12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Dospělý se umí nepohádat

24. 7. 2018

|
Tisk
|

K létu patří také setkávání se s příbuznými. Zavézt děti k babičce a dědovi či k tetě a strýci na prázdniny je přímo vzorová příležitost se potkat (a někdy utkat).

Vydání: 2018/30 Richard Rohr: nezahořknout, 24.7.2018, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma


Setkat se bývá v ideálním případě příjemné a opřené o vzájemné sympatie. Nejedna rodina ovšem při té příležitosti zažívá spíše střety. Většinou to bývají malichernosti, které se širšímu okolí často jeví jako komické a které bývá mnohdy dobré přejít. V horším případě jde o vážnější rozepře i letité spory. „S chladnou hlavou a dopředu bychom si měli říci, co jsou nedůležitá témata – a těm se zkrátka vyhneme. Náročnější situace nastávají ve věcech zásadních, za nimiž je důležité si stát. V obou případech je však dobré na konfrontaci pohlížet jako na situaci, do níž můžu, ale také vůbec nemusím vstoupit,“ radí psycholožka Jana Klucká.
Skutečně dospělý člověk se podle ní pozná i podle toho, že bouřlivá témata v zájmu příjemně stráveného času zkrátka neotevírá. „Možná to zní banálně, ale prakticky každý se už v životě chytil do hádky úplně o ničem kvůli své vlastní neuvážlivosti či prchlivosti,“ usmívá se Jana Klucká. Doporučuje proto před každou (nejen) letní návštěvou si ujasnit, jaký je její účel, s čím na ni přicházíme. „Zkrátka mít na paměti, že jsme vyrazili udělat našim rodičům a dětem radost a že s tím je tam chceme nechat nebo pak i odjet. Nikoliv že jsme přijeli řešit dědictví po prastrýčkovi, o které se pře několik rodinných klanů,“ říká psycholožka a dodává: „Zvláště pro bouřlivé povahy je zapotřebí velký díl sebeovládání, umění některá slova přeslechnout, vypustit a na chvilku třeba i odejít. Nebo nechat reagovat či odpovídat někoho jiného,“ připomíná zdánlivě jednoduché tipy, jak se vyhnout hloupé hádce.
Kouzlo načasování
Jana Klucká také doporučuje načasovat své návštěvy tak, aby pro nás i naše blízké nepřesáhly dobu snesitelnosti. Zatímco pro maminku hodné holčičky je vyzvednutí potomka po týdnu prázdnin prima, pro tátu pořádného uličníka může být zdrojem konfliktu: kdo má totiž chuť dlouze a opakovaně poslouchat nářky na mizernou výchovu spojené s výčtem škod v domácnosti prarodičů i v širším okolí…
Když se sporu nejde vyhnout
Pokud už do nějaké konfrontace v rodině napříč generacemi vstupujeme, je na místě to udělat bez dětí. „Jen s dospělými, kterých se to týká,“ zdůrazňuje Jana Klucká. Pokud se snad stane, že sporům mezi rodiči a prarodiči jsou přítomné i děti, je vždy dobré vysvětlovat: „Například ,s babičkou se máme rádi, ale ne ve všem se shodneme‘. Když totiž dítě vidí, že se to týká jen některých témat, pochopí, že taková rozepře neohrožuje celý vztah,“ upozorňuje. V takových chvílích se od nás dítě i učí. „To, že se hádáme, patří k životu, ale můžeme ovlivnit, jak se hádáme, můžeme u toho zachovat úctu a přít se i s rodiči. Naučíme dítě hádky také uzavírat, promluvit si v klidu, odpustit. Někdy je dobré si v takové situaci uvědomit, že právě učíme děti, jak jednou budou jednat s námi,“ uzavírá psycholožka.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou