Je pěkně, proč nejdeš ven?

Vydání: 2021/22 Čeští bohoslovci ministrovali papeži, 25.5.2021, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 22

Takovou otázku, a pak i rozkaz zaslechlo od rodičů v těchto dnech mnoho dětí, které se stále nedokážou odtrhnout od všemožných obrazovek. Návyk z časů lockdownu půjde odstranit jen pomalu.


Fotbal, nebo mobil? Možná počkám, až co táta. Ilustrační snímek Pixabay.com

Obecně všichni víme, že pohyb je pro všechny lidi životně důležitá věc. Není proto divu, že když se uzavřely stadiony, bazény, ski-areály, sportovní haly, mnoho dětí upadalo do depresí. „Mnohokrát jsme s rodiči řešili, jak jim pomoci. Jenže nebylo co doporučit. Běhat po zahradě sem a tam? Nebo jít ven na procházku do přecpaného parku, když jsme neustále slyšeli vyrování: „Zůstaňte doma!“ a ve společnosti panoval strach z nákazy?“ shrnuje své zkušenosti dětská psycholožka Marta Luzarová z Ostravska.

Nerada vzpomíná na poslední měsíce, kdy rodiče, kteří se snažili žít normálně a dětem umožňovali aspoň nějaký pohyb venku, byli pranýřováni – byť šlo o pouhé sáňkování na sídlišti, rodinné lyžování, víkend na chalupě. Podle ní ani teď ještě není situace dobrá: rodiče nevědí, co mohou a co ne.

Jinak je na vesnici, kde je snazší být jen tak venku, a jinak ve městě. Ale dohromady snad platí, že nejvíc táhnou rodinné příklady a že návyk „být venku“ je dobré u dětí pěstovat od malička. „Pokud rodiče posílají děti ven a sami dřepí doma u televize či mobilu, mohou se třeba stavět na hlavu, ale děti budou dělat primárně to, co vidí u nich,“ podotýká psychoterapeut a otec malých dětí Jakub Hučín, který žije a pracuje poblíž Prahy. „S podporou venkovních aktivit u dětí jsme začali už odmalička. Moc rád jezdím na kole po okolních lesích a všechny naše děti jsme vybavili dobrými koly, takže samy hlásí, že chtějí jet se mnou.“ shrnuje Hučín své zkušenosti a dodává, že samozřejmě u dětí také zápasí s jejich tendencí vysedávat u počítače.

Doma proto zavedli dobré pravidlo: děti se mohou dívat na filmy nebo hrát si hry na mobilu tak dlouho, jak dlouho byly ten den venku, bez ohledu na počasí. „Navíc se často stává, že je to venku s kamarády nakonec natolik baví, že na sezení u počítače nebo mobilu ani nezbyde čas,“ dodává psychoterapeut a připomíná tak radu nejdůležitější: je dobré mít kamarády, kámoše, přátele i přítelíčky, party a partičky – zkrátka vrstevníky, se kterými nás bude bavit „být venku“, hrát si, možná i trochu zlobit, hlavně ale běhat, hýbat se, poletovat, tedy žít.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay