Vydání: 2021/21 Jan Nepomucký i dnes ukazuje cestu, 18.5.2021, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma 21

Potvrzují to už celý rok rostoucí počty klientů charitních poraden, sociálně aktivizačních programů, a dokonce i azylových domů. Až ke ztrátě bydlení je totiž mohou dostat jejich momentální finanční potíže. A nemusí hned ztratit zaměstnání. „Už samotná distanční výuka pro ně znamenala komplikaci, kterou často nebylo možné kombinovat s běžnou pracovní dobou. A druhý rodič, který by nižší příjem nebo jeho absenci alespoň nějak nahradil, v takových rodinách zkrátka schází,“ potvrzuje Romana Karták, která se už dvanáct let věnuje sociální práci v Oblastní charitě Vimperk. Jak potvrzuje, je zakořeněným předsudkem, že tito lidé si za svou situaci mohou sami. Pokud v životě rodiny nastane, bývá to způsobené nejen rozvodem rodičů, ale také úmrtím jednoho z nich. V drtivé většině případů si však svou životní situaci samoživitelé nevolí dobrovolně ze své vůle. A to ani v případech rozpadu vztahů. „Lidé neumějí řešit problémy v partnerských vztazích. Takže když se vyskytne potíž, jeden z rodičů zvolí útěk. Zbaví se tak problému, ale zcela mu nebo jí nedojde, že opouští rodinu, kterou tím vystaví těžké situaci,“ popisuje svou zkušenost Romana Karták.
Nedostatek financí pro plné zajištění domácnosti je přitom pouze jedním z důvodů, proč osamělí rodiče potřebují podporu od Charity a pomoc i od státu. Ve všech případech, kdy se stane rodina neúplnou, rapidně narůstá riziko, že její členové budou vystaveni nejen sociálním, ale i psychologickým či výchovným problémům. „Není snad ani nutné zdůrazňovat, že nejvíce trpí děti. Ty mladší se s takovou situací smiřují velmi pomalu,“ přibližuje svou zkušenost Romana Karták. A vybízí, že bychom neměli být vůči samoživitelům slepí. A to i v rámci farnosti. „Někdy pomůže i dotyčného vyslechnout a v rozhovoru dát nějakou nabídku,“ vysvětluje, jak oslovit. Na jedné straně se setkává se samoživiteli, kteří neměli jednoduché dětství, a schází jim proto rodinné vzory, ale na druhé straně je tu skupina tzv. hrdých matek a otců. Jsou to ti, kteří když zůstanou sami, berou tento svůj stav jako potupu, a navíc ji chtějí sami zvládnout. „Stydí se říct si o pomoc s tím, že jsou přece ještě potřebnější lidi než oni. U nich zvlášť pomůže prostá nabídka pohlídat kluka, něco zařídit, pozvat na kafe nebo poradit, když si o radu řeknou,“ doporučuje Romana Karták. Významnou roli tedy hraje nejen hmotná pomoc, ale i přátelská, psychologická i duchovní podpora. „Často vidím v praxi maminky, které zůstanou úplně osamocené. Uprostřed lidí žijí se svými dětmi v samotě, nemají kamarádky, nemají komu se svěřit, na koho se obrátit,“ upozorňuje Romana Karták.
Počet neúplných rodin v České republice se od roku 1961 (kdy tvořily asi 8 % všech rodin) podle Českého statistického úřadu více než zdvojnásobil (aktuální údaje budou k dispozici po letošním sčítání). Naproti tomu v USA či na Novém Zélandu tvoří rodiny jen s jedním rodičem téměř třetinu rodin. Mezi rekordmany na opačném konci žebříčku patří Španělsko a Řecko jen se zhruba sedmi procenty.

JIŘÍ MACHÁNĚ

Sbírka chce lidem vracet naději

Cílem akce je získat finance na pomoc rodinám zasaženým pandemií, které mnohdy přišly o živitele nebo je krize těžce zasáhla zdravotně či sociálně. „Peníze půjdou na podporu projektů zaměřených na pomoc těmto lidem a do zdravotních a sociálních služeb. V neposlední řadě chce projekt posluchače a diváky povzbudit a dodat jim tolik potřebnou naději,“ uvedl při startu sbírky mluvčí Charity ČR Jan Oulík.
Pandemie způsobila nejen řadu citelných omezení v pracovních a společenských aktivitách, ale v samotné České republice si vyžádala už téměř 30 tisíc obětí. Nemoci sice nejčastěji podlehli senioři a lidé s chronickým onemocněním, ale zemřeli na ni také mámy a tátové od rodin v produktivním věku. „Od loňského jara pomáháme lidem, kteří se kvůli nemoci covid-19 dostali do těžké životní situace. Zvláště chudým lidem a těm, kterým hrozí sociální propad a společenské vyloučení, samoživitelkám a samoživitelům,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR. „Věřím, že také píseň ‚Naděje se vrátí‘ přinese mnoha lidem radost a následně rodinám zasaženým pandemií také další konkrétní pomoc,“ dodává.
Peníze lze zasílat přímo na sbírkový účet Charity nebo prostřednictvím dárcovské SMS. Významným zdrojem budou i příjmy za přehrání písně na platformách Spotify, Apple Music, iTunes, YouTube. Videoklip k písni měl premiéru minulou neděli na YouTube kanálu Davida Deyla a na webových stránkách www.nadejesevrati.cz.
Na podporu charitního projektu byla připravena také online kampaň „Aby na to nebyli sami“. „Tvoří ji videa a bannery, které ukazují různé životní situace způsobené pandemií. Kdo si zahraje fotbal s chlapečkem, když táta už tu není? Kdo poradí osamělé holčičce s vařením? Všechna videa mají podobné vyznění: přestože hlavní postava čelí zásadní ztrátě, příběh vždy končí pohledem plným naděje,“ vysvětluje Jan Oulík. Mediálním partnerem sbírky je také Katolický týdeník.

Sbírkový účet