26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Šance pro důstojné stáří

28. 11. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/48 Křivda a uzdravení, 28.11.2005, Autor: Gabriela Plačková

Příloha: Doma

V prosklené galerii Domova Sue Ryder v Praze je slunné podzimní ráno. Celý měsíc v tomto prostoru probíhá výstava fotografií zvířat. Veliká okna nabízejí hezký pohled na útulný parčík opraveného Michelského dvora, v němž se Domov Sue Ryder nachází. V galerii vládne ticho rušené jen kroky personálu. Kolem procházejí převážně mladé ženy, pozdraví se a jdou si dál po své práci. Člověk by si na první pohled ani nepomyslel, že se nachází v domově pro seniory.

Petr Jarkovský, koordinátor zdejšího komunitního centra a PR manažer Domova právě bere mobilní telefon. „Volají z tiskárny, že se jim nezdá typ písma pozvánky na chystanou benefici,“ vysvětluje. Půjde o benefiční představení divadelní hry v režii Jana Hřebejka v divadle Na Jezerce, jejíž výtěžek bude věnován na dostavbu pavilonu pro klienty s Alzheimerovou chorobou.  „Jan Hřebejk se svou rodinou využíval našich služeb při péči o svého otce. A protože vidí smysluplnost našeho projektu, stal se také patronem výstavby zmíněného pavilonu. Věnoval Domovu Sue Ryder již několik benefičních premiér svých filmů. Nyní to bude benefiční představení divadelní hry Manželské vraždění,“ dodává Petr Jarkovský.

V domově je živo. Útulná nekuřácká restaurace, která funguje jako jídelna pro některé klienty a zároveň je zpřístupněna veřejnosti, se připravuje na nový den. Z přilehlého divadelního sálu zní směsice hlasů. Koná se zde právě odborný seminář na téma bazální stimulace, na který přijeli i pracovníci jiných pečovatelských zařízení.

Někteří klienti zatím tráví svůj čas v Denním centru. V rozlehlé místnosti sedí u velikého stolu několik babiček a dědečků. Do místnosti mohou během dne přicházet i senioři, kteří v domově přímo nebydlí. „Chodím sem takřka každý všední den. Co bych sama doma dělala? Vařit jen pro sebe? To je přece smutné,“ dává se s úsměvem do hovoru jedna z babiček, přičemž štětcem nanáší bílou glazuru na vlastnoručně vyrobený zvoneček. „Na Vánoce jsem tu svým příbuzným vyrobila dárečky a mám radost, když k nim přijdu na návštěvu a vidím, že jim visí doma na zdi,“ dodává.

V pondělí se senioři učí různým výtvarným technikám, v úterý pečou něco k zakousnutí na společné středeční setkání u kávy, na které přicházejí i senioři z lůžkového oddělení domova. „Ve čtvrtek je keramika a v pátek máme trénink paměti,“ doplňuje týdenní program Zora Oppeltová. Tato žena je již v důchodu a jako dobrovolnice se třikrát do týdne podílí na programu Denního centra.

  Práce dobrovolníků je pro řadu aktivit domova nezbytností. Dobrovolníci mohou pomáhat v Denním centru, poskytovat administrativní výpomoc sociální pracovnici či pomáhat v prádelně. Uplatní se i na ošetřovatelských lůžkových odděleních. V prostorách domova probíhají také přednášky Akademie třetího věku, přičemž opět většina jejích lektorů vykonává svou činnost dobrovolně.

 Nejen pro veterány

Pár kroků od Denního centra se nachází ekumenická kaple s dvěma krásnými vitrážovými okny. „Chtěli jsme, aby si tu každý našel to své, proto zde kapli nespravuje pouze jedna církev, ale střídají se tu bohoslužby katolické, evangelické i jiné,“ vysvětluje Petr Jarkovský.

  Za objektem domova je rozlehlá zahrada s dřevěným altánem a lavičkami. Na jejím konci stojí oplocená stavba. „Tady stavíme zmíněné centrum pro seniory trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinou z forem demencí. K dostavbě potřebujeme ještě 15 milionů korun, které horlivě sháníme,“ říká Petr Jarkovský. Ředitelka Domova Ivana Plechatá k tomu dodává: „Počítáme zde s dvaceti lůžky, ale žádostí máme dnes již šedesát.“

V zahradě je krátký mostek nesoucí jméno zakladatelky domova anglické baronky Sue Ryder. Ta po II. světové válce založila nadaci, aby pomáhala trpícím lidem. „V domovech Sue Ryder mají na ošetřovatelských odděleních přednostní možnost pobytu veteráni druhé světové války a oběti holokaustu. I v našem domově máme několik veteránů,“ vysvětluje Petr Jarkovský. Při své návštěvě ČR považovala Sue Ryder za nejpalčivější problém nedostatečnou péči o zdravotně postižené seniory. Proto se rozhodla vybudovat domov, který má svým klientům zajistit šanci pro důstojné stáří. Teď je Domov Sue Ryder v Praze samostatnou obecně prospěšnou společností a zároveň součástí mezinárodní organizace Sue Ryder Care International.

  U vchodových dveří na oddělení stojí bezradná starší paní: „Někam jsem měla jít, ale nevím kam a s kým.“ Ve chvilce k ní přichází milá sestřička a odvádí ji do pokoje, který má na dveřích znak klíče. Babička podle něj pozná místo, kde žije. „Pro některé klienty je snadnější zapamatovat si symbol než číslo pokoje,“ vysvětluje sestřička.

Součástí domova je i dobročinný obchůdek. Prodává se v něm darované oblečení, hračky, knihy i další zboží. Výtěžek z prodeje jde na provoz zařízení. Domov Sue Ryder provozuje v Praze ještě dva podobné obchůdky. „Jádrem naší činnosti je podřízení se potřebám klientů a jejich rodin. Nezáleží ani tak na vybavení, jako na přístupu lidí, kteří u nás pracují,“ říká Ivana Plechatá. A ten je skutečně nadstandardní.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou