Letnice: Svoboda je darem Ducha
Vydání: 2019/23 Papež blahořečil sedm mučedníků, 4.6.2019, Autor: Jan Regner
Příloha: Perspektivy 23
Bez Ducha Svatého by prý křesťanství bylo jen hřbitovem. Bez jeho darů (láska, radost, pokoj, trpělivost...) bychom my, křesťané, opravdu byli jen chodící mrtvoly. O Letnicích bychom si ale měli připomínat, že darem Ducha je i naše svoboda.
Duch Svatý je v každém srdci, které ho vzývá s vírou a pokorou – to je poselství svatodušních svátků. Snímek Pixabay
V úryvku, který letos budeme rozjímat o slavnosti Seslání Ducha Svatého, svatý Pavel apeluje na církevní obec v Římě: „Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu.“ Tato pasáž je částí většího celku, v němž autor listu pojednává o základních obrysech křesťanského způsobu života (Řím 8,1-27).
Strach lže, a ty mu věříš
Poté, co poukázal na křehkost člověka, který v sobě nedokáže najít dost síly konat to, co je správné, nachází Pavel z Tarsu východisko ve víře v Ježíše Krista, který nás osvobozuje od zákona hříchu a smrti. Křesťan už proto nemá žít podle těla, ale podle Ducha. Je pozván, aby odložil to, co ho dosud spoutávalo, co ho okrádalo o svobodu, co mu přinášelo strach a úzkost. Tím je především vězení vlastní do-sebe-zahleděnosti, zatvrzelost v pocitu vlastní spravedlnosti, ale také legalistické pojetí víry, jež se lehko sveze ke slepému opakování vyprázdněných náboženských úkonů.
Pavel tedy vnímá křesťana jako otroka, který zásluhou Ježíše Krista získal svobodu. Je nyní jen na něm, jak s tímto darem naloží. Proto apoštol varuje Římany před jednáním těch, kteří byli sice propuštěni ze žaláře, ale nejsou schopni si svobodu osvojit. Místo toho, aby se radovali, že jejich pouta byla přervána a mříže rozlomeny, žijí dál vězeňským způsobem života. Snad i proto, že svoboda vyvolává v člověku nejistotu a strach, který ho svádí na scestí a probouzí v něm falešné iluze. Jak kdysi pravdivě napsal filozof Friedrich Nietzsche: „Strach lže, a ty mu věříš.“
Nenechat se zmanipulovat
Kdo se bojí, stane se lehko ovladatelným. Setkáváme se s tím znovu a znovu ve veřejném životě. Zejména populisté si ulehčují práci tím, že místo konstruktivního programu straší masy katastrofickými scénáři. Nahání hrůzu popisem zdánlivých nebezpečí, která jsou nezřídka zcela smyšlená, nebo vychází z účelově překroucených fakt. A když už jsou jejich posluchači strachem bez sebe, nabídnou jim líbivé recepty, chytlavé slogany a černobílé odpovědi, jak z krize ven. Je až s podivem, jak je tento postup u nás stále účinný, jak snadno lidé věří falešným spasitelům. Ale křesťané, kteří berou vážně Spasitelovo pozvání ke svobodě, by se neměli nechat tak snadno zmanipulovat. Důvěra Kristu v nich kontrastuje s nedůvěrou ke svodům světa.
Vyjití z egyptského otroctví do zaslíbené země svobody ovšem vede přes nehostinnou krajinu pouště. Rozlomení okovů je nezřídka proces trnitý a nesnadný. Psycholog Erich Fromm je přesvědčen, že ke svobodě se musí člověk protrpět, vede k ní cesta přes krize, výzvy a krachy. Takovou stezku si člověk nevybírá dobrovolně, postupně ovšem zjišťuje, že ho svoboda utváří a díky ní se stává sám sebou. Proto je svoboda jednou z největších lidských hodnot, patří k důležitým, nezcizitelným právům a je nutným předpokladem k našemu skutečnému rozvoji.
Duch Svatý probouzí odvahu
O svátku Letnic si připomínáme, že svoboda je také darem Ducha. Právě Hospodinův oživující duch-dech (ruach elohim) způsobil, že se z hrstky ustrašených učedníků, ukrytých z obavy před pronásledováním v temné komůrce za zavřenými dveřmi, stalo sebevědomé církevní společenství. Je to Ježíšův dech, který v učednících probouzí odvahu. Podobně jako Hospodin oživil svým dechem Adama v ráji, když mu vdechl do chřípí svůj dech, tak Ježíš vdechuje svůj život svým učedníkům a činí z nich nové stvoření. Křesťané v sobě díky nové síle shůry nacházejí odhodlanost opustit vězení strachu, vyjít do ulic, svědčit o vzkříšeném Kristu a hlásat jeho radostnou zvěst.
Jan Regner SJ. Autor je jezuitský kněz a teolog, působí v Akademické farnosti Olomouc
Sdílet článek na:
Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články
