Filmový kýč a mrazivá výpověď
Vydání: 2016/5 Česko přijalo první irácké rodiny, 26.1.2016, Autor: Lukáš Jirsa
Příloha: Perspektivy 5
V českých kinech můžeme nyní vidět hned dva filmy věnované kontroverzní herečce Lídě Baarové – hrané drama Filipa Renče a dokumentární rozhovor Heleny Třeštíkové.
Roli Lídy Baarové si v novém Renčově filmu zahrála slovenská herečka Táňa Pauhofová.Snímek Cinemart
S velkou pompou a neobvykle rozsáhlou publicitou přišel do našich kin film režiséra Filipa Renče Lída Baarová. Jeho premiéry se zúčastnily politické i společenské špičky a kina mají o drama popisující život atraktivní herečky nebývalý zájem. Tuší, že ona skutečně dobře odvedená propagace ponese své plody. Bohužel je to jedna z mála věcí, které můžeme na snímku ocenit.
Zároveň lze od začátku ledna vidět v kinech dokument Heleny Třeštíkové Zkáza krásou, který nabízí záznam rozhovoru s Baarovou natočený v roce 1995 v Německu. Třeštíková jej s pomocí střihače a režiséra Jakuba Hejny po dvaceti letech doplnila o řadu archivních materiálů.
Je až s podivem, do jaké míry se oba filmy věnují stejným událostem: jako by scénář hrané Lídy Baarové byl psán podle rozhovoru pořízeného Helenou Třeštíkovou. To je ale asi tak vše, co mají obě díla společného.
Poslední rozhovor
Herecká hvězda československého i německého filmu třicátých a čtyřicátých let minulého století Lída Baarová je veřejnosti známa jako žena, která byla milenkou tehdejšího německého ministra propagandy Goebbelse a která zaujala krásou i samotného Hitlera. Za své vztahy s nejvyššími pohlaváry nacistického Německa pak ovšem draze zaplatila. V rodném Československu byla po válce rok a půl vězněna za údajnou kolaboraci. Baarová prožila bohatý život plný zvratů a užila si společenské slávy i zatracení. A právě o tom vypráví snímek Filipa Renče, který vykresluje její osud mezi lety 1934 a 1946.
Režisér své drama trpící řadou uměleckých nedostatků rámuje fiktivním rozhovorem již zestárlé Lídy Baarové, která se svěřuje studentce píšící o jejím životě diplomovou práci. Když rozhovor skončí, herečka náhle umírá. Již toto rámování prozrazuje o filmu to základní: budeme se pohybovat na hraně (i za hranou) kýče.
Renčův snímek byl hned po premiéře vystaven kritice mnoha filmových publicistů a mně nezbývá než negativní názory kolegů potvrdit. Základní potíž díla spatřuji především v režijním uchopení příběhu. Od prvních záběrů je zřejmé, že se Renč nedokázal odpoutat od televizní estetiky a že se budeme téměř dvě hodiny dívat na film bez atmosféry a vnitřního napětí. Snímku nelze upřít pečlivou výpravu, včetně věrných dobových kostýmů, nicméně pro vytvoření kvalitního díla, které by znamenalo víc než prchavý kasovní úspěch, je to málo. Hlavní i vedlejší postavy – herečka Lída Baarová, její herecký kolega a milenec Gustav Fröhlich, ministr a další milenec Goebbels, Baarové matka a mnozí další – jsou ploché figury, které musí říkat mnohdy směšné repliky.
Herecké obsazení filmu zní lákavě, ale opět zklame. Režisér nedokázal přivést Táňu Pauhofovou (Lída Baarová), Simonu Stašovou (její matka) či Pavla Kříže (Adolf Hitler) k vícerozměrným výkonům a obsazení kvalitních německých herců (Karl Markovics v roli Goebbelse a Gedeon Burkhard v roli Fröhlicha) přišlo vniveč jejich podivným předabováním do češtiny. Mimochodem, je sice pochopitelné, nicméně umělecky pochybné, že všichni Němci ve filmu hovoří plynnou češtinou.
Film ve stínu
Nejen kvůli smutnému výsledku hrané Lídy Baarové by si měl mnohem větší pozornost diváků zasloužit mrazivý dokument Zkáza krásou. Třeštíková zastihla Baarovou na sklonku jejího života – rozhovor byl natočen pět let před hereččinou smrtí. Naše přední dokumentaristka se setkala se zlomenou a opuštěnou ženou, která své utrpení halí do cigaretového kouře i alkoholového opojení. Baarová za devadesát minut odvyprávěla takřka přesně totéž, co Filip Renč ve své fikci. Napětí, atmosféra a spád jsou ale nesrovnatelné. Jediná věta skutečné Lídy Baarové v dokumentu přinese divákovi mnohem víc než kašírované Renčovo drama.
Sdílet článek na:
Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články
