26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Ekumenismus jako ustavičné obrácení

13. 1. 2015

|
Tisk
|

Týdny modliteb za jednotu křesťanů mají za sebou více než staletou historii. Základní podmínkou k dosažení kýžené jednoty je však proměna srdce každého z nás.

Vydání: 2015/3 Společným hlasem proti terorismu, 13.1.2015, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Příloha: Perspektivy 3

Řekneme-li, že každý z nás je výrazně určován svými vztahy k ostatním, asi tím nikoho nepřekvapíme. Křesťan si v dané souvislosti možná uvědomí trojiční souvislost vyřčené pravdy, protože totéž platí o osobách Otce, Syna i Ducha Svatého v jediném věčném božství. Společenství Trojice je úchvatnou nebeskou symfonií, kterou máme my pokřtění nechat zaznívat před tváří stvoření. Na kvalitě výkonu orchestru, církve, pak závisí naše věrohodnost i přitažlivost zvěsti, již předkládáme. „A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne“ (Jan 17,22–23).
Potrhané křesťanstvo je ohavnou disharmonií, která leckdy až děsivě snižuje věrohodnost nás všech. Zmíněné rozdělení však má podobu nejen různých konfesí, ale prostupuje často brutálně i našimi společenstvími, která jsou na první pohled silně poznamenána posluhováním světským bůžkům mediality, peněz a moci, neusmířeností, závistí, řevnivostí, neochotou přijímat druhé a trpělivě jim naslouchat… Zkrátka a dobře, s ekumenou musí každý začít sám u sebe. Jedná se o permanentní boj s neláskou, pýchou, závistí, vlastní ukřivděností, neochotou odpustit a smířit se s druhými i sami se sebou. Lze tedy říci, že prvořadým kořenem ekumeny je nefalšované úsilí o vlastní obrácení.
Nikdo nemá monopol
Ekumenická spiritualita tedy není nic jiného než snaha o autentickou křesťanskost. Co není skutečně křesťanské, nemůže být pochopitelně opravdově ani katolické, ani pravoslavné, ani evangelické. Pravá křesťanskost je zároveň nefalšovanou lidskostí. Nerespektování nastíněné hierarchie trojjediné identity křesťana je duchovní pokřiveností, která následně působí rozdělení církve. Nikdo z nás jako jedinec a žádná konfese nemá výlučný monopol na autentickou humanitu a christianitu.
S řečeným souvisí další nepopiratelný princip: Nesmíme svou identitu vymezovat tím, čím nejsme (nekatolík, nepravoslavný, neevangelík), to by byla vlastně antiidentita, nýbrž tím, čím jsme. Jakmile křesťan vezme za své právě načrtnuté vymezení své totožnosti, začne předjímavě zakoušet univerzalitu – ekumenicitu – katolicitu svého vlastního bytí v Kristu. Ze společenství takto smýšlejících křesťanů bez ohledu na konfese pak prorocky vyzařuje tajemství nebeského Jeruzaléma.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou