Vydání: 2005/7 Usmíření s církví, 8.2.2005, Autor: Jan Vrkoč

Příloha: Doma

Vstoupit dovnitř můžete přímo z karlínské Křižíkovy ulice, vstup je bezbariérový a snadný. Už první dojmy jsou nevšední: moderně zařízená místnost připomíná něco mezi kavárnou a obývacím pokojem. Na policích i v oknech se zelenají živé kytky v květináčích, pod stropem visí hodiny. Jsme „doma“, ve známém, důvěrném prostředí. I bytelné dřevěné stoly a lavice jsou připraveny spíš na to, že k nim zasedne početná rodina nebo skupina přátel než typičtí kavárenští „samotáři“. Automat na kávu – úplně stejný, s jakým se setkáváme na nádražích - tady vypadá skoro nepatřičně. Všude převládají pastelové barvy, světle oranžová, žlutá, barvy pěkně ladí s přirozeným světlým dřevem stolů, židlí a polic. Malba na zdech je vyzdobena drobnými ornamenty, motivy oázy, palem a pouště. Na stěnách visí moderní obrazy. Poseďme na chvíli v OÁZE, tedy v prostorách komunitního centra v přízemí fary kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně.

„Jsme otevřený klub pro širokou veřejnost, komunitní centrum je místem, které chce sloužit nejen karlínské komunitě, ale všem,“ říká Helena Filcíková, jednatelka občanského sdružení OÁZA Karlín. „Chceme v Karlíně podporovat dobré sousedské vztahy, podpořit vzájemnou důvěru a snad i vnitřní duchovní život našich lidí. Od povodní jsou lidé zvyklí v OÁZE hledat pomoc; zejména senioři se na nás stále obracejí se svými potřebami, hledají třeba doprovod k lékaři, pomoc při vyřizování na úřadech, potřebují udělat drobné práce v domácnosti. Přicházejí sem děti ze školy, mládež, maminky s dětmi, důchodci, Romové i bezdomovci. Často přijdou jen posedět, odpočinout si, maminky si spolu popovídají, mládež tu hraje dámu.“

V současnosti se tu střídá 7 dobrovolníků, kteří jsou připraveni pomáhat hlavně seniorům nebo handicapovaným.

Povodeň

Krátce po povodni v srpnu 2002 v OÁZE působili dobrovolníci z Národního dobrovolnického centra Hestia, pak docházeli i do domácností k potřebným lidem. Určitou dobu se právě odtud organizovala veškerá pomoc pro Karlín.

„Rekonstrukci jsme dokončili právě před povodní, a to už tady byl i ten automat na kafe. Je to tak trochu můj vynález,“ říká P. Miroslav Cúth, karlínský farář. „Abych otevřel kavárnu a začal prodávat občerstvení, k tomu byla by potřeba koncese, spousta povolení, někdo by se tomu musel naplno věnovat atd. Takže automat je pro nás dobrým řešením. Každý příchozí si tady může kávu koupit, dokonce má výběr z několika druhů. Těsně předtím, než přišla velká voda, tady bylo několik přátel a vytáhli automat do patra, a tím ho zachránili. Dělali to proto, aby se snad nenamočil, a pak jsme měli vodu až do prvního patra...“

Po povodních začali lidé kolem fary uklízet trosky a rozčilovaly je řeči v tom smyslu, kolik domů už spadlo a kolik ještě spadne. Farář chtěl lidem nějak pomoci - ale jak, když nic nefungovalo? Asi tak po týdnu uklízení byla na faře trocha místa, kam si mohl člověk sednout. „Měl jsem půjčenou elektrocentrálu, vysoušeli jsme, čistili od bahna - centrála běžela, a pak jsme vypnuli vysoušeče a zapnuli na chvíli automat na kafe. Během pěti minut se v něm ohřála voda, udělali jsme si všichni kávu, a pak jsme zas automat vypnuli, přikryli igelitem a pokračovali v úklidu. To jsme dělali, dokud v Karlíně nešla elektřina,“ vypráví P. Cúth.

Do Karlína záhy přišli dobrovolníci. Z magistrátu se ozval pan Kasl, že by pro Karlín rád něco udělal. Ve čtvrti nebyly žádné obchody, chyběla prodejna potravin. „Říkal jsem primátorovi, aby nám sehnal pořádnou polívku, a on to zařídil; podávala se u nás. Půl roku tady bylo jediné místo v Karlíně, kde jste sehnali teplé jídlo! Začalo se tu říkat OÁZA. Název se zrodil sám od sebe, jako hlas lidu.“ vysvětluje karlínský farář.

Koncert pro Karlín

I dnes je OÁZA místem, kam si lidé chodí odpočinout. OÁZA maminek s nejmenšími dětmi je tradičně v pondělí dopoledne. V úterý se scházejí senioři, ti si připravují vzdělávací a kulturní program většinou sami. V pondělí a ve středu probíhá velice oblíbená akce sběr nepotřebného šatstva. Ve středu odpoledne jsou na řadě stolní hry pro děti a mládež i pro hravé dospělé. Programy pro děti a mládež jsou ve čtvrtek odpoledne.

V OÁZE jsou také tzv. kulturní čtvrtky. „Měli jsme na programu vyprávění starousedlíků o historii Karlína, malou výstavu obrazů (samozřejmě i s vernisáží), několikrát tady hráli svůj koncert studenti pražské konzervatoře... Konalo se u nás autorské čtení a autogramiádu knihy, vystoupení hudební skupiny Narcis, proběhlo několik besed o cestování a dalekých zemích,“ vypočítává Helena Filcíková. V organizování pořadů chce OÁZA pokračovat. Navázala spolupráci s Domem dětí a mládeže Karlínské Spektrum a jednou ročně pořádá velký Koncert pro Karlín. Kulturních příležitostí je totiž v Karlíně pořád málo, karlínské divadlo je vystěhované, všechno kolem se opravuje, dodnes tu lidé žijí v poničeném prostředí.

OÁZA funguje jedině díky dobrovolníkům, kteří tu pracují bezplatně, ale ochotně a vytrvale. Za to jim všem patří velký dík. „Hledáme, jak pokračovat dál, abychom třeba jednou mohli mít odborné lektory pro vedení dětí a zájmových kroužků. Dokud se tu něco děje, žijeme. Nakonec sem totiž přijdou nejen místní, ale lidé z celé Prahy. Karlín, jak se zdá, zatím teprve ožívá - je to taková zapomenutá krajina. Snažíme se to změnit, něco s tím dělat,“ vysvětluje H. Filcíková.