipu.

A nakonec se zastřelí medvěd

„Na Hlinecku se neobjevují nové masky, nýbrž stále stejné, jejichž popisy známe z pramenů z poloviny 19. století. Ve většině vesnic se navíc do kostýmů mohou převlékat jen muži. V jižních Čechách zase můžeme o masopustu potkat růžičkovou koledu. Představují ji svobodní mládenci, kteří mají vysoké čepice zdobené papírovými růžičkami,“ doplňuje Ilona Vojancová.

A jak je to s oním omílaným pochováváním basy? To prý opět záleží na dané oblasti a místních zvycích. Na Vysočině se například poráží kobyla poté, co jsou jí přečteny všechny hříchy, kterých se za uplynulý rok dopustila. V dalších regionech se na závěr zastřelí medvěd. Samozřejmě nakonec však každá maska opět ožije, aby se masopust mohl konat i za rok!

Tradice jako součást indentity

Jak se tradice udržela, změnila nebo zanikla, záleží vždy na místních podmínkách, na zakořenění tradiční lidové kultury v daném místě, a především na lidech – zda v minulých desetiletích chtěli nebo měli možnost tradice udržovat, či nikoli. Kulturní život organizují sbory dobrovolných hasičů, místní spolky, či dokonce farnosti. Lidové zvyky zděděné po předcích totiž považují za součást své identity, a proto v těchto oblastech tradice zůstala do dnešních dnů stále silná.

RENÁTA HOLČÁKOVÁ




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay